Veškeré dění kolem vakcín, a to včetně prioritizace těch, které by měly být co nejdříve hrazené, by již brzy měla koordinovat Národní očkovací strategie. Zároveň odstartuje hodnocení zdravotnických technologií (HTA) u vakcín, které má vyhodnocovat nákladovou efektivitu. O tom, jak tyto dva přístupy v praxi skloubit dohromady, diskutovali odborníci na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku.
Vakcíny v České republice čekají příští rok velké změny. Do úhrad by již neměly vstupovat nahodile podle toho, jak se podaří přesvědčit parlament, ale systémově po hodnocení HTA. Ruku v ruce s tím ovšem bude třeba počítat, že zatímco dnes dávají zdravotní pojišťovny na očkování zhruba 1,5 miliardy, do budoucna dost možná částka poroste.
„Dopady ale přijdou až za nějakou dobu, úspora nebude okamžitá. Zároveň je potřeba dívat se na celou společnost, ne na jednoho člověka. To je nové i pro pojišťovny – potřebují znát čísla a spočítat dopad, tedy co to pro ně bude znamenat, když lidé budou zdraví,“ načrtává hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
K novým vakcínám se v ČR dostaneme za 2 až 6 let
Přístup k novým vakcínám je dnes napříč Evropou velni rozdílný. V 7 zemích EU se k nim lidé dostanou za méně než dva roky (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie a Lucembursko), v 10 zemích EU pak je medián přístupu mezi dvěma a šesti lety. K těmto státům patří i Česká republika, dále Bulharsko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko. 9 zemích EU má medián více než šest let, a to včetně Rakouska, Chorvatska, Finska, Slovenska a Slovinska.
„Model u nás hodně závisel na tom, jak byl nastaven parlament, a byl hodně nestandardní. Od nového systému si slibujeme, že bude prediktabilní,“ poznamenává místopředseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.
Z NIKO by měl být expertní orgán
Nově by ale i u nás měl začít fungovat model vstupu do úhrad, který je běžný v řadě jiných zemí. Schvalování vakcín obvykle mívá několik stupňů. V Evropě máme mezinárodní registraci na úrovni Evropské lékové agentury (EMA). Dále na národní úrovni fungují HTA agentury, což je role, kterou u nás bude hrát Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), a expertní orgány, tzv. NITAG (National Immunization Technical Advisory Group, tedy národní poradní skupiny pro imunizaci). Tuto roli by u nás měla nově zaujmout Národní imunizační komise (NIKO). V té doposud sice zasedaly odborné společnosti, ale měly podstatně méně hlasů než zdravotní pojišťovny.
To by se ale se zavedením HTA vakcín, které bylo vtěleno do parlamentem schválené novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, mělo změnit. Ministerstvo zdravotnictví na základě zákona ustanoví příkazem poradní orgán, který se bude zabývat vyhodnocováním úhrady vakcín. Právě tento orgán bude mít poté, co dostane od SÚKL vypracovanou HTA analýzu, rozhodující roli. Oproti tomu NIKO by se měla proměnit tak, že v ní budou mít hlavní slovo odborné společnosti.
„NIKO bude muset projít transformací a blížit se západoevropským NITAGům, kde sedí více odborníků. Stávající NIKO je skupina odborníků, pojišťoven a zástupců ministerstva, což ale nyní bude poradní orgán na ministerstvu zdravotnictví,“ načrtává předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Jeho slova potvrzuje ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Podle něj by se z NIKO mělo skládat ze zástupců odborných společností, kteří budou mít do hodnocení na SÚKL doporučující vstup. Návrh hodnotící zprávy, který vznikne na SÚKL, pak bude vyhodnocovat poradní orgán na ministerstvu zdravotnictví.
Mohlo by vás zajímat
Začneme sbírat relevantní data?
Při hodnocení vakcín by měla být identifikována cílová populace, posouzena účinnost vakcíny, provedena ekonomická analýza s cílem vyhodnotit nákladovou efektivitu a zohledněny by měly být i etické a sociální důsledky. To všechno ovšem bude vyžadovat data. Ta by měl poskytnout například projekt zajišťující automatické hlášení infekcí od všech poskytovatelů a laboratoří, díky čemuž by se měly sblížit údaje pojišťoven a Státního zdravotního ústavu, které doposud vzhledem ke komplikovanosti stávajícího papírového systému trpěly značnou podhlášeností. Ve spolupráci s odbornými společnostmi by tedy mělo být vykazování infekcí nastaveno tak, aby bylo porovnatelné se světem.
„Budeme mít validnější a porovnatelná data, která dnes SZÚ nemá, protože nedělá plošnou surveillance. Nebudeme tedy tak často muset sahat do zahraničních dat,“ konstatuje Barbora Macková.
Nákladová efektivita neznamená úhradu
Na základě výsledků se pak vypracuje doporučení pro přijetí a implementaci vakcíny. „Stanovisko ovšem bude podléhat prioritizaci, protože když SÚKL napíše, že všechny vakcíny, které tam nyní stojí ve frontě, mají být hrazeny, tak si neumím představit, že by to stát najednou zafinancoval. Bude to tedy muset být rozloženo v čase,“ podtrhává Roman Prymula.
V tomto bodě by měla ke slovu přijít Národní očkovací strategie, kterou by do konce tohoto roku měla schválit vláda. Její součástí totiž bude i přehled priorit v oblasti vstupu nových vakcín. „Je potřeba udělat plán, co v jakém horizontu bude do systému vstupovat,“ poukazuje Macková s tím, že priority již projednala Národní imunizační komise.
Budeme se tak muset vypořádat například se situacemi, kdy některá vakcína projde HTA analýzou, ale hrazená nebude, protože nebude v prioritizaci. Otázkou pak je, jak dlouho bude analýza platit a kdy nezbude než udělat novou.
„Bude i úkolem poradního orgánu, aby řekl, že HTA analýzu splnilo tolik a tolik vakcín, ale národním zájmem je věnovat se tomu a tomu onemocnění – a to přesto, že si držitel registrace s pojišťovnou domluvil rozumnou cenu za jinou vakcínu,“ dodává Roman Chlíbek.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem GSK, VZP a MSD.
Foto: Radek Čepelák
