Odbory žádají úpravu návrhu úhradové vyhlášky na příští rok, aby umožnila růst platů a mezd v nemocnicích a zdravotnické záchranné službě (ZZS) nejméně o šest procent. Podle jejich výpočtu by bylo potřeba 12 miliard korun. ČTK a televizi Prima to ve čtvrtek řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu uvedl, že zdravotníci si za svou práci zaslouží odpovídající ohodnocení. Nelze ale podle něj slibovat navyšování výdajů, které by znamenalo další zadlužování a destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění.
Veřejné zdravotní pojištění má příští rok hospodařit se 605 miliardami korun, což je o 44 miliard víc než letos. Vyhlášku, která peníze rozděluje mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče, musí ministerstvo vydat do konce října. Celkové meziroční navýšení v segmentu akutní lůžkové péče se podle její poslední verze zvedlo z 3,5 % na 3,6 %. Nemocnice tak dostanou skoro 280 miliard.
Mzdy zdravotníků nemají růst nižším tempem
Stát ve svých návrzích podle Žitníkové vychází z toho, že příští rok průměrná mzda v národním hospodářství poroste o 6,2 %. „Myslíme si, že je to legitimní požadavek, aby platy a mzdy zdravotníků nerostly méně než mzdy v národním hospodářství,“ uvedla. Dopisem proto svaz vyzval k jednání premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Nepřetržitou zdravotní péči nelze dlouhodobě stavět na přetížení a přesčasech. Každý odchod zkušeného pracovníka oslabuje celý tým a může omezit péči o pacienty. Vláda musí vytvořit podmínky, aby zdravotníci zůstávali a zařízení dokázala získávat nové zaměstnance,“ doplnil předseda Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martin Engel.
Ministerstvo zdravotnictví za nejdůležitější cíl při přípravě úhradové vyhlášky pro rok 2027 považuje zastavení trendu deficitního hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění a zajištění vyrovnaného salda jeho příjmů a výdajů v příštím roce.
„Navýšení platů požadovaného odbory by bylo možné dosáhnout pouze za cenu deficitního hospodaření. Proto tento požadavek nebylo možné v návrhu úhradové vyhlášky zohlednit,“ sdělil Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva.
Žitníková: Stát se zbavuje odpovědnosti
Kritický je svaz také k návrhům ministerstva na posílení pravomocí zdravotních pojišťoven, které obsahuje připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Návrh odmítáme jako celek. Nesouhlasíme s tím, aby systém řídily zdravotní pojišťovny, které nemají politickou odpovědnost,“ řekla Žitníková.
Stát se podle ní zbavuje odpovědnosti, která je mu daná ústavou, a zároveň ztrácí možnosti kontroly, například ústupem ze správní rady největší zdravotní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny.
„Požadujeme právní úpravu, která zachová účinné nástroje státu, zajistí veřejnou kontrolu rozhodování a hospodaření pojišťoven, ochrání pacienty a vytvoří podmínky pro stabilní financování zařízení i jejich zaměstnanců,“ uvedla. Podobný návrh byl podle ní v minulosti předložený dvakrát, za ministrů zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) a Tomáše Julínka (ODS).
Vojtěch odmítl názor, že se stát navrhovanou reformou zbavuje odpovědnosti za zdravotnictví. Cílem je podle něj nastavit transparentnější rozhodování o úhradách založené na podpoře kvality a dostupnosti péče pro pacienty a silnější kontrolu hospodaření zdravotních pojišťoven. Návrh týkající se veřejného zdravotního pojištění je nyní v připomínkovém řízení. Ministerstvo uvedlo, že se bude v příštích týdnech připomínkami zabývat a jednat mimo jiné i s odbory.
