Už žádná prázdná oddělení. Tuzemské nemocnice mění lůžkový fond – místo akutních lůžek zvyšují kapacity následné péče a jednodenní chirurgie. Některé regionální nemocnice prodělaly silná „lůžková zemětřesení“.

Měnící se potřeby a požadavky pacientů, tlak na efektivnější provoz, požadavky plátců, stále větší důraz na jednodenní péči i predikované stárnutí populace. To jsou zásadní faktory, které tuzemské nemocnice nutí, aby transformovaly své lůžkové fondy. Jak se jim to ale daří v praxi? Po pražských a mimopražských fakultních nemocnicích mapoval Zdravotnický deník i situaci v dalších typech zdravotnických zařízení.

Mnoho změn v Sušici

K velkým změnám došlo v posledních letech v Sušické nemocnici. „V roce 2018 jsme uzavřeli lůžkové dětské oddělení, koncem roku 2020 došlo k uzavření 26 lůžek chirurgického oddělení a v únoru 2023 pak 20 z původních 32 lůžek interního oddělení a 8 lůžek interní jednotky intenzivní péče (JIP). V souvislosti s tím jsme zvýšili počet lůžek na oddělení následné péče ze 60 na zhruba 100 a obnovili provoz sociálních lůžek,“ popsal Zdravotnickému deníku jednatel nemocnice Roman Vanžura.

Na místě původní JIP vybudovali v Sušické nemocnici stacionář – infuzní centrum. Část lůžek původního dětského oddělení využívají jako „dospávací pokoje“ pro jednodenní chirurgii a endoskopii.

Tím ale transformace lůžek v Sušici neskončí. V plánu jsou i sociálně-zdravotní lůžka. „Vzhledem k tomu, že pojišťovna zatím nechce navýšit počet nasmlouvaných lůžek následné péče, i když je reálně máme k dispozici, bychom rádi zavedli lůžka sociálně-zdravotní, až nám to legislativa a zdravotní pojišťovny umožní,“ vysvětlil Vanžura.

Pomohla by dohoda s plátci

Změny, ke kterým v Sušické nemocnici přistoupili, jednoznačně vedly k efektivnější obsazenosti lůžek. „V roce 2020 dosahovala obložnost akutních lůžek 52,4 % a následných lůžek 69,9 %. V roce 2024 činila u následné péče 84,5 %, v letošním roce předpokládáme obložnost vyšší než 90 %,“ upozornil Vanžura. Pro nemocnici je ale nyní limitující počet sesterského a ošetřovatelského personálu.

V Sušické nemocnici poklesl stav lékařského personálu, zvláště kmenového, na interně a chirurgii. „Odešly některé kvalifikované sestry se specializací na intenzivní péči a chirurgické sálové, naopak se zvyšuje počet ošetřovatelského personálu a fyzioterapeutů,“ popsal jednatel nemocnice.

Mohlo by vás zajímat

Finanční dopady uskutečněných změn jsou podle něj zatím bohužel negativní, a to kvůli dosud neúspěšným jednáním se zdravotními pojišťovnami.

„Zatímco příjem od zdravotních pojišťoven v roce 2021 činil skoro 154 milionů a v roce 2022 skoro 160 milionů korun, po uzavření interny klesl v roce 2023 na 141 milionů. Provozní náklady jsou přitom prakticky stejné jako v letech 2020 a 2021. Bohužel se v té době nepodařilo s pojišťovnami dojednat adekvátní náhradu za zrušenou péči,“ vysvětlil Vanžura.

Potvrzení zájmu o následnou péči

K dohodě v jednání s plátci, konkrétně se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), loni dospěla Městská nemocnice Městec Králové.

„Začátkem roku 2024 nám VZP sdělila, že nám nepředloží novou smlouvu na akutní lůžkovou péči. Místo toho navrhla navýšení lůžek následné ošetřovatelské péče. Chtěli jsme dospět k určité vzájemné dohodě a zároveň zajistit maximálně možný a udržitelný rozsah péče pro pacienty a také adekvátní pracovní místa pro stávající zaměstnance. Výsledkem bylo ujednání o převedení 20 lůžek akutní péče v oboru interna na denní interní stacionář a současně transformace části lůžek na následnou péči. Dále jsme převedli 4 lůžka multioborové jednotky intenzivní péče na lůžka následné intenzivní péče. V konečném důsledku se počet nasmlouvaných lůžek nesnížil,“ popsal ředitel nemocnice Jakub Horák.

Změněný provoz funguje od ledna letošního roku. „Pokud jde o pacienty, kteří skutečně již nevyžadují akutní lůžkovou péči, nemáme dlouhodobě problém jim zajistit potřebnou péči v městecké nemocnici,“ vysvětlil Horák výhody odlišného typu péče. A dodal: „Interní stacionář je využíván dostatečně, převedená lůžka následné intenzivní péče jsou plně obsazena.“

Bez zásadních personálních změn

Jako pozitivní fakt vypíchl ředitel Horák skutečnost, že ani zásadní změny nevedly v jeho nemocnici ke změně počtu úvazků tamních zdravotníků. „Vyhnout se jakýmkoli zásadním personálním změnám s možným negativním dopadem na provoz nemocnice bylo jedním z hlavních bodů mnoha jednání o podobě poskytování péče, které jsem vedl jak s pojišťovnou, tak na různých úrovních v rámci nemocnice,“ uvedl.

Co se finančních dopadů týče, podařilo se podle Horáka nemocnici restrukturalizaci lůžek ustát. „Každá taková změna v nemocnici naší velikosti má samozřejmě jisté finanční dopady. Bylo nutné se předem připravit na různé ekonomické scénáře a ty s postupem času aktualizovat. Podotýkám, že celá změna neprobíhala z finančních důvodů nemocnice, ale na základě vyhodnocení zdravotnických dat pojišťovnou,“ shrnul.

Další transformace lůžek v blízké nebo střednědobé budoucnosti na stole není. „Neplánovali jsme ani provedenou transformaci akutních lůžek, takže ne, neplánujeme další transformaci lůžek,“ dodal Horák.

„Plovoucí“ lůžka na obzoru

V Oblastní nemocnici Mladá Boleslav byla podle tiskové mluvčí Jany Petrové redukce lůžek daná historicky. A to stavbou nové interny v roce 2012, vznikem traumacenter, ale i nedostatkem zdravotních sester.

„To vše ale spadá do doby před pandemií covidu. Nyní nás trápí citelný nedostatek lůžek následné péče v regionu. Nemáme kam umístit pacienty, kteří už nevyžadují akutní péči. Kvůli tomu musí setrvávat na lůžkách akutních,“ upozornila Petrová.

Popsaný stav má přitom na mladoboleslavskou nemocnici negativní finanční dopady. „Nemožnost umístit pacienty kvůli nedostatku kapacity na oddělení následné péče prodlužuje dobu hospitalizace, a tím pádem generuje ‚ztracenou příležitost‘, kdy nemáme prostor pro umístění dalších pacientů vyžadujících akutní péči,“ vysvětlila mluvčí.

Mladoboleslavská nemocnice dnes disponuje 69 lůžky na vlastním oddělení následné péče. „Navíc probíhá rekonstrukce dalšího objektu Na Celně, kde by mělo vzniknout dalších 39 lůžek, která budou vyčleněna pro tuto péči,“ uvedla Pertrová.

„Chceme také směřovat k flexibilnímu lůžkovému fondu, kdy by šlo o model ‚plovoucích‘ lůžek. Šlo by o využití lůžek na jiných odděleních podle potřeby. V současné chvíli ale narážíme na stereotypy při poskytování péče na jednotlivých odděleních,“ dodala.

Zhoršení podmínek pro vzdělávání lékařů

K transformaci lůžek nemusela v poslední době sáhnout Oblastní nemocnice Kolín. „Vychází to z objednávky pojišťoven. Naše nemocnice je pro ně svým rozsahem a strukturou péče klíčovým poskytovatelem akutní péče ve východní části Středočeského kraje. Počet lůžek je tak v souladu se zájmy pojišťoven,“ vysvětlila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí Iveta Vávrová.

„Na druhém našem pracovišti v Nemocnici Kutná Hora jsme lůžkovou péči transformovali už v předchozích letech. Z akutních gynekologických, porodnických a chirurgických lůžek vznikla lůžka následné péče a následné intenzivní péče. Chirurgii jsme přeměnili na jednodenní,“ doplnila Vávrová.

V Kutné Hoře zůstávají součástí akutního lůžkového fondu pouze lůžka na interním oddělení. „Dlouhodobě vykazují obsazenost 85 až 90 %,“ popsala mluvčí. Dodala, že transformace kutnohorských lůžek neměla zásadní finanční dopady a nevedla ani k personálním změnám. „V těchto případech je ale potřeba počítat s tím, že se zhoršují podmínky pro vzdělávání lékařů, neboť nemocnice ztrácí schopnost je vzdělávat, pokud ji předtím měla,“ upozornila.

Další transformaci lůžek v blízké nebo střednědobé budoucnosti nechystají ani v Kolíně, ani v Kutné Hoře. „Stárnutí populace sice bude vyžadovat zvýšení počtu lůžek následné péče, ale zároveň vyvolá i potřebu většího rozsahu akutní péče. Starší lidé jsou více nemocní, ale zároveň nemusí po zaléčení vyžadovat následnou péči,“ konstatovala Vávrová.

Na Královéhradecku mají o 95 lůžek méně

Stručně se k transformaci lůžkového fondu vyjádřil Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje. Ten provozuje pět nemocnic v regionu. „V aktuálních rámcových smlouvách s pojišťovnami je zahrnuto zmenšení lůžkového fondu našeho holdingu o 7 %, což je 95 lůžek,“ popsala tisková mluvčí Lucie Prouzová.

Jaký vliv měly změny na obsazenost lůžek a jaké byly finanční dopady, zatím holding vyhodnoceno nemá. „Snížení počtu lůžek ale nemělo vliv na stav personálu,“ dodala mluvčí s tím, že plánují i další transformaci lůžek. O konkrétních návrzích se aktuálně jedná.

V posledním díle našeho miniseriálu vám přiblížíme, jak proběhla restrukturalizace lůžek v některých nefakultních nemocnicích na Moravě a ve Slezsku.