Novela zákona o specifických zdravotních službách zřejmě poputuje na vládu s celkem šesti rozpory z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a od ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé). V krku jim leží hlavně to, že ministerstvo zdravotnictví chce umožnit asistovanou reprodukci i ženám bez partnera. Při vypořádání 160 připomínek v tomto ohledu úřad pod vedením Adama Vojtěcha necouvl a námitky nevyslyšel.   

„Ano, v současné době právní úprava asistované reprodukce v ČR vychází z tradičního pojetí koncepce asistované reprodukce, tedy založené na léčbě zdravotní neplodnosti. Nicméně moderní reprodukční medicína stále častěji reaguje i na situace, kdy biologické početí dítěte není možné z jiných objektivních důvodů než z důvodu zdravotní diagnózy. Absenci mužského partnera lze z tohoto tedy pohledu chápat jako objektivní překážku přirozené reprodukce, jejíž překonání je v moderní medicíně legitimním účelem asistované reprodukce,“ píše ministerstvo zdravotnictví ve vypořádání připomínek.

Podle něj takto k věci přistupuje řada evropských států včetně Španělska, Dánska či Belgie. Česko se doposud řadilo k zemím s restriktivnějším přístupem, nyní by ale mělo následovat moderní trendy. Zároveň to omezí takzvanou reprodukční turistiku. V neposlední řadě tak ministerstvo reaguje na změny v rodinných a partnerských vztazích. Roste totiž počet lidí zakládajících rodinu mimo tradiční manželský model nebo odkládajících rodičovství do vyššího věku.

„Restriktivní přístup, tedy omezení přístupu k metodám asistované reprodukce pouze na heterosexuální páry, tak představuje významný zásah do reprodukční autonomie,“ konstatuje vypořádání.

Dva rodiče neznamenají lepší péči

Asi nejskloňovanějším argumentem proti změně se stal zájem dítěte. Podle ministerstva ale fakt, že dítě má jen jednoho rodiče, neznamená rozpor s jeho nejlepším zájmem.

„Bereme na vědomí argument, že by stát neměl prostřednictvím asistované reprodukce napomáhat narození dítěte ženě bez mužského partnera, neboť by tím mohlo dojít k zásahu do práv dítěte. Avšak takový přístup přehlíží skutečnost, že odepření přístupu k umělému oplodnění ženám, které mají zájem stát se rodiči a jsou připravené zajistit dítěti odpovídající péči, vede k tomu, že zamýšlené dítě vůbec nevznikne. Ve svém důsledku by tak tato argumentace upřednostňovala předpokládanou ochranu práv dítěte před možností jeho narození a vyrůstání v pečujícím rodinném prostředí,“ reaguje ministerstvo.

„Argument, že existence dvou rodičů sama o sobě zaručuje naplnění zájmů dítěte, tak nepovažujeme za přesvědčivý. Samotná přítomnost dvou právních rodičů nezajišťuje, že dítěti poskytnou kvalitní péči, citové zázemí ani dostatečné hmotné zabezpečení. O naplnění potřeb dítěte rozhoduje především kvalita rodinných vztahů, schopnost pečujících osob zajistit jeho rozvoj a stabilita prostředí, ve kterém vyrůstá,“ dodává úřad. A připomíná, že pro dítě může být lepší vyrůstat s jedním rodičem než v prostředí dvou rodičů, které není bezpečné.

Biologického otce nemusí znát ani děti z manželství

Častým argumentem odpůrců změny také bývá právo dítěte znát oba rodiče. Anonymní dárcovství pohlavních buněk už ale v Česku funguje nyní, takže nejde o novinku. Podle ministerstva je navíc v jeho gesci především regulace zdravotních služeb souvisejících s asistovanou reprodukcí. Diskuse o principu anonymity dárcovství by oproti tomu měla mít širší rámec.   

„Současně je třeba upozornit, že ani mimo oblast asistované reprodukce nelze všem dětem zaručit znalost jejich biologického původu. Odborné studie dlouhodobě poukazují na to, že určité procento dětí narozených v manželství má biologického otce odlišného od manžela matky. Rovněž u dětí narozených mimo manželství není biologické otcovství vždy zcela zjistitelné, přestože většina těchto dětí má otce určeného souhlasným prohlášením rodičů a zapsaného v matrice,“ zdůrazňuje úřad.

Hrozí dětem horší zázemí?

V připomínkách také zaznívaly obavy o zázemí a hmotné zaopatření dítěte. Jenže podle ministerstva nelze zabezpečení posuzovat jen podle toho, zda dítě vyrůstá u páru nebo samostatného rodiče.

„Není vyloučeno, že žena bez partnera disponuje vyššími příjmy a lepší ekonomickou stabilitou než dvojice rodičů, a může tak dítěti zajistit srovnatelné nebo dokonce lepší hmotné zázemí. Při posuzování žádosti neplodného páru o asistovanou reprodukci není zkoumaná jeho finanční situace ani schopnost zajistit dítěti odpovídající materiální podmínky. Stejný přístup by proto měl být zachovaný i vůči ženám bez mužského partnera,“ poukazuje ministerstvo.

Podle něj navíc asistovaná reprodukce vyžaduje finanční náklady, takže lze předpokládat, že žena či pár mají ekonomické zázemí.

Absenci právního otce už zákony znají

Ministerstvo smetlo i výtky ohledně toho, že vznikne nová situace, kdy dítě nebude mít právního otce.

„Taková situace však není českému právnímu řádu neznámá a může nastat i podle současné právní úpravy. Například pokud není otcovství určené nebo bylo úspěšně popřené. Pokud by nastala situace, že se žena, která podstoupila asistovanou reprodukci, provdá mezi provedením asistované reprodukce a porodem dítěte, tak v uvedené situaci není manžel ženy zbaven možnosti domáhat se popření otcovství v souladu s občanským zákoníkem,“ poukazuje úřad.

Při nesouladu mezi biologickým a právním otcovstvím tak má náš právní řád mechanismy určení a popření otcovství.

Minimální dopady do zdravotního pojištění

Podle úřadu nejsou na místě ani obavy, že by třeba takto ženy podstupovaly umělé oplodnění, aniž by o tom jejich partner věděl. A mylně se pak domníval, že narozené dítě je biologicky jeho.

„Tento proces je zpravidla spojený s opakovanými návštěvami zdravotnických zařízení, lékařskými výkony a dalšími okolnostmi, které mohou ovlivňovat každodenní život ženy. Lze proto rozumně předpokládat, že partner o této skutečnosti ví nebo ji alespoň může z dostupných okolností zjistit,“ poukazuje ministerstvo. Připomíná také, že zákrok obvykle stojí nemalé prostředky, takže pokud partneři spravují své finance společně, druhý si toho s velkou pravděpodobností všimne.

Co se přitom týče nákladů, které si změna vyžádá z veřejného zdravotního pojištění, úhradu získají jen ženy se zdravotní indikací, které by ji měly hrazenou i v páru. Kolik jich bude, ministerstvo neví, předpokládá ovšem, že půjde o jednotlivé případy s malým dopadem do zdravotního pojištění.

Zdravotní služby nelze podmiňovat rodinným stavem

Vedle protestu proti možnosti asistované reprodukce i pro single ženy, který vznesl i ministr Šťastný, trvá MPSV na rozporu u dalších čtyř připomínek. Jedna z nich směřovala na požadavek vyšetření plodnosti muže před provedením asistované reprodukce. Zdravotnictví na to reagovalo, že věc není předmětem této novely, nicméně bere ji jako podnět pro diskusi při další novelizaci.

MPSV také chtělo podmínit provádění asistované reprodukce uzavřeným manželstvím. „Zdravotní služby (i specifické zdravotní služby) vychází z potřeby pacienta, nikoli z jeho rodinného stavu. Neplodnost nebo nemožnost počít dítě přirozenou cestou není problémem, který by byl omezený pouze na manželské páry. Naopak toto omezení by bylo vnímáno jakožto forma diskriminace,“ reaguje zdravotnictví. Podle něj by navíc taková změna mohla být kontraproduktivní, protože u některých žen může vést k odkládání těhotenství.

MPSV dále požadovalo zakotvit do zákona výslovné vyloučení náhradního mateřství. Podle zdravotnictví ale věc není předmětem překládané novely, nemluvě o tom, že legislativní úprava problematiky náhradního mateřství patří do gesce ministerstva spravedlnosti.

Náklady na dárcovství vajíček z pojištění nepůjdou

Poslední rozpor zůstal u požadavku MPSV na to, aby šlo podstoupit operaci směřující ke změně pohlaví pouze u lidí, kteří nejsou v manželství. „V praxi řada pacientů podstupuje chirurgické výkony až po provedení úřední změny pohlaví. V mezidobí mohou uzavřít manželství nebo partnerství. Požadavek na předchozí ukončení takového svazku by proto mohl vést k neodůvodněným zásahům do jejich osobních práv, aniž by pro něj existoval odpovídající právní důvod,“ zareagovalo zdravotnictví.

K tématu

V dalších připomínkách, kde ovšem už MPSV netrvalo na rozporu, zaznívaly také požadavky týkající se odměn za darování pohlavních buněk. To by podle zdravotnictví mělo být předmětem další diskuse související s evropským nařízením o látkách lidského původu (SoHO). „K druhé části připomínky, aby účelně vynaložené náklady v souvislosti s darováním zárodečných buněk byly hrazeny z veřejného zdravotního a nebyly navázány na poskytovatele zdravotních služeb, rovnou uvádíme, že ministerstvo zdravotnictví takovouto možnost nezvažuje,“ stojí ve vypořádání.

Zda si žena nechá zmrazit vajíčka, je její věc

Na úrodnou půdu nepadl ani požadavek na to, aby zmrazovat pohlavní buňky šlo pouze po zdravotní indikaci. „To, kdy se žena rozhodne počít dítě, i tedy pomocí asistované reprodukce, je čistě její věc. Ministerstvo zdravotnictví nebude ženám nařizovat, že si nemohou uchovat zárodečné buňky na pozdější dobu,“ reaguje zdravotnictví.

Novela zákona o specifických zdravotních službách dále ošetřuje také posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a k praxi, povinnosti zaměstnavatelů ohledně poskytování pracovnělékařských služeb či přezkoumávání posudků ve věznicích. Podle plánu by měla platit od poloviny příštího roku.