Včasný záchyt sluchových vad dostává v České republice nový rozměr. Zatímco u novorozenců dosahuje screening rekordního pokrytí a díky novému datovému modulu umožňuje sledovat kompletní cestu dětského pacienta až po léčbu, zásadní novinky čekají i další věkové skupiny. Systém se od roku 2027 rozšíří na děti ve věku od 5 do 7 let. Praktičtí lékaři dostávají nová metodická doporučení k prověřování sluchu u lidí starších padesáti let v rámci preventivních prohlídek. O změnách informovalo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě.

Systém včasného záchytu poruch sluchu v České republice pokrývá několik klíčových etap lidského života. U novorozenců je primárním cílem odhalit vrozené vady, u předškoláků pomáhá identifikovat poruchy získané během raného dětství a u populace nad 50 let reaguje na přirozeně rostoucí riziko věkem podmíněné nedoslýchavosti. Ministerstvo zdravotnictví si od úprav sluchového screeningu slibuje vyšší provázanost péče i preventivní záchyt problémů.

„Sluch zásadně ovlivňuje vývoj řeči, vzdělávání, komunikaci i zapojení člověka do běžného života. Proto chceme, aby preventivní péče zachytila sluchovou poruchu co nejdříve, ať se objeví krátce po narození, před nástupem do školy nebo v dospělosti. Nová data a metodická doporučení pomáhají lékařům postupovat jednotně a zajistit lidem včas navazující péči,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Rekordní záchyt u novorozenců a nový sledovací modul

Data za rok 2025 ukazují, že novorozeneckým screeningem sluchu prošlo v České republice 97,5 % ze všech 76 703 živě narozených dětí. To představuje historicky nejvyšší zaznamenané pokrytí. Vyšetření absolvovalo celkem 74 809 novorozenců a rovněž se vyrovnaly regionální rozdíly. Rozptyl mezi jednotlivými kraji se pohyboval v rozmezí 95,6 až 98,5 %. Pozitivní výsledek, který je indikací k podrobnějšímu doplňujícímu vyšetření, lékaři zaznamenali u 2 558 dětí.

Významným posunem v organizaci péče je vytvoření speciálního modulu vrozených vad sluchu v rámci Národního registru reprodukčního zdraví. Tento nástroj, vyvinutý Národním screeningovým centrem ve spolupráci s pedaudiologickými pracovišti a odbornými společnostmi, poprvé propojuje data od prvotního vyšetření v porodnici přes rescreening až po specializovanou diagnostiku v pedaudiologickém centru. Do modulu již zapojilo data všech 13 specializovaných center v ČR a ke září 2026 obsahoval záznamy o 1 020 dětech.

„Dříve jsme dokázali dobře popsat, kolik novorozenců screening absolvovalo a s jakým výsledkem. Chyběl nám však ucelený pohled na jejich další cestu systémem. Nový modul nám tedy poprvé nabízí opravdu komplexní pohled na systém screeningu sluchu. Můžeme proto hodnotit nejen pokrytí screeningem, ale také návaznost vyšetření, včasnost diagnózy, tíži sluchové vady a zahájení odpovídající péče,“ uvedl Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Přínos nového nástroje potvrzuje i Daniela Dokoupilová, koordinátorka programů screeningu sluchu pro novorozence a děti. „Díky modulu vrozených vad sluchu nyní můžeme sledovat například historii dětí s kochleárním implantátem a jejich výsledky při screeningu v porodnici, na rescreeningu i v pedaudiologickém centru. To nám umožňuje lépe posoudit fungování celého systému screeningu, senzitivitu jednotlivých vyšetřovacích metod a zároveň identifikovat místa, kde screening neprobíhá optimálně a pracovat na jeho zlepšení.“

Plánované změny u předškoláků a prevence po padesátce

Vedle nejmenších dětí se pozornost zdravotnického systému zaměřuje také na předškolní věk. Vyšetření sluchu pětiletých dětí pomocí tónové audiometrie u ORL lékaře či foniatra funguje od roku 2019. Jeho smyslem je odhalit poruchy ještě před nástupem do první třídy, aby se předešlo komplikacím ve vývoji řeči a učení. Z dat u dětí, které v roce 2025 dosáhly šesti let, vyplývá, že oficiální screeningový výkon vykázalo 26,1 % dětí. Při započtení tónové audiometrie vykázané pod jinými kódy pak dokonce 40,1 %. Od 1. ledna 2027 vstupuje v platnost nový metodický pokyn. Ten dosavadní screening pětiletých rozšiřuje na celou věkovou skupinu dětí od 5 do 7 let a sjednocuje návaznost odborné péče.

Neméně důležitou novinkou je systematické prověřování sluchu u dospělé populace nad 50 let, u níž se riziko nedoslýchavosti s věkem výrazně zvyšuje. Podle epidemiologických statistik trápí určitá forma sluchového postižení více než dvě třetiny lidí starších 60 let. Protože ztráta sluchu přichází plíživě, pacienti si jí často dlouho nevšimnou a příznaky, jako je zesilování televize nebo horší porozumění v hlučném prostředí, vědomě či nevědomě přehlížejí.

Na základě pilotního projektu České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP a Národního screeningového centra vzniklo nové metodické doporučení pro praktické lékaře. Ti mohou v rámci běžných preventivních prohlídek využívat standardizované dotazníky, orientační testy rozpoznávání šepotu nebo screeningovou tónovou audiometrii. Součástí prohlídky je vždy i fyzikální vyšetření zvukovodu a bubínku k vyloučení mechanických překážek, například mazové zátky či zánětu.

Nepodceňujte změnu v reakci dítěte na oslovení

„Jednotlivé věkové skupiny vyžadují odlišný diagnostický přístup. U novorozenců je cílem zachytit především vrozené percepční poruchy sluchu (postižení vnitřního ucha), protože včasná rehabilitace sluchové vady sluchadlem nebo kochleárním implantátem může zásadně ovlivnit vývoj řeči. U předškolních dětí vyhledáváme také později vzniklé nebo progresivní vady, které mohou zhoršovat porozumění řeči a připravenost na školní docházku. Osoby nad 50 let se pak nejčastěji setkávají s věkem podmíněnou percepční nedoslýchavostí, která se zpravidla rozvíjí pozvolna. Zpočátku se projevuje zejména horším porozuměním řeči v hlučném prostředí. Smyslem screeningu je zachytit poruchu dříve, než začne člověka výrazně omezovat v komunikaci a běžném životě,“ vysvětlil profesor Viktor Chrobok.

Lékaři i odborníci apelují také na veřejnost a rodiče. Pokud se u novorozence objeví pozitivní výsledek screeningu, je klíčové absolvovat doporučená doplňující vyšetření. U předškolních dětí by si rodiče měli všímat zejména horších reakcí na oslovení, problémů s výslovností nebo potřeby zvyšovat hlasitost zvuku. Dospělým nad 50 let se doporučuje otevřít téma kontroly sluchu při pravidelné preventivní prohlídce u praktického lékaře. V případě subjektivních potíží je nutné nečekat a vyhledat odborné vyšetření včas.