Zákon o odměňování zdravotníků by narušil tržní prostředí a mohl by kolidovat s ústavou, shoduje se koalice s opozicí. Obecně je kvitováno i zvýšení platby státu lékařským fakultám. Zaznělo to v debatě, ke které Česká lékařská komora stínové pozvala čtvrt roku před volbami experty a stínové ministry zdravotnictví největších politických stran.
„V našem programu se zákonem o odměňování zdravotníků nezabýváme, ale kdybych měla odpovědět, spíše bych ho nepodpořila. Je totiž otázka, jestli máme v systému, který je privátní, nařizovat mzdy,“ řekla k diskutovanému tématu Michaela Šebelová ze STAN.
Podpořila by také zvýšení platby státu lékařským fakultám na jednoho medika. „Problém je ale trochu v tom, že fakulty jsou nezávislé a stát jim to úplně nemůže nařizovat. Navíc je proti zákonu a volnému trhu nařizovat, aby lékař musel po ukončení studia někde pracovat, to je hlavní problém,“ poznamenala.
Nenarušovat tržní prostředí
Se zákonem o odměňování zdravotníků nesouhlasí ani Zdenka Němečková Crkvenjaš z ODS. „Myslím, že by to hodně narušilo tržní prostředí, a nemyslím si, že bychom měli soukromým poskytovatelům říkat, jak mají odměňovat své lékaře a sestry. Pokud u nich nebudou výhodné podmínky, lidé půjdou jinam, soudí Němečková Crkvenjaš.
„Zvýšení platby státu lékařským fakultám na medika je jedna z věcí, kterou jsem hned na začátku tohoto volebního období diskutovala s rektory a děkany. A bylo mi řečeno, že se tomu nebrání, ale chtěli by za ty lékaře kompenzace, protože jim to dost přispívá do rozpočtu,“ řekla Němečková Crkvenjaš s tím, že by fakulty byly okamžitě nahradit 10 procent cizojazyčných studentů českými. „Myslím, že je to jedna z cest, jak rychle navýšit počty studentů lékařských fakult. Ale u naší vlády se mi to nepodařilo dojednat,“ dodala.
Stačí kolektivní smlouva
S oběma svými předřečnicemi se shoduje Tom Philipp z KDU-ČSL. „Co se týče zákona o odměňování, jsem jednoznačně pro to, že rozmezí má být takové, jaké je dnes nastaveno, tedy ve výši 1,5 až 3násobku průměrné mzdy v ČR. Nesouhlasím ale s tím, že by to mělo být dáno zákonem, existují jiné možnosti jako kolektivní smlouva vyššího stupně, která může obsáhnout celé odvětví a která zaměstnancům zajistí, že nebudou v komunikaci osamoceni,“ sdělil Philipp.
„Co se týče zvýšení financování lékařských fakult, to je jednoznačné. My jsme s tím začali a skončilo to navýšením o 200 studentů na všech lékařských fakultách,“ řekl Philipp, podle něhož by měl být stejný postup aplikován i u středních a vysokých škol pro nelékařské zdravotníky. „Ze statistik je totiž jasné, že nás v této oblasti čeká personální náraz do zdi,“ řekl poslanec.
Méně cizojazyčných studentů
Zastáncem zákona o odměňování zdravotníků a větší regulace není ani Adam Vojtěch z ANO. „Pokud máme soukromé poskytovatele a jsou to v zásadě podnikající osoby, tak si z právního – a možná i z ústavněprávního – hlediska nedokážu představit, že budeme určovat, kolik mají platit svým zaměstnancům, vlastně soukromým subjektům,“ řekl Vojtěch s tím, že by takový zákon mohl podle něj narazit i u ústavního soudu. „Věřím v tomto směru spíše roli odborů a kolektivního vyjednávání,“ dodal.
Také Vojtěch jednoznačně podporuje zvýšení platby státu lékařským fakultám. „Program už běží a budeme vidět plody své práce, oněch 200 studentů navíc. Peníze se nám skutečně podařilo zaměřit ne na univerzity, kde by se rozmělnili, ale přímo na lékařské fakulty,“ řekl Vojtěch. A dodal: „Jednoznačně souhlasím i s tím, že bychom se měli snažit snižovat počty studentů v anglickojazyčných paralelních programech, kde je benefit pro systém v zásadě nulový, protože většina studentů po studiu odejde do zahraničí.“
Přidat vyučujícím
Že je zákon o odměňování zdravotníků otázkou, která by mohla kolidovat s ústavou, míní také Jan Síla z SPD. „Zasahovat do privátního podnikání a určovat v něm mzdy zaměstnancům, je velmi složitá otázka, byť jsou tato privátní zařízení financována ze státních peněz,“ upozornil s tím, že by se měla tato oblast ještě řádně prodiskutovat.
Zvýšení plateb státu zdravotnickým fakultám je podle něj bezpodmínečně nutné. „Podle nás by se mělo zvážit i přidání – v rámci nějaké speciální mzdové tabulky – učitelům na lékařských fakultách i na zdravotnických školách. Z jednoho prostého důvodu – že učitelé si v praxi vydělají mnohem víc než na fakultě, takže je problém sehnat více vyučujících,“ říká expert SPD.
Nerovné podmínky nemocnic
„K odměňování zdravotníků bych se primárně zeptal, zda fakultní nemocnice dostávají za výkony zaplaceno od pojišťoven stejně jako nemocnice jiného typu. A odpověď je, že ne. Například za operace žlučníku dostávají fakultní nemocnice více peněz. A proto si pak nemohou dovolit stejné pracovní a platové podmínky pro své lékaře. Takže pokud bychom chtěli srovnávat mzdy a platy, je otázka, jak by byla poskytovaná péče proplácena,“ řekl k otázce odměňování Albert Štěrba z Pirátů.
Ten také upozornil na to, že na některých lékařských fakultách je až třetina zahraničních studentů. „A jen procento, nebo dokonce promile z nich končí pracovně v Česku. Zvýšit platby státu zdravotnickým fakultám je proto cestou, jak zvýšit počet absolventů, kteří v Česku pracovně zůstanou,“ míní Štěrba.
Postupně zrušit platové tabulky
Protizákonu o odměňování zdravotníků se ostře vymezil Boris Šťastný z Motoristé sobě. „Stát nemá naprosto žádné právo v pluralitním systému vlastnictví v českém zdravotnictví diktovat soukromému poskytovateli, jaké má mít mzdy, diktovat mu tabulkové platy. To je totální zvěrstvo, které nikdy nedopustíme,“ uvedl. A dodal: „Dokonce se domnívám, že časem – nepůjde to jednoduše, ale krůček za krůčkem, bychom ve zdravotnictví mohli postupně zrušit platové tabulky a dojít i ve veřejném sektoru ke smluvním mzdám.“
Zvýšení plateb státu lékařským fakultám podle Šťastného plně podporují i Motoristé sobě. „Několik miliard na toto zvýšení by podle nás mohlo přinést například zrušení naprosto nesmyslné inkluze, které v oblasti základního a středního školství prosazujeme,“ řekl.
