Dítě má právo na přítomnost rodiče v nemocnici. Jde o základní právo zakotvené v úmluvě o právech dítěte, které má význam pro bezpečí, psychickou pohodu a kvalitu péče o pacienta. V tiskové zprávě to ve středu uvedli Český helsinský výbor (ČHV) a Hnutí za aktivní mateřství (HAM). Organizace tak reagovaly na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS). Ten zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné.
„Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze vykládat tak, že by umožňovalo nemocnicím omezovat právo dítěte na přítomnost rodiče nebo jiné pečující osoby,“ uvedly organizace ve společném prohlášení. „Rozhodnutí se týká výhradně posouzení nároku rodiče, nikoliv samostatného práva dítěte, které je chráněno mezinárodními závazky i zákonem o zdravotních službách,“ doplnily.
Matka přespala na chodbě nemocnice
Událost se odehrála v roce 2018 v nemocnici v Ústeckém kraji, kde hospitalizovali přibližně měsíčního chlapce se zápalem plic. Matka chtěla přespat buď přímo u lůžka, nebo v bezprostřední blízkosti. Zdravotníci jí umožnili u lůžka bdít, ale nikoliv spát, protože oddělení na to není vybavené a prostorově uspořádáno.
Na místě zasahovala i policejní hlídka, nakonec matka přespala na chodbě. Matka se následně obrátila na soudy. Nejvyšší soud v září nárok matky neuznal. Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není podle výroku soudu absolutní. Podmíněné je například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty.
Omezené prostory nejsou omluvou
Český helsinský výbor a Hnutí za aktivní mateřství zdůraznily, že právo dítěte na přítomnost rodiče nesmí být zaměňováno s ubytováním doprovodu nebo komfortní službou pro dospělé. „Omezené prostory nebo nedostatek vybavení nesmějí být dlouhodobou omluvou pro zákaz nepřetržité přítomnosti doprovodu u dětí,“ doplnily organizace.
Ministerstvo zdravotnictví v roce 2023 zveřejnilo metodický pokyn k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb. Zdůrazňuje v něm, že separace dítěte od rodičů představuje zásadní stresor, zatímco přítomnost rodičů má pozitivní vliv.
I metodika však stanovuje podmínky. Právo dítěte na přítomnost blízkého člověka se uplatní, pokud ho nevylučuje jiný právní předpis a nenarušuje poskytování zdravotních služeb dítěti nebo jiným pacientům. Nesmí také nepřiměřeně zasahovat do práv jiných pacientů a musí být v souladu s vnitřním řádem.
