V Česku je podle posledních dat evidováno téměř 14 tisíc uživatelů drog. Přestože jejich celkový počet v posledních letech klesá, opačný trend vykazují případy předávkování. Statistiky z Národního registru léčby uživatelů drog (NRLUD), které zveřejnil Národní zdravotnický informační portál (NZIP), rovněž ukazují na výrazné regionální rozdíly – a Praha na tom překvapivě není nejhůře. Je však třeba brát v úvahu omezené možnosti monitorování dané problematiky.

Zatímco v roce 2014 bylo dle hlášení v NRLUD (kam se započítává i alkohol) v Česku evidováno přes 13 500 uživatelů drog, v roce 2019 jejich počet vystoupal až na 17 873. Následující roky přinesly pokles a aktuální data za rok 2024 už uvádějí čísla podobná stavu před deseti lety, konkrétně 13 739 evidovaných uživatelů drog, což je nejméně za posledních šest let.

Výsledky ale nemusí být jednoznačné. „Lze je interpretovat tak, že lidé nyní mají lepší kontrolu nad svým užíváním psychoaktivních látek. Tedy že látky užívají takovým způsobem, který nevede k problémům, kvůli nimž by žádali o léčbu… Je to zkrátka kombinace více faktorů,“ okomentoval výsledky pro Zdravotnický deník ředitel výzkumu ve společnosti Podané ruce a někdejší vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Drogy už nejsou cool?

Z hlediska pohlaví převažují mezi uživateli drog muži (65,5 %), i když jejich podíl od roku 2014 postupně mírně klesá (tehdy to bylo téměř 69 %). Ženy představují přibližně 34 procent uživatelů drog.

Pokud jde o věkové složení, tam je patrné stárnutí. Zatímco před deseti lety bylo evidovaných 3352 uživatelů drog ve věku 15 až 24 let, vloni to byla přibližně třetina (1171). Tento obecný sklon potvrzuje i Mravčík. „Trend rostoucího průměrného věku lidí užívajících drogy v různých typech služeb je tu patrný deset či patnáct let. A podíl lidí užívajících drogy z mladších věkových skupin skutečně klesá, což je pozitivní. Ukazuje to na nižší rozsah problematického vysoce rizikového užívání návykových látek v České republice,“ uvedl.

Lepší situace na Plzeňsku i Karlovarsku

Datové souhrny naznačují i další zajímavý trend. Přestože před deseti lety byla Praha s 2555 evidovanými uživateli drog, kteří tvořili téměř 19 % všech v zemi, pomyslným centrem české drogové scény, vloni jejich počet podle dat NRLUD klesl na 2055, což tvoří „pouze“ 15 % podíl ze všech uživatelů v republice. Situace se měla zlepšit i ve Středočeském kraji (z 1 804 na 1 240 uživatelů), dále v Plzeňském, Karlovarském a mírně i v Jihomoravském kraji.

Jiné regiony si naopak citelně pohoršily. V Libereckém kraji se počet uživatelů drog za dekádu zvýšil o 38 %, ze 431 na 595. Ústecký kraj měl v loňském roce v čistých číslech dokonce více evidovaných uživatelů drog než Praha, a to 2 240. Na republikovém „koláči“ se tento kraj podílel 16,3 procenty, což je nejvíce za deset let.

Mohlo by vás zajímat

Vysočina: pokořitel Prahy

Na alarmující situaci ukazují data v Kraji Vysočina. Zde bylo v roce 2014 evidováno 716 uživatelů, vloni už to byl více jak dvojnásobek, konkrétně 1589. A co víc, Kraj Vysočina v přepočtu na 100 tisíc obyvatel předčí hlavní město o více jak 100 procent. Zatímco v Praze vychází na tento počet obyvatel 147 uživatelů drog, na Vysočině už to je 307. Vyšší než pražská čísla mají také na Ústecku (277) a na Olomoucku (177).

Nejmenší počet uživatelů drog mají na Karlovarsku, kde jich bylo loni evidováno 114. Celkový podíl zde klesl pod 1 procento a v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zde žije 38,9 uživatelů drog.

Mravčík však upozorňuje na detaily a limity prezentovaných dat. „Do NRLUD se hlásí i alkohol a ten je může zkreslovat. Navíc hlásná kázeň bývá v různých typech zařízení různá. Zdaleka ne všichni klienti, kteří žádají o léčbu v České republice v souvislosti se závislostí na psychoaktivní látce, jsou do tohoto registru z různých důvodů hlášeni,“ upozorňuje. „Pokud jde ale o vysoce rizikové vzorce užívání, zejména injekční, velmi rizikových drog jako jsou opiáty a pervitin, tak Praha má stále téměř třetinu všech odhadovaných uživatelů těchto drog v republice. Navíc koncentruje lidi z blízkého i širšího okolí,“ upřesňuje a dodává, že alkohol v Česku zůstává „desetkrát větším problémem než všechny takzvané nelegální drogy dohromady“.

O substituční léčbu je stále zájem

Významnou součástí protidrogové politiky zůstává substituční léčba, tedy užívání legálních látek (například metadonu) místo nelegálních drog. V roce 2024 bylo v programech substituční léčby evidováno 1 993 pacientů, což je mírný pokles oproti předchozím letům. Muži tvořili 68 % klientely, ženy 32 %.

Pozoruhodný je věkový posun substituovaných uživatelů drog. Největší skupinu pacientů dnes tvoří lidé ve věku 40–49 let (dohromady představují přes 60 % ze všech). Před deseti lety však byli nejčastěji zastoupení uživatelé ve skupině o deset let mladší – jde tedy o stále stejnou generaci.

Desítky předávkování ročně

Tragickou stránkou drogové scény jsou úmrtí na předávkování. I tato data registry NRLUD obsahují, ovšem nejpozději pouze k roku 2023. I tak mohou být vypovídající. Podle těchto dat zemřelo v roce 2023 na následky předávkování drogami 77 lidí, přičemž v roce 2015 to bylo 57. S určitými výkyvy lze říct, že počet předávkovaných v čase mírně narůstá. Čím to je?

„V Česku se situace mění, přičemž v nabídce se objevují velmi potentní opioidy, jako je fentanyl a jeho deriváty nebo nitazeny, které jsou velmi nebezpečné. Jejich dávka je velmi nízká a jsou mnohem potentnější než morfin nebo heroin a pokud se špatně nadávkují, riziko předávkování je u nich velmi vysoké (nitazeny jsou skupinou syntetických opioidů, které se někdy označují jako „designové drogy“ – pozn. redakce). Druhá věc je, že těch látek je víc a když je uživatelé zkombinují, tak se zvyšuje riziko,“ uvedl Mravčík. Dodal však, že situace s předávkováním se ani podle jiných zkoumání v Česku nijak závratně nezvyšuje. „Není to zase taková zdravotní krize jako například v Severní Americe,“ dodal.

Více obětí je dlouhodobě mezi muži (v roce 2023 61 % všech úmrtí). Věkově dominují lidé mezi 35 a 49 lety, což potvrzuje trend stárnutí problémových uživatelů.

Geograficky k nejvíce předávkováním dochází ve Středočeském kraji (11 případů), dále v Jihočeském, Plzeňském a Libereckém kraji (po 9 případech). Až za nimi je Praha, kde v roce 2023 zemřelo na předávkování 8 osob.

Poznámka: Za drogu je pro účely Národního registru léčby uživatelů drog považována psychoaktivní látka užívaná bez předpisu, indikace či pokynu zdravotnického pracovníka k ovlivnění nebo změně některé funkce organismu. Může jít i o léky užívané mimo léčebný kontext. Do registru rovněž patří evidovaní uživatelé alkoholu.