Mezinárodní studie publikovaná v Annals of Internal Medicine ukazuje, že růst výskytu některých nádorů u lidí mladších 50 let není izolovaný trend. Přestože se o „rakovině mladých“ v posledních letech často mluví, většina těchto nádorů stoupá podobným tempem i ve vyšších věkových skupinách.

Tým vedený Amy Berrington de Gonzálezovou porovnal trendy incidence 13 typů nádorů ve 42 zemích v letech 2003–2017. U mladších dospělých (20-49 let) došlo za 15 let k významnému růstu šesti nádorových onemocnění: štítné žlázy, ledvin, endometria, kolorekta, prsu a leukémie.

Nejrychleji rostla rakovina štítné žlázy, v průměru o více než 3 % ročně. Podobný vývoj však vědci pozorovali také u starších dospělých. U většiny těchto typů rakoviny se totiž incidence zvyšovala prakticky stejným tempem v obou věkových skupinách.

Jediná výjimka

Hlavní autorka studie k tomu pro web Medscape řekla: „Ať už je příčinou nárůstu těchto typů rakoviny cokoli, je pravděpodobnější, že jde o jev společný pro všechny věkové skupiny než o něco specifického pro lidi mladší 50 let.“

Jedinou nápadnou výjimkou je kolorektální karcinom. U mladších dospělých rostla jeho incidence ve většině zemí podstatně rychleji než u starších. U těch se naopak často stabilizovala nebo klesala. V části zemí se její výskyt u lidí nad 50 let dokonce snížil. Studie zdůrazňuje, že právě tento rozdíl činí tento typ nádoru v mladších věkových skupinách mimořádně sledovaným fenoménem, který by měl mít dopad na screeningové strategie.

U několika nádorů incidence klesá

Ne všechny trendy jsou negativní. U mladších dospělých se ve více než polovině zemí snížil výskyt nádorů jater, ústní dutiny, jícnu a žaludku, přičemž pokles žaludečních nádorů byl nejvýraznější. Podobné zlepšení bylo patrné také u části starší populace, zejména u nádorů žaludku a jícnu.

Onkolog Gilbert Welch doplňuje důležitý kontext: navzdory viditelnému růstu některých diagnóz „zůstává rakovina u mladších dospělých vzácná – v USA představuje jen asi 10 % úmrtí v této věkové skupině a tento podíl dále klesá“.

Epidemie diagnostikování

Studie sama příčiny růstu incidence neřeší, ale odborníci zmiňují několik pravděpodobných faktorů. Jedním z nich je obezita, která roste ve všech věkových skupinách a je spojena s většinou nádorů, jejichž incidence stoupá. Berrington de Gonzálezová připomíná, že všechny rakoviny, u kterých výzkumný tým zaznamenal nárůst, souvisejí s obezitou. Zároveň ale upozorňuje, že důkazy zatím nejsou jednoznačné.

Druhým vysvětlením může být zlepšení diagnostiky. Welch zdůrazňuje, že kdykoli lékaři hledají rakovinu podrobněji – testují více lidí, častěji nebo senzitivnějšími metodami – nutně najdou více nálezů.

Mohlo by vás zajímat

Typickým příkladem je dramatický nárůst diagnóz rakoviny štítné žlázy v Jižní Koreji. Jejich počet se tam po zavedení screeningových programů zvýšil patnáctinásobně, zatímco úmrtnost zůstala stejná. „Nešlo o epidemii nemoci, ale o epidemii diagnostikování,“ shrnuje.

Český screening reaguje

Nová analýza tak přináší potřebné zasazení medializovaného tématu „časného nástupu rakoviny“ do širšího kontextu. Růst incidence některých nádorů u mladších dospělých je skutečný – ale většinou není izolovaný. Ve většině případů jde o trend, který probíhá paralelně i u starších lidí.

Výjimkou zůstává kolorektální karcinom, jehož rychlejší růst u mladých vyžaduje zvýšenou pozornost, úpravu screeningových doporučení a důkladnější prevenci.

Kolorektální karcinom je v Česku jedním z nejčastějších onkologických onemocnění. Ročně si u nás tuto diagnózu vyslechne 7 000 lidí a 3 000 na ni zemře. S nemocí se také pojí předsudky a zbytečný strach ze screeningu. Ten je přitom účinným preventivním nástrojem. Od 1. ledna 2026 Česko jako první země v Evropě mění dolní věkovou hranici tohoto screeningového programu, a to na 45 let.