Posouvat, či neposouvat? To je otázka, kterou už si před několika lety položil i Evropský parlament. Pokud bychom ovšem nechali promluvit zdravotní data, je odpověď na zřeteli. Zatímco posun na zimní čas o něco zvyšuje počty depresivních epizod, jarní „krádež“ jedné hodiny stojí za řadou problémů od infarktů po autonehody.

Ze soboty na neděli jsme si mohli přispat o hodinu navíc. Co taková změna dělá s naším organizmem? Jak upozorňuje BBC, některé studie ukazují souvislost mezi posunem času zpět a zvýšeným rizikem depresivních epizod.

Vědci v Dánsku zkoumali data z Dánského centrálního psychiatrického výzkumného registru z let 1995 až 2012. Zjistili, že v 10 týdnech po změně času se výskyt epizod závažné deprese zvýšil o 11 %.

Zároveň se nezdá, že by lidé celou hodinu využívali ke spánku. Ve skutečnosti spíme v neděli, kdy se posune čas na podzim, v průměru jen o 33 minut déle ve srovnání s nedělí před ní – a pak po zbytek týdne nadále ztrácíme spánek.

Mohlo by vás zajímat

Více spánku, větší spokojenost

Na druhou stranu podzimní změna skutečně podle některých odborníků může mít pozitivní přínosy. Profesor zdravotnické ekonomie na Londýnské škole ekonomie a politologie Joan Costa-i-Font provedl výzkum, při němž sledoval 30 000 osob po dobu 30 let od roku 1984 do roku 2018. Respondenti pravidelně odpovídali na otázky týkající se jejich životního stylu, zdraví, pohody a spokojenosti se spánkem.

„Zjistili jsme, že podzimní přechod prospěl zdraví, protože lidem umožnil spát asi o 40 minut déle,“ říká Costa-i-Font. „Lidé měli více energie a cítili se lépe a šťastněji.“

Mrtvice, infarkty i nehody

Jenže výhody nejsou dostatečně silné, aby převážily negativa na jaře.

V roce 2014 američtí vědci zjistili, že počet lidí přijatých do nemocnice s infarktem v pondělí po posunutí hodin se zvýšil. To potvrdily i studie ve Švédsku, Chorvatsku, Německu, Brazílii, Finsku a Mexiku. Metaanalýza, která shromáždila výsledky všech dostupných studií, vypočítala, že průměrný počet infarktů po nástupu letního času se zdá být o 4 % vyšší.

Jiné studie ukázaly, že v týdnech po jarním posunu se zvyšuje počet mrtvic. Výzkum z roku 2020 zase zjistil, že přechod na letní čas zhoršuje poruchy nálady, deprese, úzkosti a zneužívání návykových látek.

A pak jsou tu dopravní nehody. V USA se prokázalo, že počet smrtelných dopravních nehod se v týdnech po jarní změně času zvyšuje. Podle jedné studie je riziko vyšší o 6 %.

Vstáváme dřív, než se stihneme přirozeně probudit

Proč má posun hodin takový dopad? Důvodem je narušení cirkadiánních rytmů. V noci klesající hladina světla způsobuje, že mozková šišinka produkuje melatonin, který nám říká, že jsme ospalí. Naopak ráno s nastupujícím světlem náš mozek začne uvolňovat kortizol, což vede k bdělému stavu.

Problém s posunem hodin dopředu spočívá v tom, že večer před spaním je více světla. To narušuje produkci melatoninu, což ztěžuje usínání. Tmavší rána také znamenají, že lidé vstávají dříve, než se stihnou přirozeně probudit.

Studie z roku 2024 zkoumala vliv změn letního času na délku spánku více než 11 000 lidí ve Velké Británii. Zjistila, že průměrná délka spánku byla v neděli jarního přechodu o 65 minut kratší než předchozí neděli. A pak lidé spánek doháněli.

Nejvíc postižení? Lidé na směnách a na západě časových pásem

Vůbec nejvíce tyto změny pociťují lidé pracující na směny. Ti také mají podle výzkumů mnohem vyšší míru duševních a fyzických onemocnění – cukrovky, obezity, ischemické choroby srdeční či rakoviny. Pracovníci na směny také v průměru dříve umírají.

I lidé, kteří žijí na západním okraji časových pásem, jsou vystaveni zvýšenému riziku onemocnění jako pracovníci na směny. Podle vědců zkoumajících spánek je to proto, že jejich biologické hodiny jsou neustále posunuty téměř o hodinu.

„Čistým výsledkem letního času je, že lidé vstávají o hodinu dříve. A to znamená, že po celých šest měsíců po nich žádáme, aby žili asi o hodinu dříve,“ říká David Ray, profesor endokrinologie a spoluředitel Ústavu spánku a cirkadiánní neurovědy Sira Julese Thorna na Oxfordské univerzitě. „I jedna hodina s sebou nese nějaké riziko. A pokud to uděláte celé populaci, nahromadíte poměrně dost nemocí, kterým se lze zcela vyhnout.“

Cena za změnu času: 750 euro ročně

Joan Costa-i-Font také zjistil, že posun času na jaře snížil spokojenost se životem přibližně o 1,44 %. Měl přitom negativní vliv na spánek, pocity únavy a stresu. Studie dospěla k závěru, že dvakrát ročně měnící čas stojí ekonomiky přes 750 eur (kolem 18 250 korun) na obyvatele ročně.

Měli bychom se tedy změny času úplně zbavit? Evropský parlament pro to v roce 2019 hlasoval, ale dosud ji neprovedl. Problém je, že různé země se liší v názoru na to, který čas si mají nastavit.

Většina dává přednost letnímu času, což je však v rozporu s doporučeními vědců. „Většina cirkadiánních biologů zastává názor, že zimní časy jsou pro nás pravděpodobně lepší,“ říká Ray.

Hodiny se u nás posouvají o hodinu dopředu poslední neděli v březnu a o hodinu dozadu poslední neděli v říjnu. Letní čas dodržuje přibližně 70 zemí a více než čtvrtina světové populace.