Elektronické zdravotnictví, prevence i dostupnost léčiv – senátní Výbor pro zdravotnictví se na své schůzi zabýval hned několika klíčovými změnami, které mohou výrazně ovlivnit každodenní péči o pacienty i celý zdravotní systém. Podporu získala například novela zavádějící EZkartu a eŽádanky, rozšíření práv dárců tkání nebo nové možnosti využití zdravotního pojištění. Projednával se ale i evropský Akt o kritických léčivech či návrh na rozšíření úhrady pro porodních asistentky.

Výbor na své včerejší schůzi projednal hned několik zásadních návrhů. Prvním z nich byla novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, která si klade za cíl tři základní změny: zavedení EZKarty, eŽádanky a sdíleného zdravotního záznamu.

EZkarta je nově zaváděnou službou elektronického zdravotnictví, která je kontrolována a spravována pacientem. Jedná se o státem garantovanou aplikaci, která pacientovi přináší posílení kontroly nad jeho daty a dostupnými službami. Nově zákon zavádí také eŽádanku, konkrétně jde o žádanky na laboratorní vyšetření, rentgenové vyšetření či další zobrazovací techniky. Pracoviště poskytovatelů tak již pacient nebude muset obíhat s papírem. Sdílený zdravotní záznam pak je souhrnem informací o stavu pacienta. Zahrnuje emergentní zdravotní záznam, tedy souhrn kritických zdravotních údajů pacienta v rozsahu krevní skupiny, údajů o alergiích, lékových interakcích a lékové minulosti pacienta, a dále výsledky preventivních a screeningových vyšetření.

V souvislosti se střelbou na filozofické fakultě je součástí také sdílení informace o držení zbrojního průkazu nebo žádosti o něj a přístup Policie ČR do kmenových registrů pro zjištění registrujícího lékaře pacienta, vůči kterému jsou prováděny úkony. Vedle toho návrh obsahuje řešení digitalizace dokladů týkajících se zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

„Je to krok správným směrem,“ okomentovala návrh stručně senátorka Věra Procházková (ANO) předtím, než jej výbor doporučil schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou (více zde).

Mohlo by vás zajímat

Více motivace k prevenci

Stejně se členové výboru vyslovili i pro novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která v dubnu prošla Poslaneckou sněmovnou. Novela přináší řadu změn, včetně té, že pojišťovny budou moci použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění, což je provázáno s povinností pojištěnců zúčastňovat se preventivních programů a screeningových vyšetření. „Novela pracuje s posílením motivace pojištěnců k prevenci,“ shrnul jeden z cílů novely náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Součástí novely je i zrušení rezervního fondu zdravotních pojišťoven a jejich nahrazení tzv. fondy obecně prospěšných činností. „Nešlo je využít. Proto je chceme využít k věcem, které chce pojišťovna, ale není schopna je sama zajistit,“ vysvětlil pozadí návrhu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Další změnou návrhu je usnadnění možnosti čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady, jsou-li v České republice nedostupné.

Rozšíření úhrady pro porodní asistentky neprošlo

A změny se týkají i stomatologie, konkrétně úhrady bílých zubních plomb dospělým, neboť amalgámové plomby budou kvůli obsahu rtuti zakázané od července příštího roku. „Na rozdíl od dospělých pojištěnců, u nichž se předpokládá zachování plné úhrady v zásadě pouze u ekonomicky nejméně náročných variant ošetření, u dětských pojištěnců do 18 let věku návrh zavádí plné úhrady modernějších metod,“ stojí v důvodové zprávě.

K návrhu byl na schůzi představen i pozměňovací návrh senátorky Adély Šípové, který se týkal rozšíření úhrady na péči porodních asistentek i bez předchozí indikace lékaře. „Jde o to, aby kvalitní poporodní péče, byla dostupná všem bez regionálních rozdílů… Cílem je učinit porod a šestinedělí pro ženy příjemnější,“ vysvětlila Šípová. Přestože členové zdravotního výboru se v mnohém postavili za její hledisko, v obavě, že by kvůli pozměňovacímu návrhu neprošla celá novela, se ho rozhodli nepodpořit. I ministr Válek uvedl, že není proti návrhu, ovšem nelze ho podle něj prosazovat bez konsenzu odborných společností.

Plný výdělek při pracovní neschopnosti po odběru

Co však výbor jednohlasně doporučil Senátu ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, byl návrh tzv. transplantačního zákona. Jde o novelu, která rozšiřuje nároky dárců tkání a buněk – nově jim má být vyplácen rozdíl mezi ušlým výdělkem a nemocenskou při pracovní neschopnosti po odběru, podobně jako je tomu u dárců orgánů. Mají mít také nárok na úhradu výdajů souvisejících s darováním. Výjimkou z této úpravy zůstávají dárci pohlavních buněk, kteří budou mít nárok jen na prokazatelně a účelně vynaložené náklady. Jejich vyloučení prosadila poslankyně Romana Bělohlávková (KDU-ČSL) kvůli obavám z komercializace dárcovství.

Cílem novely je motivovat dobrovolné dárce tkání a buněk, které nelze jinak získat, a tím podpořit dostupnost léčby. Podle předkladatelů, mezi něž patří i ministr zdravotnictví Válek, by roční dopady na státní rozpočet měly být v řádu desetitisíců až statisíců korun. Předlohu nyní posoudí Senát.

Úkoly pro vládu

Jako poslední se výbor věnoval evropskému Aktu o kritických léčivech. Akt má za cíl podpořit konkurenceschopnost a inovace v evropském farmaceutickém průmyslu několika způsoby, zejména usnadněním investic do strategických projektů v oblasti kritických léčiv a zjednodušením administrativy. Posílit má také odolnost zásobovacích řetězců tím, že zadavatelé budou muset zohledňovat i jiné faktory než cenu, například diverzifikaci dodavatelů. Zákon rovněž umožní členským státům společné nákupy léčiv prostřednictvím podpory Komise. Zadavatelé také mají zohledňovat ty dodavatele, kteří významnou část těchto léčiv vyrábějí v EU.

Náměstek Dvořáček uvedl, že materiál lze rozdělit do čtyř základních částí:

  • Strategické projekty a na ně navázaná finanční podpora
  • Veřejné zakázky a vytváření zásob léčivých přípravků
  • Společné nákupy
  • Strategická partnerství

Evropská komise již před představením Aktu oznámila, že plánuje zvýšit investice do výrobních kapacit v členských státech a zavést finanční pobídky pro farmaceutické společnosti. Návrh proto počítá s vytvořením finančního rámce na podporu výzkumu, vývoje, infrastruktury i provozních nákladů spojených s výrobou klíčových léčivých látek (API) a samozřejmě i hotových léčivých přípravků. Akt tak má přispět k posílení odolnosti evropského zdravotnického systému a umožnit mu lépe reagovat na budoucí výzvy v oblasti veřejného zdraví. Návrh nyní čeká na projednání v Evropském parlamentu a Radě EU.

Výbor jej doporučil postoupit k projednání plénu Senátu a jeho stanovisko následně Evropské komisi. Současně vyzval vládu mimo jiné k tomu, aby na jednání Rady EU podpořila návrh nařízení, ale zároveň aktivně prosazovala zohlednění národních specifik, zejména podporu české výroby léčivých přípravků a API, zajištění cenové dostupnosti a minimalizaci administrativní zátěže. Kromě toho by vláda měla vypracovat národní plán pro posílení výrobních kapacit kriticky důležitých léčiv.