Výzkum trojice vědců, kteří v pondělí získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, popisuje speciální imunitní buňky, které tlumí imunitní reakci. Pokud tyto buňky nefungují správně, mohou vznikat různá autoimunitní onemocnění, řekl Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Další výzkum se proto zaměřuje na to, jak je využít pro léčbu nemocí jako cukrovka prvního typu nebo roztroušená skleróza.
V lidském těle fungují různé typy bílých krvinek, buněk, které zprostředkovávají imunitu. Zásadním typem mezi nimi jsou T-lymfocyty, které řídí imunitní odpověď lidského organismu. „Jedna zvláštní podskupina T-lymfocytů se chová úplně opačně, tedy naopak tlumí imunitní odpověď,“ vysvětlil Štěpánek.
Objevy v oblasti periferní tolerance
Cenu za fyziologii a lékařství, jejímž vyhlášením se otevírá týdenní vyhlašování cen v různých oborech, letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti takzvané periferní tolerance.
„Tito nobelisté objevili a popsali populaci těchto regulačních T-lymfocytů. Jedná se o průlomový objev, protože tato populace bílých krvinek zajišťuje, aby imunitní systém neútočil na buňky našeho vlastního těla. Zároveň regulační T-lymfocyty mohou pomáhat pacientům po transplantaci. Tento princip se nazývá periférní tolerance,“ dodal Štěpánek.
Potenciál u onkologických a dalších nemocí
U onkologických pacientů ale tyto regulační T-lymfocyty brání tomu, aby imunitní systém útočil na nádorové buňky. Brzdí tak imunoterapii, léčbu rakoviny, která naopak vlastního imunitního systému pacienta využívá.
„Je tam obrovský potenciál z hlediska diagnostiky a hlavně cílené léčby zaměřené na tyto regulační T-lymfocyty,“ dodal. U autoimunitních chorob a transplantací by podle něj bylo cílem činnost regulačních T-lymfocytů podpořit a u nádorů utlumit.
Jak udržet imunitní systém pod kontrolu
Letošní laureáti odhalili další způsob, jak tělo udržuje svůj imunitní systém pod kontrolou. Sakaguči v roce 1995 popsal dosud neznámý typ T-lymfocytů, dnes označovaných jako regulační. V roce 2001 pak Bunkowová a Ramsdell objevili mutaci v genu, který nazvali Foxp3, vedoucí ke vzniku ojedinělého autoimunitního onemocnění. O dva roky později Sakaguči tyto objevy propojil a ukázal, že gen řídí vývoj regulačních T-lymfocytů, které vyhledávají a omezují přehnaně reagující buňky.
Po pondělním oznámení následují v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Ceny pak budou laureátům předány 10. prosince.
