Europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová hodnotí polské předsednictví jako období, které dokázalo evropské agendě vtisknout jasný bezpečnostní rámec – a to nejen v oblasti obrany, ale i zdraví. Coby členka výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) oceňuje posun v jednání o farmaceutickém balíčku a očekává, že právě dánské předsednictví ho dotáhne do finální podoby.

Jak hodnotíte polské předsednictví? Podařilo se mu naplnit cíle, které si předsevzalo?

Polské předsednictví si jako hlavní prioritu stanovilo bezpečnost Evropy ve všech jejích dimenzích – od vnitřní, vnější, energetické až po zdravotnickou bezpečnost. Důraz kladlo na obranyschopnost Evropy a její konkurenceschopnost, proto se zejména v první polovině věnovalo bezpečnostním iniciativám – ReArm Europe – nebo ekonomickým balíčkům jako Clean Industrial Deal nebo Competitiveness Compass.

Paralelně s tím však postupovala jednání i v jiných oblastech, jako například v případě dosažení předběžné dohody k pravidlům ke zlepšení spolupráce mezi vnitrostátními orgány na ochranu údajů při prosazování GDPR. Započala také vyjednávání největší reformu legislativy týkající se farmaceutického sektoru od roku 2004. 

Osobně mě velmi těší, že polské předsednictví vyvíjelo aktivity i v oblasti mentálního zdraví mladých lidí v kontextu dnešní digitální doby, což je také moje priorita. Proto oceňuji aktivity jako například mezinárodní konferenci v Krakově věnovanou výzvám v oblasti duševního zdraví mládeže v Evropě se zvláštním důrazem na vliv nových technologií nebo přijaté závěry Rady EU vyzývající ke zvýšení úsilí o ochranu duševního zdraví dětí a dospívajících v digitální éře.

Jak hodnotíte způsob, jakým Polsko koordinovalo jednání mezi členskými státy v klíčových otázkách, jako je farmaceutický balíček, Akt o kritických léčivech či duševní zdraví mladých?

Jako europoslankyně věnující se zdravotnictví jsem ráda, že se polskému předsednictví podařilo v Radě zajistit potřebnou většinu k zahájení vyjednávání o tématu farmaceutického balíčku. V Evropském parlamentu jsme na finální dohodu členských států čekali už nějakou dobu. Rozhodně však mohu říci, že polské předsednictví to nemělo při vyjednávání postoje Rady jednoduché.

Při Aktu o kritických léčivech je celá práce teprve na začátku, já osobně jsem byla zvolena stínovou zpravodajkou frakce Renew Europe ve výboru pro ochranu spotřebitele a tam se s návrhem, který představila Evropská komise v březnu 2025, skutečně teprve seznamujeme.

Mohlo by vás zajímat

Co konkrétně považujete za největší úspěch polského předsednictví?

Polsko si při přebírání předsednické štafety dalo za absolutní prioritu bezpečnost – toto slovo a téma byly přítomny při každém jednání či akci. Skutečně se jim podařilo rámcovat celou půlroční debatu v EU bezpečnostním rozměrem – a to je něco, co jako europoslankyně ze střední Evropy a ze země sousedící s Ukrajinou oceňuji.

Jaké jsou vaše očekávání od dánského předsednictví? Které oblasti zdravotnické agendy by mělo prioritizovat?

Od dánského předsednictví očekávám kvalitní a seriózní debatu o EU, její budoucnosti a spolehlivost a konstruktivní přístup při dosahování výsledků při vyjednáváních, ať už v Radě nebo na trialozích.

Věřím, že Dánsko bude klást důraz na několik aspektů zdravotnické agendy, včetně mentálního zdraví a dopadu sociálních sítí na jeho fungování. Očekávám také, že úspěšně naváže na vyjednaný postoj Rady k farmaceutickému balíčku a bude prosazovat strategickou prioritu zajištění dostatku medicínských přípravků na evropském trhu.

Očekáváte, že se během dánského předsednictví podaří dotáhnout farmaceutický balíček?

Ano, úspěšné dotažení vyjednávání patří mezi priority dánského předsednictví v oblasti zdravotnické politiky, proto očekávám, že by se to mělo podařit.

Dánsko se v posledních měsících stalo terčem rétorických hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli Grónsku. Myslíte si, že to nějak ovlivní jeho pozici v čele Rady EU?

Nemyslím si, že by tato událost měla mít vliv na postoj Dánska jako předsedající země Rady EU. Dánsko dokázalo na rétoriku amerického spojence efektivně reagovat a postavit se za Grónsko, které je jeho autonomním územím. To dokazuje úsilí Dánska dodržovat hodnoty a pravidla poválečného uspořádání světa a Evropy. Je to také projev respektu k obyvatelům Grónska a k jejich právu na sebeurčení.