Ještě na konci loňského roku se zdálo, že i letos budou globální farmaceutičtí hráči pokračovat v úspěšné byznysové jízdě. Jenže výsledky za první tři měsíce letošního roku naznačily, že po několika tučných letech některé z nich čeká hubené období. Příčiny poměrně silného poklesu tržeb zmapoval odborný portál Fiercepharma.com.
Sedmičce předních globálních farmaceutických společností meziročně výrazně klesly tržby. Jejich společným jmenovatelem je, že jde o firmy americké. Podepisuje se na nich chaotická hospodářská politika administrativy Donalda Trump, nebo avizovaný kontroverzní postup federálního ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího?
Chaos ohledně cel a další důvody
Podle analytiků odborného portálu Fiercepharma.com se v hospodaření některých farmaceutických společností odráží obavy o budoucí směřování americké hospodářské politiky. A to jak ve smyslu neustálého znepřehledňování až chaosu ohledně (ne)zavádění cel na dovoz léků do USA, tak ve smyslu politiky amerického Federálního ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb pod vedením Roberta F. Kennedyho.
Největší “obětí” dosavadního vývoj od začátku letošního roku, respektive období po nástupu Donalda Trumpa do svého druhého prezidentského mandátu, je sedmička amerických farmaceutických společností, které jako jediné z širší skupiny předních globálních farmafirem zaznamenaly největší meziroční propad svých tržeb.
Vůbec nejvíce zasaženou společností je americký výrobce léků Viatris, jemuž v prvních třech měsících tohoto roku příjmy klesly o 11 procent. Následuje farmaceutická skupina, a jedna z největších společností v tomto oboru na světě, Pfizer. Její tržby meziročně klesly o osm procent, připomněl odborný portál Fiercepharma.com. Jen o něco menší propady zaznamenaly společnosti Organon (-7 %), Bristol Myers Squibb (-6 %), Regeneron (-4 %), Merck (respektive MSD) (-2 %) a Gilead Sciences (-0,3 %).
Částečně očekávané propady tržeb
Pokles tržeb u společnosti Viatris nebyl podle Fiercepharma.com příliš velké překvapení. Příjmy se totiž Viatrisu začaly snižovat už v roce 2021 poté, co se společnost zbavila několika svých dceřiných firem. Znepokojující je ale hloubka propadu tržeb, k níž v prvním kvartále letošního roku došlo. Jedná se o největší pokles od roku 2020, kdy společnost Viatris vznikla spojením výrobců generických léků, společností Mylan a Upjohn.
Poměrně razantní pokles tržeb má částečně podobné vysvětlení i v případě společnosti Pfizer. A to především poklesem poptávky po přípravcích pro léčbu covidu. Jen tržby z prodeje léku Paxlovid se meziročně snížily o 1,5 miliardy dolarů na necelých 500 milionů v letošním prvním kvartále. Nicméně příjmy z léčivých přípravků souvisejících s covidem se snižují stále zpomalujícím se tempem.
Pro Pfizer byl nyní klíčový rovněž pokles příjmů z prodeje léčivého přípravku Eliquis. Jedná se o přípravek podávaný pro ředění krve, který bude předmětem procesu snižování cen v rámci vyjednávání o cenách léků hrazených z programu Medicare. Příjmy z prodeje tohoto léku se společnosti Pfizer snížily v prvních třech měsících letošního roku o čtyři procenta. Sám Pfizer uvedl, že pokles tržeb z Eliquisu byl “primárně zapříčiněn nižší prodejní cenou včetně dopadu vyšších slev, které byly poskytnuty v rámci programu Medicare”.
Mohlo by vás zajímat
Americké farmafirmy nejen nejhorší, ale i nejlepší
Spojené státy ale mají také pomyslné prvenství na opačné straně meziročních změn tržeb farmaceutických firem. Zasloužila se o to společnost Eli Lilly, americký výrobce inzulínu a léků proti obezitě. Její příjmy se v prvním kvartále zvýšily meziročně o úctyhodných 45 procent. Jedná se o více než dvojnásobný přírůstek tržeb společnosti Daiichi Sankyo, jejíž příjmy se meziročně zvýšily o 21 procent.
Třetí nejvyšší zvýšení tržeb zaznamenala dánská farmaceutická skupina Novo Nordisk, která je největším konkurentem americké Eli Lilly. Přestože se i v případě společnosti Novo Nordisk jedná o skvělý výsledek, tržby této společnosti se poprvé od roku 2021 meziročně zvýšily o méně než 20 procent. Tento trend se projevil také na úpravě odhadu celoročního růstu tržeb směrem dolů z původního intervalu 16 až 24 procent na aktuálních 13 až 21 procent. I to byl jeden z důvodů, proč v čele skupiny Novo Nordisk po osmi letech skončil výkonný ředitel Lars Fruergaard Jørgensen.
