Zhruba každá pátá žena v plodném věku je podle Světové zdravotnické organizace obézní. To znamená, že její šance na přirozené otěhotnění a donošení dítěte jsou výrazně nižší. Přesto obézním ženám, které plánují podstoupit umělé oplodnění, chybí potřebná podpora v tom, aby svou tělesnou hmotnost snížily. Upozornit je na to, že mají zhubnout, nestačí. Vyplývá to z metaanalýzy publikované v žurnálu Annals of Internal Medicine.

Navzdory tomu, že obezita snižuje šanci na úspěšné otěhotnění, není ženám, které plánují podstoupit umělé otěhotnění, nabídnuta potřebná podpora pro to, aby svou tělesnou hmotnost snížily. A to i přesto, že by tak vzrostla jejich šance na otěhotnění, a u některých z nich dokonce i bez nutnosti použít metody asistované reprodukce.

„Ženy s obezitou, které plánují těhotenství, jsou již informovány o tom, že hubnutí může zvýšit jejich šance na početí. Náš výzkum ukazuje, že strukturovaná podpora může také zlepšit výsledky u žen, které přichází za IVF,“ konstatuje autorský tým vedený Moscho Michalopoulou, behaviorální vědkyní působící na Oxford University, v článku pro magazín The Conversation.

O více než pětinu vyšší šance na otěhotnění

Metaanalýza zahrnovala celkem 12 studií, které v součtu sledovaly 1 921 žen s obezitou a plánem podstoupit IVF. Porovnávala pak ženy, kterým byl před podstoupením asistované reprodukce nabídnout program strukturované podpory pro snížení tělesné hmotnosti s těmi, které zůstaly bez této potřebné podpory: „Ženy, které se účastnily programů na hubnutí, měly celkově o 21 % vyšší šanci na otěhotnění, ať už pomocí IVF, nebo přirozenou cestou. Největší rozdíl byl pak v přirozeném početí: pravděpodobnost otěhotnění bez IVF se zvýšila o 47 %, což znamená, že se některé ženy léčbě zcela vyhnuly.“

Nicméně už chybí data, která by mohla spolehlivě porovnat vliv snížení tělesné hmotnosti skrze strukturované programy, na počet živě narozených dětí, což je přirozeně hlavní očekávaní žen, které se snaží otěhotnět. To je podle autorského týmu dáno především tím, že řada zahrnutých studií tento výsledek nesleduje.

Riskování vlastního zdraví

Podle této metaanalýzy by strukturované programy s cílem snížení tělesné hmotnosti měly být součástí komplexní péče o ženy, které se snaží otěhotnět. „Ve Spojeném království je veřejně financované IVF omezeno na ženy s BMI nižší než 30. Podobná pravidla založená na hodnocení tělesné hmotnosti existují v mnoha dalších zemích. Tato pravidla však neúměrně postihují ženy s horším socioekonomickým zázemím a z některých etnických skupin, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že žijí s obezitou. Výsledkem je jasný paradox: Ženy s obezitou mnohem pravděpodobněji budou potřebovat IVF, ale mají mnohem nižší šance, že na něj dosáhnou,“ upozorňuje autorský tým na existující nerovnosti.

Zatímco některé ženy s obezitou, pokud mají dobré socioekonomické zázemí, si mohou dovolit soukromé podpůrné programy tak, aby mohly bezpečně snížit svou tělesnou hmotnost, jiné v touze po otěhotnění riskují neověřené metody, včetně nákupů léků na černém trhu. Jinými slovy, riskují vlastní zdraví jen pro to, aby u nich mohla být zahájena léčba neplodnosti.

Mohlo by vás zajímat

Podpůrné programy jako součást léčby neplodnosti

Naopak pokud by tyto ženy dostaly nabídku, jak hubnout kontrolovaně a bezpečně v rámci podpůrných programů, nejen, že by se u nich zvýšila šance na to, že díky IVF úspěšně otěhotnění, ale některé z nich by otěhotněly bez zásahů asistované reprodukce. Navíc náklady spojené s poskytnutím podpůrných programů pro hubnutí jsou relativně nízké ve srovnání s náklady na IVF, takže by dávalo podle autorského týmu smysl je zařadit jako součást léčby neplodnosti:

„Poselství našeho výzkumu je jasné: Cílené, podporující programy pro snížení tělesné hmotnosti před IVF nejen zvyšují šance na otěhotnění, ale také snižují potřebu asistované reprodukce, podporují spravedlivější přístup k léčbě neplodnosti a šetří zdroje zdravotnického systému. Výzvou je zajistit, aby byly přístupné pro všechny, kteří je potřebují, nikoliv jen pro ty, kteří si mohou dovolit za ně zaplatit.“

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.