Kdo se v dohodovacím řízení nedomluví, nemůže dopadnout lépe než ten, kdo k dohodě dospěje. To by měl stanovit zákon. Adam Vojtěch (ANO) to řekl v panelové diskusi na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví. Koaliční i opoziční politici se shodli, že úhradová vyhláška dnes více škodí, než pomáhá. Proto by měla být v následujících letech zrušena.
Smysl dohodovacího řízení se v posledních letech podle kandidáta hnutí ANO na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha poměrně vyprázdnil. „Některé segmenty si totiž zvykly, že si po dohodovacím řízením vylobují něco navíc na ministerstvu. Proto si myslím, že přímo v zákoně má být pojistka, že ten, kdo se nedohodne, nemůže být zvýhodněn na úkor segmentu, který se dohodne. Jinak to totiž zjevně nebude fungovat,“ řekl Vojtěch v panelové diskusi.
Postupné „odbourávání“ a deregulace
Ústředním tématem diskuse se na konferenci stala úhradová vyhláška. Ta podle politiků často brání pojišťovnám v samostatném rozhodování. Zástupci koaličních i opozičních stran se proto proti stávajícímu systému jednotně vymezili.
„V našem programu máme napsáno, že chceme zrušit úhradovou vyhlášku. Máme tam dokonce i to, že chceme zrušit i personální vyhlášku. To sice není možné hned, ale jsem přesvědčen, že by v průběhu čtyř až osmi let bylo možné systém deregulovat,“ uvedl Boris Šťastný (Motoristé sobě).
Úhradová vyhláška by podle něj měla být postupně „odbourána“. Jak? „Deregulace může postupovat po segmentech a pomalu. Cílem je nastavení větší volnosti pro zdravotní pojišťovny. To vše samozřejmě při důsledném dohledu ministerstva zdravotnictví na to, aby byla naplněna litera zákona ohledně dostupné zdravotní péče,“ popsal kandidát Motoristů sobě.
Zmenšit politický tlak na pojišťovny
Podle něj je k takové změně nutné, aby zdravotní pojišťovny dostaly maximální kompetence, aby si samy mohly nasmlouvávat péči a rozhodovat si o ní.
„Pojišťovny musí být do budoucna nezávislejší a soběstačnější. Dnes jsou silně regulované státem. Je to vidět například na tvorbě sítě (myšleno sítě zdravotnických zařízení, pozn. red), kdy se kvůli silným politickým zásahům nemohou domluvit na zrušení konkrétních lůžek v krajích,“ uvedl.
S jeho slovy souhlasil i Vojtěch. „Pojišťovny musí mít prostor tyto věci řešit. A regulace je dnes natolik výrazná, že ho v zásadě nemají,“ uvedl. Je proto příznivcem toho, aby úhradová vyhláška postupně ztrácela na své důležitosti.
„V rámci výhledu příštího volebního období bychom tím měli dát pojišťovnám větší prostor. Pokud pak nějaká pojišťovna nebude v systému fungovat, nebude schopna atrahovat pojištěnce a nabídnout jim něco víc, tak skončí. To je přirozený vývoj,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
I on by změny zaváděl postupně. „Nemyslím si, že úhradovou vyhlášku zrušíme příští rok. Měli bychom k tomu ale směřovat do konce volebního období,“ řekl Vojtěch na summitu.
Stát, který ohlídá situaci
Posílení role pojišťoven ve vyjednávání by ocenil také Tom Philipp (Spolu/KDU-ČSL). „Měly by ale zároveň mít odpovědnost, která bude jasně kontrolována nějakým státním orgánem,“ řekl v panelové diskusi.
V ní také několikrát zopakoval, že by systému výrazně pomohlo, kdyby se snížil počet zdravotních pojišťoven. „To by vedlo k výraznému úbytku byrokracie i k ekonomickým úsporám,“ vysvětlil.
V otázce možného zrušení úhradové vyhlášky souhlasil Philipp s opozičními politiky. „Kdyby se podařilo vytvořit silný dohledový orgán, myslím si, že úhradovou vyhlášku můžeme v horizontu čtyř až osmi let – a možná i kratší doby – zrušit. Ale občan musí mít za sebou stát jako ‚medvěda‘, který ho bude chránit, protože pojišťovny rozhodně nejsou těmi, kdo by chtěl utrácet na jeho léčení více peněz, než je bezpodmínečně nutné,“ řekl.
Definování sítě jako priorita
Proti úhradové vyhlášce se v diskusi ostře vymezila také Iveta Štefanová z SPD. „Jsem velkým kritikem úhradové vyhlášky, její netransparentnosti a nespravedlností, které v ní jsou. Pokud můžeme aplikovat nějaký jiný systém, pojďme klidně do toho. Předpokládám ale, že to nejde z roku na rok, že by to musela být postupná záležitost,“ konstatovala.
Zdrženlivěji se vyjádřila Michaela Šebelová (STAN). „Stát by měl být schopen jasně definovat sít poskytované péče. Vysoce specializovanou péči musíme centralizovat a zároveň potřebujeme zachovat regionální dostupnost běžné komunitní, následné nebo rehabilitační péče. A to by měl být cíl, ke kterému by měly směřovat kroky ministerstva, včetně úhradové vyhlášky a dalších mechanismů,“ zdůraznila.
Foto: Radek Čepelák
