Místo klasických pokojů pro akutní případy přibývají v některých fakultních nemocnicích lůžka intenzivní a jednodenní péče. Kromě měnících se potřeb pacientů k tomu nemocnice vede i tlak na efektivnější provoz a v následujících letech predikované stárnutí populace. Po pražských ‚fakultkách‘ zmapovala redakce Zdravotnického deníku i situaci v dalších regionech.

Klasické několikadenní hospitalizace v českých fakultních nemocnicích postupně ustupují moderním trendům. Pacienti čím dál častěji podstupují zákroky formou jednodenní chirurgie a roste také důraz na intenzivní a dlouhodobou péči.

Méně lůžek na pokojích pro větší komfort

Částečná transformace lůžkového fondu již v minulých letech proběhla ve FN Ostrava. Došlo ke zrušení některých akutních lůžek, například dětské neurologie nebo stomatochirurgie. „V nemocnici našeho typu je však nutné udržovat rezervní lůžkový fond pro případné nárazové výkyvy poptávky po zdravotních službách například z důvodu pandemie, traumaplánu a podobně.  V nedávné minulosti jsme na základě potřeby transformovali akutní lůžka na dětské klinice, chirurgické klinice a ortopedii na lůžka JIP. Za účelem zvýšení bezpečnosti a pohodlí onkologických a hematoonkologických pacientů došlo také k redukci počtu lůžek na některých pokojích,“ vyjmenovala Zdravotnickému deníku tisková mluvčí nemocnice Iva Piskalová. A dodala, že v současné době ve FN Ostrava řeší organizaci práce v rámci zvýšené poptávky po jednodenní chirurgii na klinice úrazové chirurgie a ortopedie.

Transformace lůžek ale není pro ostravskou nemocnici přímým impulzem pro personální změny. „Dlouhodobě se snažíme zajistit navýšení lékařského a nelékařského personálu jak z řad absolventů lékařských fakult, tak kvalifikovaných lékařských profesí, a to bez ohledu na to, zda se jedná o transformaci lůžek, nebo nikoli,“ vysvětlila mluvčí.

V ostravské fakultní nemocnici se o potřebných změnách snaží přemýšlet i v dlouhodobém horizontu. „V současné době pracujeme na stavebním generelu na dalších zhruba 20 až 30 let. V něm budou zakomponovány kapacitní požadavky jednotlivých zdravotnických pracovišť, které budou odpovídat budoucím trendům vývoje nemocnosti – například vývoji porodnosti, stárnutí populace, onkologických diagnóz a podobně,“ popsala Piskalová.

Nerušíme, rozrůstáme se

Obsazenost akutních lůžek je naopak obecně stále vysoká ve FN Plzeň. „Proto je u nás přechodně snížené využití akutních lůžek většinou jen krátkodobé – během letních prázdnin nebo z provozních důvodů, jako je malování nebo vybírání dovolené,“ uvedla tisková mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Gabriela Levorová.

Zatímco trvalá redukce akutních lůžek tedy v plzeňské fakultní nemocnici v dohledné době asi nenastane, lůžkový fond se tam přesto mění – rozrůstá se. „Uvědomujeme si nárůst stárnoucí populace a imobilních pacientů a tak od 1. září zvyšujeme stávající lůžkový fond léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) ze 75 na 100 lůžek. Došlo také k navýšení lůžkového fondu standardní a intenzivní péče kardiologické kliniky, a to o 100 procent – tedy o jednu novou stanici JIP a jedno standardní lůžkové oddělení,“ uvedla Levorová. Dodala, že podle plánů nemocnice by se v příštím roce měla jedna lůžková stanice onkologické kliniky transformovat na lůžkovou stanici paliativní péče určenou pro onkologické a neurologické pacienty v terminálním stadiu onemocnění.

Mohlo by vás zajímat

Změny neprobíhají všude

Změny lůžkového fondu, které po jednáních k rámcové smlouvě se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou v loňském roce provedli ve FN Hradec Králové, přinesly nemocnici drobné změny v kapacitě lůžkových fondů některých oborů. „Paradoxně jsme v situaci, kdy již několik let ‚bojujeme‘ o lůžka interního typu, kterých máme absolutní nedostatek. Řešení vidíme ve zprovoznění lůžek následné péče v areálu Staré nemocnice po neúspěšném projektu firmy Estrella a reorganizaci lůžek v uvolněných objektech po dokončení strategické investice Modernizace chirurgických oborů v závěru roku 2028,“ vysvětlil tiskový mluvčí FN Hradec Králové Jan Špelda.

Konkrétní plán na restrukturalizaci nebo rušení lůžek zatím nemají ve FN Olomouc, připouštějí ale, že by změny mohl do budoucna přinést stále narůstající objem jednodenní péče. „FN Olomouc je v současné době pod velkým tlakem pacientů zvláště na interní lůžka všech specializací. Naše obložnost je vzhledem k akutnosti péče, kterou poskytujeme, poměrně vysoká. V současnosti podporujeme a rozvíjíme jednodenní péči. Jakou redukci lůžek nám to umožní, je ale nyní předčasné odhadovat,“ uvedl tiskový mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Jednodenní péče v centru zájmu

Jak probíhá transformace lůžkového fondu v praxi, popsal Zdravotnickému deníku kromě fakultních nemocnic také soukromý poskytovatel zdravotní péče, skupina AGEL. „Poslední významnější transformace lůžkového fondu ve skupině AGEL proběhla v roce 2024 v Nemocnici AGEL Šternberk. Tehdy byla transformována lůžková část dětského oddělení, péče o dětské pacienty je zde zajišťována ambulantní formou – prostřednictvím stacionáře, včetně dětské pohotovosti, odborných ambulancí a ambulance praktického lékaře pro děti a dorost. Tento model se ukázal jako efektivní a plně odpovídající potřebám pacientů. Celkově změna přinesla zefektivnění péče a provozu a umožnila nemocnici soustředit se na modernizaci a rozvoj dalších klíčových oblastí, jako je například porodnice a neonatologické oddělení, kde aktuálně finišuje přelomová modernizace za více než 30 milionů korun,“ sdělila Zdravotnickému deníku místopředsedkyně představenstva společnosti AGEL Marie Marsová.

V centru zájmu skupiny AGEL je aktuálně rozvoj jednodenní lůžkové péče ve všech jejích nemocnicích. „Tento efektivní a bezpečný model péče je stále více žádaný pacienty i zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlila Marsová. V některých nemocnicích skupiny byla proto jednodenní péče letos nově transformována do nového samostatného oddělení, kde je tento způsob péče poskytován i formálně jako samostatný provozní celek – taková změna proběhla například v Říčanech, Prostějově, Šternberku nebo Přerov. „V dalších nemocnicích je jednodenní péče rovněž dostupná, byť v rámci jiných oddělení. V obou případech však pacientům umožňuje podstoupit plánované operační zákroky s minimální dobou hospitalizace a rychlým návratem do domácího prostředí,“ dodala Marsová.