Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelizaci vyhlášek, díky níž bude stanovena technická a personální vybavenost nové služby – center komplexní péče o děti. Zároveň ministerstvo provedlo i úpravy u požadavků na jiné typy služeb, mimo jiné těch hospicových. A právě to se stalo terčem nejpalčivějších připomínek, podle nichž může změna vést k ochromení fungování hospiců.  

Schválená novela zákona o zdravotních službách zakotvila v legislativě novou službu v podobě center komplexní péče o děti. Ta by měla umožnit rodině po traumatu zácvik v péči o zdravotně znevýhodněné dítě. Poskytovat bude také respitní péči. Ministerstvo zdravotnictví nyní úpravou vyhlášek, které by měly platit od ledna 2026, stanovuje nutné technické a personální vybavení této služby.

Uvolnění akutních a intenzivních lůžek

„Vzhledem k narůstajícímu počtu kriticky nemocných dětských pacientů, hospitalizovaných na pracovištích akutní intenzivní péče, a pokrokům zejména perinatální a intenzivní medicíny, je nezbytné pro tyto pacienty zajistit dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči na specializovaných pracovištích. Dílčím cílem je uvolnění velmi nákladných akutních resuscitačních a intenzivních lůžek, a odlišení dlouhodobé intenzivní péče o děti, která se v mnoha zásadních atributech podstatně odlišuje od péče akutní,“ stojí v důvodové zprávě.

Centra komplexní péče o děti mohou přijmout dítě do péče na přechodnou dobu, aby umožnila rodině odpočinek, a to dva týdny v kuse, přičemž celkový rozsah za rok nesmí přesáhnout 60 dnů. V centrech by mělo celkově vzniknout až 384 lůžek, přičemž roční náklady na provoz jednoho lůžka by měly dosahovat zhruba 1,35 milionu Kč.

Šimáčková Laurenčíková: Zajistěte soukromí a psychiatra

K tomu, jak vyhláška nastavuje technické a personální vybavení center komplexní péče pro děti (CKP), má ovšem připomínky zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Požaduje proto (mimo jiné) zakotvit, aby samozřejmostí byly jednolůžkové pokoje, které nebudou běžně průchozí nebo nebudou mít prosklenou stěnu, jedna koupelna bude sloužit pro maximálně dva pokoje, u postele bude zásuvka a také uzamykatelný noční stolek.

Podle zmocněnkyně není dostatečně nastaveno ani personální zabezpečení. „Například navržený standard péče klinického psychologa odpovídá pouze půl hodině týdně na pacienta. To, vzhledem k těžkým životním situacím, kterými si pacienti CKP prochází, není dostatečné. Stejně tak považuji za problém absenci psychiatra. Dále považuji za nedostatečný úvazek 0,5 pro zdravotně sociálního pracovníka. U cílové skupiny center komplexní péče je potřeba intervence zdravotně sociálního pracovníka pravidlem. Nejde o nárazovou péči, ale o kontinuální péči od příjmu po propuštění. Tento pracovník zároveň funguje jako koordinátor návazné péče,“ vysvětluje zmocněnkyně.

Mohlo by vás zajímat

Požadavky u hospiců dle UZS neodpovídají realitě

Velká část připomínek ovšem směřovala jinam než k centrům komplexní péče o děti. Vyhláška například nově stanovuje, aby v paliativní lůžkové péči včetně hospiců byl lékař se specializovanou způsobilostí v paliativní medicíně, dlouhodobé péči nebo algeziologii. „Jedná se o akceptaci dlouhodobého požadavku odborné veřejnosti na lepší specifikaci odbornosti lékařů kompetentních personálně zabezpečovat poskytování paliativní lůžkové péče. S ohledem na nutnost adaptace stávajících poskytovatelů paliativní lůžkové péče na tyto požadavky se zde ovšem vytváří pětileté období pro zabezpečení dostatečných personálních kapacit,“ stojí v odůvodnění.

Podle České lékařské komory (ČLK) by ovšem měl být zachován stávající stav. „Stávající nedostatek lékařů předmětné odbornosti nepochybně nebude vyřešen v roce 2031, a tedy dojde k absolutnímu ochromení fungování hospiců. Stávající znění koresponduje nejen s předmětnou odborností, ale i faktickými personálními možnostmi jednotlivých odborností ve vztahu k paliativní péči,“ zdůrazňuje komora.

Změny v hospicové péči jsou špatně také podle Unie zaměstnavatelských svazů (UZS), která konstatuje, že návrh nebyl konzultován s příslušnou odbornou společností (Česká společnost hospicové péče ČLS JEP), ani s profesním sdružením (Asociace hospiců). Vedle požadavku na zachování stávajícího stavu u lékařů unie navrhuje ponechat vyšší počet sester (10 místo navrhovaných 8,5 úvazku) a vypustit dostupnost klinického psychologa a částečný úvazek zdravotně-sociálního pracovníka s tím, že to neodpovídá skladbě ošetřovacího dne ani realitě.

Nevychytaná formulace

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zase upozorňuje na nevhodně stanovené požadavky na sestry při poskytování dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče o základní životní funkce dětem. Zde by podle vyhlášky měla být dětská sestra v rozsahu 0,5 úvazku na lůžko a všeobecná či praktická sestra v rozsahu 0,5 úvazku na lůžko.

„Nejsme si jistí úmyslem předkladatele. Rozumíme požadavku, aby vzhledem k nedostatku dětských sester mohlo být oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče částečně vybaveno i sestrami všeobecnými nebo praktickými (…). Máme tedy za to, že smyslem a účelem tohoto ustanovení je stanovit možnost, nikoli povinnost, aby část ošetřovatelského týmu mohly tvořit též sestry všeobecné nebo praktické. Vyhláška je však navržena tak, že dětských sester smí být jen část, a to v rozsahu 0,5 úvazku na lůžko, zatímco druhou část musí tvořit sestry všeobecné nebo praktické. Jinak řečeno, i v případě, že zaměstnavatel bude mít mezi zájemci uchazečku lépe kvalifikovanou, tedy dětskou sestru, tak ji nebude moci přijmout, pokud by současně nenaplnil minimální požadavek na všeobecné/praktické sestry ve stanoveném rozsahu alespoň 0,5 úvazku na lůžko,“ pozastavuje se MPSV, které na podobný paradox upozorňuje i v několika dalších případech.

U dětské hospicové péče pak MPSV navrhuje zvýšit poměr dětských sester v týmu – zatímco ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby až 86 %, respektive 66 %, byly všeobecné sestry, podle MPSV by měly tvořit maximálně 50 % tak, aby alespoň polovinu tvořily dětské sestry.

Jsou ohrožena centra duševního zdraví?

Nad rámec návrhu pak ještě MPSV navrhuje snížení požadavků na personální zabezpečení center duševního zdraví v oblasti psychoterapie. V současné době je podle rezortu v České republice akutní nedostatek odborníků s úplnou psychoterapeutickou kvalifikací. V mnoha regionech není možné zajistit požadované personální minimum tak, jak je definováno ve stávající vyhlášce.

„Tato situace znemožňuje nebo výrazně komplikuje vznik nových center duševního zdraví a provoz současných typů center duševního zdraví, zejména v menších městech a periferních oblastech. Mnohá centra duševního zdraví hlásí, že toto nové kritérium bylo v podstatě obratem po úpravě vyhlášky vyžadováno ze strany krajských úřadů a zdravotních pojišťoven, přičemž hrozí riziko, že centra duševního zdraví tuto podmínku přes veškeré úsilí nenaplní, což by mělo velmi vážené důsledky pro pacienty/klienty stávajících center duševního zdraví. Ačkoli chápeme snahu o co nejvyšší kvalitu poskytované péče, upozorňujeme na závažné sociální a sociálně-zdravotní následky hrozícího zániku těchto center,“ varuje MPSV. Navrhuje, aby místo definování úvazku bylo pouze stanoveno, že má centrum k dispozici alespoň jednoho psychoterapeuta.