Sjezd České lékařské komory (ČLK) v Brně nedokázal zvolit nového viceprezidenta. Ani jeden ze tří kandidátů nezískal potřebnou podporu delegátů, a to ani po třech kolech tajného hlasování. Funkce tak zůstává neobsazená už druhým rokem. Podle vyjádření mluvčího ČLK Michala Sojky pro Zdravotnický deník se letos další volba neuskuteční. Komora bude nadále fungovat pouze pod vedením prezidenta Milana Kubka a představenstva.

O post viceprezidenta se na sobotním sjezdu ucházeli bývalý viceprezident ČLK Zdeněk Mrozek, praktický lékař a člen představenstva komory Pavel Lindovský a vedoucí lékař Polikliniky AGEL Praha Martin Pavelka. Do druhého kola postoupili Mrozek s Lindovským, ani jeden však nezískal potřebný počet hlasů ani v závěrečném třetím kole.

„Pro tento rok už se tím situace uzavřela a komora bude bez viceprezidenta. Taková situace už v minulosti nastala, komora jede dál bez viceprezidenta, vede ji prezident a představenstvo,“ uvedl pro Zdravotnický deník mluvčí ČLK Michal Sojka.

Funkce viceprezidenta zůstává neobsazená od listopadu loňského roku, kdy na ni rezignoval Jan Přáda. Ten se následně neúspěšně ucházel o prezidentský post proti Milanu Kubkovi.

Mohlo by vás zajímat

Mrozek chtěl vrátit komoru blíže k lékařům

Zdeněk Mrozek usiloval o návrat do vedení komory po třech letech. Viceprezidentem byl v letech 2008 až 2023, kdy jej ve třetím kole volby porazil Jan Přáda, tehdejší místopředseda sekce mladých lékařů. Oba se znovu utkali na loňském sjezdu při volbě prezidenta, v níž ale neuspěli proti Milanu Kubkovi.

Mrozek ve svém kandidátském projevu zdůraznil potřebu většího kontaktu vedení komory s její členskou základnou. Podle něj by lékaři neměli ČLK vnímat pouze jako administrativní instituci, které každoročně odvádějí členské příspěvky.

„Komora nesmí být institucí jednající jen v Lékařském domě. Její skutečná síla je v regionech, v okresních sdruženích a především v jejich členech,“ uvedl podle ČTK.

Prosazoval častější návštěvy vedení v regionech, spolupráci s odbornými společnostmi, lékařskými odbory i sdruženími soukromých lékařů. Členům chtěl nabídnout také konkrétní výhody, například prostřednictvím spolupráce s bankami, pojišťovnami nebo dodavateli energií.

Lindovský upozornil na odcizování členů

Praktický lékař Pavel Lindovský ve svém kandidátském vystoupení přirovnal fungování komory k lidskému organismu, u něhož je třeba včas rozpoznávat problémy a hledat jejich řešení.

Ocenil dosavadní práci právní kanceláře ČLK, systém celoživotního vzdělávání i úsilí o zachování nezávislosti lékařské profese. Současně však upozornil, že část lékařů ztrácí ke své profesní organizaci vztah.

„Současně mám ale dojem, že se některým kolegům komora vzdaluje. A mě zajímá, proč se tak děje. Rád bych lépe rozuměl tomu, co jim chybí,“ řekl podle ČTK.

Pavelka prosazoval diplomatičtější přístup

Třetí kandidát Martin Pavelka, který nepostoupil z prvního kola, připomněl své zapojení do protestních akcí lékařů od roku 2021 a zkušenosti s řešením stížností.

Ve vedení komory chtěl prosazovat diplomatičtější přístup namísto konfrontačního vystupování. Zdůrazňoval také potřebu konkrétních výsledků, které by členům ukázaly smysl jejich každoročního příspěvku ve výši tří tisíc korun.

Sjezd řeší také nedostatek lékařů a změny atestací

Vedle neúspěšné volby viceprezidenta se dvoudenní sjezd zabývá také dostupností zdravotní péče v regionech a podobou specializačního vzdělávání.

Prezident ČLK Milan Kubek upozornil, že finanční pobídky, kterými se kraje snaží získat mladé lékaře, podle analýzy zadané komorou dlouhodobě nefungují. Za účinnější považuje motivovat k návratu absolventy medicíny, kteří v daném regionu vyrůstali. Překážkou je však podle něj mimo jiné nedostatečná kvalita středoškolského vzdělávání v některých krajích.

Komora chce také prosazovat návrat k dvoustupňovému atestačnímu systému. Ten by mladým lékařům umožnil získat oprávnění k samostatné práci přibližně po třech letech praxe. Další stupeň specializace by absolvovali například uchazeči o primářské pozice.

Sjezd pokračuje v neděli, kdy mají delegáti projednat právní aktuality, změny stavovských předpisů a přijmout závěrečné usnesení.