Český mamografický screening funguje už více než dvacet let. Za tu dobu pomohl odhalit téměř 78 tisíc nádorů prsu, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Nyní se vedle dalšího rozvoje prevence zaměřuje také na digitalizaci. Elektronické objednávání má ženám zjednodušit cestu k preventivnímu vyšetření, sdílení výsledků mezi zdravotníky zase přispět k lepší koordinaci péče a efektivnější léčbě.

Od zahájení programu v roce 2002 do konce roku 2025 absolvovaly ženy v České republice více než 13,6 milionu screeningových mamografií. Ty dokázaly zachytit téměř 78 tisíc nádorů prsu. Významnou část představovaly nádory odhalené ještě před prvními příznaky, kdy jsou možnosti úspěšné léčby největší. U žen s rakovinou prsu diagnostikovanou v prvním stadiu dosahuje pětileté relativní přežití 100 procent.

„Podpora prevence patří k prioritám zdravotnictví. Naším úkolem je vytvářet takové podmínky, aby se ženy mohly na vyšetření snadno objednat a měly k dostupné péči důvěru,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Právě dostupnost a jednoduchost preventivních služeb patří k oblastem, na které se chce zdravotnictví v souvislosti s elektronizací zaměřit.

Mohlo by vás zajímat

Elektronické objednávání usnadní cestu k prevenci

Jednou z novinek je rozvoj elektronického objednávání na mamografická vyšetření. Ženám má usnadnit rezervaci termínu a omezit administrativu spojenou s organizací preventivní návštěvy. Cílem je, aby cesta k vyšetření byla co nejjednodušší a ženy nemusely prevenci odkládat kvůli zbytečným organizačním překážkám.

Vedle pohodlnějšího objednávání přichází také důležitý krok v oblasti sdílení zdravotnických informací. Nový standard elektronického zdravotnictví stanovuje předávání údajů o provedené screeningové mamografii a případné biopsii do sdíleného zdravotního záznamu.

K informacím budou mít za stanovených podmínek přístup také praktičtí lékaři a gynekologové, kteří o ženu dlouhodobě pečují. Získají tak přehled, zda pacientka vyšetření absolvovala a jaké byly jeho výsledky.

„Elektronizace má ženám usnadnit cestu na vyšetření a lékařům pomoci lépe koordinovat péči. Díky sdíleným výsledkům budou mít ošetřující lékaři přehled o tom, kdy žena mamografii absolvovala a s jakým nálezem. Budou tak moci lépe navázat na provedená vyšetření a podpořit pravidelnou účast žen ve screeningu,“ vysvětluje Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Sdílená data mohou urychlit návaznost péče

Elektronické předávání výsledků má význam nejen pro administrativní zjednodušení, ale také pro samotný proces diagnostiky a léčby. Pokud mají lékaři, kteří o pacientku pečují, k dispozici aktuální informace o absolvovaných vyšetřeních a jejich výsledcích, mohou na ně lépe navazovat. Odpadá tak část zbytečného dohledávání informací a snižuje se riziko, že důležité údaje zůstanou mimo dosah dalších zdravotníků.

Význam to má zejména v situaci, kdy mamografické vyšetření odhalí podezřelý nález a je potřeba pokračovat další diagnostikou, například biopsií. Dostupnost výsledků může podpořit koordinaci jednotlivých kroků a usnadnit spolupráci mezi screeningovým centrem, gynekologem, praktickým lékařem a dalšími specialisty.

Včasný záchyt znamená větší šanci

Význam screeningu potvrzují také dlouhodobé výsledky. V České republice klesla mezi lety 2002 a 2024 věkově standardizovaná úmrtnost na karcinom prsu o 36,7 procenta. Vedle pokroku v léčbě se na tom podílí právě především včasná diagnostika.

„Mamografie dokáže zachytit i malé nádory, které si žena ještě nemůže nahmatat. Včasný nález nám dává větší šanci na úspěšnou léčbu a u řady pacientek umožňuje i méně zatěžující postup,“ připomíná Jan Daneš, předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu ministerstva zdravotnictví.

Psali jsme

Pravidelná účast je proto zásadní. Screeningovou mamografii mají ženy bez příznaků od 45 let hrazenou z veřejného zdravotního pojištění jednou za dva roky.

Kvalitu hlídá síť 75 specializovaných center

Český mamografický screening stojí na síti 75 specializovaných pracovišť. Ta musí splňovat stanovené požadavky na personální a přístrojové vybavení i organizaci péče. Jejich činnost se pravidelně vyhodnocuje.

„Ženy potřebují mít jistotu, že přicházejí na pracoviště, které splňuje jasná pravidla a jehož kvalita se průběžně sleduje. Důležitá je také návaznost péče při podezřelém nálezu a předání informací lékařům, kteří se o ženu starají,“ zdůrazňuje Miroslava Skovajsová, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR.

K pravidelnému screeningu se vrací stále více žen

Po poklesu zájmu během covidové pandemie účast na mamografickém screeningu opět roste. V roce 2025 absolvovalo mamografii během předchozích dvou let 60,9 procenta žen ve věku 45 až 69 let. Při započítání tříletého období a diagnostických mamografií dosahuje podíl vyšetřených žen 71,1 procenta.

Cílem je, aby na screening začaly chodit i ženy, ho dosud nevyužívají. „Díky datům můžeme sledovat, kde se to daří a kde je potřeba podporu posílit,“ říká Ondřej Májek, vědecký vedoucí Národního screeningového centra.

Ženy od 45 let mohou absolvovat screeningovou mamografii jednou za dva roky na některém ze 75 akreditovaných screeningových pracovišť. Vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Více informací a seznam center najdete na www.mamo.cz. Při jakékoli změně v prsu se ihned obraťte na lékaře.