Molekulární diagnostika dnes dokáže odhalit příčinu vzácných a těžkých onemocnění nemoci u dítěte během několika dnů a zásadně ovlivnit další léčbu. Konkrétní výsledky z českých nemocnic představil na sympoziu AGEL Civilizační onemocnění – priorita medicíny 21. století Ondřej Slabý z Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu. Ukázal, jak se pokročilé genetické a molekulární metody uplatňují při diagnostice vzácných onemocnění, v intenzivní péči i v dětské onkologii.
Vzácnými onemocněními trpí přibližně každý šestnáctý Evropan. Přestože se tyto nemoci vyskytují jen u malého počtu lidí, dohromady představují více než šest tisíc různých diagnóz.
„Problém nám dělají především ultravzácná onemocnění, kterými trpí řádově desítky pacientů na celém světě. Tito pacienti a jejich rodiče procházejí zdravotním systémem na cestě, které říkáme diagnostická odysea. Je to opravdu strastiplná cesta od prvního příznaku až ke stanovení diagnózy,“ popsal Slabý.
Od prvních příznaků do stanovení diagnózy uplyne v Evropě v průměru přibližně pět let. Jak ale ukázal profesor Slabý, u nás to jde i během jediného týdne.
Mohlo by vás zajímat
Děti bez diagnózy: Konec dlouhé diagnostické odysey?
Fakultní nemocnice Brno otevřela v roce 2023 první ambulanci pro nediagnostikované dětské pacienty v České republice. Dosud jí prošlo více než 350 dětí. Přibližně polovina se do ambulance dostává na doporučení specialistů a téměř třetinu malých „Odysseů“ přivedou sami rodiče.
Brněnské pracoviště využívá pokročilé metody, například celogenomové sekvenování, sekvenování dlouhých úseků DNA nebo analýzu transkriptomu a metylomu. V případech nejasných genetických variant odborníci provádějí také funkční analýzy na buněčných modelech. U zhruba poloviny těchto dětí se však diagnózu stanovit nepodaří.
Genová terapie až z Austrálie
Dobrým příkladem je ale malý Vilík s progresivním neurodegenerativním onemocněním, který se do péče brněnského pracoviště dostal v osmi měsících věku. Lékaři mu během osmi dnů od odběru krve identifikovali hereditární spastickou paraplegii typu 56, kterou podle Slabého trpí přibližně 60 dětí na světě.
Jedna z nalezených genetických variant však měla nejasný klinický význam. Teprve následné analýzy na buněčných modelech potvrdily, že nalezená genetická změna narušuje funkci příslušného enzymu a je příčinou onemocnění. Díky tomu se podařilo chlapce propojit s rodinou v Austrálii, která prostřednictvím nadace usiluje o vývoj genové terapie pro děti s tímto onemocněním. Vilík by se podle Slabého mohl dostat do první skupiny pěti pacientů, kterým má být léčba podána.
Kriticky nemocní novorozenci
Další významné využití nachází molekulární diagnostika v péči o kriticky nemocné novorozence a malé děti na jednotkách intenzivní péče. Díky rychlému celogenomovému sekvenování mohou lékaři odhalit genetickou příčinu jejich obtíží během několika dnů.
Rychlé stanovení genetické příčiny onemocnění může být u těchto pacientů zásadní pro volbu další léčby. Zatímco běžná genetická vyšetření mohou trvat týdny až měsíce, rychlé celogenomové sekvenování umožňuje získat výsledky během několika dnů.
Liška pro rychlé vyšetření miminek
V České republice proto vznikl projekt BabyFox, do kterého se zapojilo sedm center. Celogenomové sekvenování a vyhodnocování výsledků zajišťuje pracoviště v Brně.
Jak Slabý uvedl, do projektu bylo zařazeno 102 pacientů. U všech kromě dvou se podařilo vydat výsledkovou zprávu do sedmi dnů od odběru krve. Ve dvou případech vyšetření zdržela technická porucha sekvenátoru.
Jednoznačný diagnostický nález přineslo vyšetření ve 44 procentech případů. Pokud odborníci započítali také vysoce prioritní genetické varianty nejasného významu, dosáhla diagnostická výtěžnost 57 procent.
Bude úhrada celogenového sekvenování?
Celogenomové sekvenování navíc dokáže odhalit i genetické změny, které běžně hrazené celoexomové vyšetření nezachytí. Podle Slabého by bez této podrobnější analýzy zůstalo 14 procent genetických nálezů v projektu BabyFox neodhaleno. Výsledky tak podporují snahu odborníků prosadit úhradu celogenomového sekvenování z veřejného zdravotního pojištění. To podporují také tři odborné společnosti.
U 55 procent případů s nálezem měly výsledky přímý dopad na klinickou péči. Lékaři díky výsledkům například změnili medikaci, upravili organizaci péče, způsob sledování nebo přehodnotili plánovaný operační výkon.
„Rapidní sekvenování znamená, že od odběru krve vydáme výsledkovou zprávu do sedmi dnů. V genetice, kde tato vyšetření běžně trvají týdny a měsíce, je to něco naprosto mimořádného. My máme výsledky do jednoho týdne včetně logistiky vzorku,“ uvedl Slabý.
…a přitom šlo jen o vitamin B12
Jak zásadní může být rychlá diagnóza, ukazuje příběh teprve šestitýdenního kojence. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, měl neurologické potíže a trpěl chudokrevností. Díky rychlému genetickému vyšetření odborníci zjistili, že organismus dítěte nedokáže správně využívat vitamin B12.
Řešení pak bylo překvapivě jednoduché – podávání vitaminu B12 injekčně. Chlapcův stav se rychle zlepšil a už za několik dní mohl z nemocnice domů. Podle Slabého má díky včasné léčbě naději na normální neurologický vývoj. Právě v takových případech mohou rozhodovat dny.
Molekulární diagnostika pro děti s rakovinou
Třetí oblastí je využití molekulární diagnostiky u dětských onkologických pacientů. Na rozdíl od nádorů dospělých obsahují dětské nádory zpravidla výrazně méně genetických změn. Jejich podrobná charakterizace proto vyžaduje komplexnější vyšetření.
V České republice fungují molekulární tumor boardy zaměřené na dětskou onkologii ve dvou nemocnicích – ve Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici v Motole. Odborníci zde společně posuzují výsledky molekulárních vyšetření a hledají možnosti jejich využití při rozhodování o léčbě.
Snaží se odhalit genetické změny nádoru, proti kterým mohou nasadit cílenou léčbu. Podle Slabého se takovou léčbu daří doporučit přibližně 38 procentům vyšetřených dětí a většina z nich ji následně také dostane.
Zatím jediné dítě na světě
To byl i případ chlapce z Ukrajiny s metastatickým neuroblastomem, jehož onemocnění postupovalo navzdory dvěma liniím chemoterapie. Lékaři už s paliativním týmem diskutovali, zda má pokračování protinádorové léčby smysl.
Molekulární vyšetření však odhalilo genetickou změnu označovanou jako fúze NTRK2, proti které mohli lékaři nasadit cílený lék. Léčba přinesla výrazné a dlouhodobé zlepšení. Podle Slabého šlo o první dítě na světě s metastatickým neuroblastomem a touto genetickou změnou, které podstoupilo takovou léčbu.
Diagnostika přímo během operace
Další možnost představuje metylační profilování nádorů centrálního nervového systému. Vyšetření umožňuje přesněji určit typ nádoru a podle Slabého vede ve 13 procentech případů ke změně diagnózy.
Odborníci nyní pilotně testují také rychlou metylační klasifikaci přímo během neurochirurgického výkonu. Výsledek získávají do 40 minut od odebrání vzorku a mohou tak ihned ovlivnit rozhodování operatéra o rozsahu zákroku.
Význam molekulární diagnostiky se tak neomezuje pouze na výběr léčiv. Může pomáhat také při určování přesné diagnózy a plánování chirurgického postupu.
