V České republice je ročně asi 5 tisíc případů pooperačních sepsí, lidově život ohrožujících otrav krve, týká se to zhruba 0,84 % pacientů. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je jejich nízký počet ukazatelem kvality péče v nemocnici, mezi jednotlivými zařízeními se výrazně liší. Na úterní tiskové konferenci uvedl, že do budoucna chce platby od zdravotních pojišťoven nastavit tak, aby tyto komplikace, kterým lze zabránit, nemocnice neměly zaplacené. Celkově ročně nemocnice evidují zhruba 2,7 milionu hospitalizací.

„Pacienti, kteří jsou jimi zasaženi, jsou i poměrně dlouze zbytečně hospitalizováni, někdy řadu týdnů,“ řekl Vojtěch. Jsou to podle něj i výrazné finanční dopady pro celý systém. Jsou to podle něj i výrazné finanční dopady pro celý systém, komplikace mohou léčbu prodražit i o stovky tisíc korun. Cílem je podle něj snížit počty případů na zhruba polovinu, protože v tomto mezinárodně srovnatelném parametru Česko za vyspělými zeměmi zaostává.

Největší prostor pro zlepšení je podle odborníků u velkých otevřených operací střeva, žaludku nebo dvanáctníku. Časté jsou také po amputacích dolních končetin, většinou u pacientů s cukrovkou.

Výrazné rozdíly mezi nemocnicemi a kraji

Data publikovala Kancelář zdravotního pojištění, kterou platí zdravotní pojišťovny. „Nesestavujeme nějaký žebříček nemocnic,“ uvedl poradce ministra Petr Čech. Pooperační sepse je podle něj ale indikátorem, že je třeba se na problém podívat blíž. Ministerstvo podle vrchního ředitele sekce zdravotní péče Patrika Zachara před zveřejněním údajů oslovilo tři desítky nemocnic, které dosahovaly podílu sepsí po operacích přes 1,2 %. „A požádali jsme je o vysvětlení důvodů jejich horších výsledků,“ dodal.

Z dat vyplývá, že mezi jednotlivými typy nemocnic i regiony jsou výrazné rozdíly. Zatímco celostátní průměr je 0,84 %, ve zdravotnických zařízeních s úzkým zaměřením či vysoce specializovanou péčí, které podobných výkonů dělají menší množství, je podíl sepsí po operacích kolem 0,5 %. Naopak nejvíc jich je v krajských a oblastních nemocnicích (1,06 %) a fakultních nemocnicích (0,76 %), kde operují řádově více pacientů.

Mezi regiony se pohybují podíly sepsí od 0,56 % v Praze po 1,1 % v Pardubickém a 1,32 % v Karlovarském kraji. Průměrně více než jeden pacient ze sta operovaných onemocní sepsí také v Jihomoravském, Olomouckém, Středočeském či Ústeckém kraji.

Vyšší úhrada za pooperační sepse

Podle datového analytika Mariána Rybáře si ministerstvo slibuje od zveřejnění údajů za jednotlivé nemocnice, že se u nich zlepší i jejich vykazování. „Nemocnice lépe zkontrolují svá data a začnou přesněji pooperační sepse vykazovat,“ dodal s tím, že zároveň zveřejnění donutí nemocnice přehodnotit své klinické postupy. Vznikne podle něj přirozený tlak na zlepšení při srovnávání s ostatními.

„Současný úhradový systém českého zdravotnictví umožňuje nemocnicím získat vyšší úhradu za hospitalizace komplikované pooperační sepsí než hospitalizace bez této komplikace,“ doplnil Čech. Například v USA se podle něj komplikace nehradí.

Mohlo by vás zajímat

Jak zabránit pooperačním sepsím

Mnoha pooperačním sepsím se dá podle odborníků zabránit. Prevencí je podle odborného garanta České společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny Petra Smejkala například dezinfekce místa operace chlorhexidinem, holení pacienta holicími strojky místo žiletkami nebo včasné a správné dávkování antimikrobiální profylaxe.

„U plánovaných operací dbát na výživu pacienta, kompenzaci jeho glykemie, pokud se jedná o diabetika,“ popsal Smejkal. Důležité je podle něj také zkontrolovat dopředu, zda není tělo pacienta kolonizováno některou z bakterií, například zlatým stafylokokem.

K tématu se Zdravotnický deník vrátí podrobněji.