Zákonná pravidla dnes nestíhají držet krok s rychlostí, jakou do zdravotnictví přicházejí technologické novinky. Pro řešení využívající umělou inteligenci či telemedicínu dosud v Česku chyběla předvídatelná cesta k úhradám z veřejného zdravotního pojištění. To se nyní snaží změnit projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poté, co v září spustila portál, na kterém mohou firmy žádat o úhradu, odstartovala tento měsíc také speciální výzva pro onkologii. A následovat mají další zaměřené na kardiologii, diabetologii a neurodegenerativní onemocnění, tedy takzvané čtyři jezdce apokalypsy dnešní doby. Novinky na poli schvalování inovací přiblížil Zdravotnickému deníku ředitel VZP Ivan Duškov.

VZP letos spustila řízený vstup inovací do systému úhrad. Co vás k tomu vedlo?

Zdravotnictví dnes čelí situaci, kdy tempo technologického vývoje výrazně předbíhá legislativu. Vznikají nové digitální nástroje, aplikace, diagnostické algoritmy nebo řešení využívající umělou inteligenci, ale chybí pro ně předvídatelná cesta do úhrad. Naším cílem bylo vytvořit transparentní mechanismus, který umožní bezpečně otestovat inovace v reálné praxi a současně chránit prostředky veřejného zdravotního pojištění. Chceme dát dobrým nápadům šanci prokázat svou hodnotu, ne je zastavit na administrativních překážkách.

Jak celý proces funguje a jak dlouho trvá posouzení žádosti?

Portál inovací jsme spustili 21. září na webu inovace.vzp.cz (kde je k dispozici metodika, proces posuzování žádostí i způsoby, jakým může pojišťovna k inovaci přistoupit – například zařazením do standardních úhrad, podmíněným vstupem, pilotem, anebo zamítnutím žádosti, pozn. red.). Žádosti mohou přicházet buď do kontinuální výzvy pro řešení s prokazatelnou úsporou nákladů, nebo do tematických výzev zaměřených na konkrétní oblasti zdravotní péče. Po kontrole formálních náležitostí musí projekt splnit osm nepodkročitelných podmínek. Mezi nimi například kybernetickou bezpečnost, vyjasněnou klinickou zodpovědnost, ochranu dat a tak dále. Následně posuzujeme kromě klinického také ekonomický a provozní přínos. Nejprve interně v rámci odborných týmů VZP, poté projekt hodnotí nezávislá externí komise složená ze zástupců odborných společností, ministerstva, pacientských organizací a akademické sféry.

Standardní proces trvá maximálně 120 dní. U vysoce připravených projektů jsme schopni v režimu Fast Track rozhodnout do 90 dnů.

Mohlo by vás zajímat

Jaký je po prvních týdnech zájem trhu? Splnila se vaše očekávání?

Odezva z terénu je velmi pozitivní. Přiznám se, že při spuštění jsme přesně nevěděli, co čekat. Reálné byly obavy, že nepřijde téměř nic, stejně jako scénář, že nás zaplaví stovky návrhů. Dnes mohu říct, že systém funguje rozumně. Minimálně v nastavení základních parametrů a podmínek jsme se, zdá se, trefili. Počty projektů přichází v rozumné míře a v kvalitě, která odpovídá očekávání. Pokud ne, systém je dokáže odhalit, i zamítnuté žadatele už máme.

Aktuálně máme v portálu registrováno 23 firem, kolem dvaceti projektů v různé fázi rozpracovanosti a čtyři oficiálně podané žádosti. Zároveň pravidelně konzultujeme další zájemce, týdně to bývá kolem pěti subjektů, které se zajímají o některé detaily či možnosti zapojení. Ukazuje se, že české firmy, výzkumná centra i start-upy mají co nabídnout, a že je dobře, že se jim otvírá cesta do úhrad ve zdravotnictví. Už proto, aby nemusely hledat štěstí za hranicemi Česka.

Tematické výzvy chceme vyhlašovat pravidelně v kvartálním režimu podle definovaných takzvaných čtyř jezdců apokalypsy.

Jaké inovace se hlásí nejčastěji?

Proces cílí na řešení s měřitelnou hodnotou pro pacienta i systém, pro která dosud chyběla předvídatelná úhradová cesta. Tedy především na digitální zdravotní technologie, software jako zdravotnický prostředek, nástroje využívající umělou inteligenci v diagnostice a podpoře rozhodování, telemedicína a vzdálený monitoring pacientů.

Od listopadu běží tematická výzva zaměřená na onkologii. Přihlásil se už někdo?

Ano, první žádost už byla podaná a další projekty se připravují. U onkologické výzvy jsme záměrně nastavili podmínky tak, aby se mohly hlásit i technologie, které nesplňují nejpřísnější ekonomická kritéria (jako u výzvy průběžné). Nepřekročitelným požadavkem ale zůstává bezpečnost pacienta a jednoznačný přínos pro diagnostiku, léčbu nebo monitoring.

Chystáte se vypisovat i další tematické výzvy?

Určitě ano. Tematické výzvy chceme vyhlašovat pravidelně v kvartálním režimu podle definovaných takzvaných čtyř jezdců apokalypsy. Po onkologii by měla následovat kardiologie, dále diabetologie a oblast neurodegenerativních onemocnění, včetně duševního zdraví. Smyslem je zaměřit pozornost tam, kde mohou inovace přinést největší efekt pacientům i systému.

V meziresortním připomínkovém řízení je novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, která řeší úhrady zdravotnických prostředků. Změní schválení novely fungování vašeho projektu?

Nemyslím si, že by došlo k nějaké zásadní změně. Řízený vstup inovací nevznikl jako náhrada standardních cenových a úhradových řízení. Jeho úkolem je doplnit systém tam, kde dnes vhodné mechanismy chybějí. Typicky u softwarových řešení, umělé inteligence nebo telemedicínských technologií. Pokud novela zavede nové zákonné režimy, chceme na ně přirozeně navazovat.

Pokud se v pilotním provozu prokáže přínos technologie pro pacienty i systém, měla by mít výrazně rychlejší cestu k trvalé úhradě.

Ministerstvo zdravotnictví podepsalo s VZP a dalšími subjekty memorandum k oblasti inovací. Co od něj očekáváte?

Hlavním cílem memoranda je zajistit rychlejší a plynulejší vstup inovací do trvalých úhrad v okamžiku, kdy se jejich přínos úspěšně ověří v pilotním provozu. V praxi společně sjednotíme požadavky na sběr reálných dat z praxe a sdílet odborné podklady z hodnocení. Jednoduše řečeno, pokud se v pilotním provozu prokáže přínos technologie pro pacienty i systém, měla by mít výrazně rychlejší cestu k trvalé úhradě.

Jak byste chtěl, aby projekt řízeného vstupu inovací vypadal za rok?

Cílem není mít co nejvíc schválených projektů. Pokud si tu za rok řekneme, že program inovací obstál, že je funkční a efektivní, budu spokojen. Pokud k tomu budeme zároveň moct říct, že už v praxi testujeme desítky kvalitních a bezpečných produktů či technologií, bude výsledek na jedničku.