Finance vložené do zdraví nejsou pouhým výdajem ze státního rozpočtu, ale zásadní investicí s vysokou ekonomickou návratností. Na mezinárodní konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika prevence zdravotních rizik to zdůraznil profesor zdravotní ekonomie Frank-Ulrich Fricke z Norimberku. Podle něj přináší každé euro vložené do zdravotnické infrastruktury a prevence až pětinásobnou hodnotu zpět do hospodářství. Klíčem k udržitelnosti penzijního systému i trhu práce tak podle odborníků není pouhé posouvání věku odchodu do důchodu, ale prodlužování let strávených v plném zdraví.

Hlavní tezí panelu bylo, že zdravější populace vytváří silnější hospodářství. Diskutující se shodli, že bez moderní infrastruktury, digitalizace a aktivního přístupu občanů k vlastnímu zdraví bude české zdravotnictví i ekonomika v budoucnu čelit vážným problémům.

Moderní nemocnice i digitalizace přinášejí ekonomický multiplikátor

Odborný tón konference udal Frank-Ulrich Fricke, profesor zdravotní ekonomie z Technické univerzity v Norimberku. Podle něj je nezbytné budovat zdravotnickou infrastrukturu nejen kvůli efektivnější péči o pacienta, ale také pro podporu celohospodářské aktivity.

„Infrastrukturu musíte budovat nejen proto, abyste později poskytovali zdravotní péči efektivněji. Ale také proto, že podporuje ekonomickou aktivitu v zemi,“ zdůraznil Fricke s odkazem na takzvaný multiplikační efekt. Když investujete jedno euro do nemocnice nebo magnetické rezonance, navázané dodavatelské řetězce vytvoří zpětně hodnotu tří, čtyř nebo až pěti eur.

Podle Frického však samotné budovy nestačí – klíčová je neustálá údržba a digitalizace. Bez ní totiž zůstává elektronická zdravotní karta pouhou vizí a péče řízená daty v reálném čase se stává nedostupnou. Zdůraznil také význam zdravotní gramotnosti běžné populace. „Pokud lidé nevědí, co mají dělal, pak to nikdy neudělají správně. A všechno ostatní je o to složitější,“ dodal.

Nežít déle v nemoci, ale prodloužit život ve zdraví

Jedním z nejvýraznějších témat konference byla demografie a nutnost prodlužovat pracovní věk. Pokud si má Česká republika udržet současný poměr pracujících k důchodcům, demografické propočty ukazují na hranici odchodu do důchodu až kolem 73 let.

Fricke je však k politické průchodnosti takového sdělení velmi skeptický. „Pro nikoho to není příjemná vyhlídka. Říct lidem: ‚Věnujte se prevenci, protože pak se váš pracovní věk může prodloužit až na 73 let‘ – tak s tím vám přeji hodně štěstí,“ řekl.

Navrhl proto úplně jiný přístup, který je vůči veřejnosti více motivující. „Místo vyhlídky na prodloužení pracovního života do 73 let bych začal rozšiřováním života ve zdraví. To je nejspíš ta nejlepší cesta,“ popsal. Pokud totiž lidé čelí otázce, zda chtějí posledních 20 let života trpět diabetem, onkologickým nebo kardiovaskulárním onemocněním, odpoví, že ne. Prevence se tak z abstraktní povinnosti stává osobním zájmem každého člověka.

Do regionů už proudí miliardy

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) potvrdila, že prevence a zdravotnická infrastruktura patří mezi prioritní oblasti podporované z evropských fondů. „Vnímáme prevenci jako nesmírně důležitou a podpora těchto oblastí je napříč operačními programy,“ uvedla. Integrovaný regionální operační program (IROP) vyčlenil v období 2021–2026 na zdravotnickou infrastrukturu 9,6 miliardy korun. Dalších 2,4 miliardy korun směřuje do digitalizace, elektronických receptů či kybernetické bezpečnosti.

Mrázová zmínila i konkrétní investice z terénu. Například 150 milionů korun šlo do magnetické rezonance v Pelhřimově, novou psychiatrickou kliniku v Ostrově na Karlovarsku nebo centrum robotické chirurgie v pražské Thomayerově nemocnici za 192 milionů korun.

„Už jsme vyčerpali 6,3 miliardy korun, ze kterých jsme podpořili 142 zdravotnických pracovišť a 272 preventivních zdravotních programů. Tato čísla jsou opravdu vysoká a jsem za ně moc ráda,“ dodala. Upozornila však, že samotné investice do budov a přístrojů nestačí, pokud se zároveň nebude investovat do lidí.

Změna životního stylu ušetří státu peníze

Do debaty se zapojil také místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO). Podpořil ekonomický rozměr prevence i osobním příkladem – návratem k pravidelnému běhu a cvičení.

„Prevence má ekonomickou logiku,“ řekl Nacher. „Když člověk investuje peníze, energii a čas do primární prevence – tedy ne sekundární ve formě návštěv lékaře, ale té primární – hýbe se, stará se o sobě, přirozeně to přináší ekonomické úspory v nižší nemocnosti a delším životě ve zdraví.“

Upozornil, že průměrná délka života v Česku sice roste, ale věk, kdy dochází k lámání zdraví a nástupu chronických nemocí, se už dvacet let drží kolem 60 let. Reformu penzí je proto podle něj potřeba začít právě u udržení zdravé populace. Zároveň přiznal, že výsledky preventivních opatření se projevují až s odstupem let. „Rozumím tomu, že musím kolegy přesvědčovat o to více, protože když výsledek přijde za deset let, je přesto důležité to udělat teď, i když se toho třeba sami nedožijeme a nezískáme za to ostruhy.“

Úbytek pracovních sil si žádá změny

Ekonomický tlak podtrhl Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických analýz. V následujících dvou až třech dekádách odejde z českého trhu práce kvůli demografii přibližně 900 tisíc lidí ve věku 15 až 64 let. Pokud by se nezvyšoval věk odchodu do důchodu, musela by nová generace pracovníků zvýšit svou produktivitu o neuvěřitelných 31 %.

Podle Roda je návratnost investic do primární prevence v některých oblastech až čtyřnásobná. Česko by se navíc nemělo bát zefektivnit síť nemocnic, které spotřebovávají zhruba polovinu zdravotnických nákladů, a zapojit ve větší míře privátní sektor.

Ochotu lidí dbát o své zdraví nakonec ovlivňuje i samotný komfort při poskytování péče. Předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR Šimon Toman zdůraznil, že lidé nezruší důležité jednání kvůli prohlídce, pokud pro ně návštěva lékaře nebude uživatelsky přívětivá.

„Prevence musí být pro člověka co nejpříjemnější,“ konstatoval Toman s tím, že soukromí poskytovatelé udávají směr právě přesným objednáváním na čas a klientským přístupem.

Celou debatu vystihl profesor Fricke přímočarým příměrem: „Narození je smrtelná nemoc. Nakonec umřete. Otázkou zůstává, jak se dostanete z jednoho bodu do druhého.“ Modernizace nemocnic, sběr dat, zdravotní osvěta i politická vůle jsou pak cesty, jak tuto cestu učinit co nejdelší a nejkvalitnější.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.