Prezidentem České lékařské komory (ČLK) se už popáté stal Milan Kubek. Ve dvoukolové volbě porazil své protikandidáty Zdeňka Mrozka a Jana Přádu. V kandidátském projevu vyzval k užší spolupráci s politiky, zároveň se vymezil proti odpolitizování správních rad zdravotních pojišťoven. Kdo je muž, který komoru vede už dvě dekády?

„Musíme spolupracovat s politiky, protože komora není exekutiva, nemá výkonnou ani zákonodárnou moc. Potřebujeme politikům připomínkovat jejich návrhy, ale musíme také prosazovat návrhy vlastní,“ řekl Kubek v kandidátském projevu.

Milan Kubek (57) je prezidentem České lékařské komory (ČLK) už od ledna 2006, v sobotu vyhrál už páté volby. Předtím působil 7 let jako předseda Lékařského odborového klubu. Ve funkci prezidenta ČLK vystřídal bývalého politika Davida Ratha, mezi jehož spojence byl zařazován.

Původně stanovy umožňovaly prezidentovi a jeho zástupci jen dvě volební období, v roce 2014 byly ale změněny. V časopise, který ČLK vydává, Kubek uvedl, že letos kandiduje naposledy.

Mohlo by vás zajímat

Aktivní prezident

V prezidentské funkci hrál v průběhu téměř dvacetiletého působení aktivní roli v různých dohodovacích řízeních, bojoval za vyšší platy lékařů a tvrdě vyjednával se zdravotními pojišťovnami.

V roce 2010 například podpořil protestní akci českých lékařů Děkujeme, odcházíme, při níž dala výpověď třetina nemocničních doktorů. Po podpisu memoranda, v němž vláda slíbila splnit požadavky odborářů, lékaři výpovědi stáhli.

Předloni přišel v rámci vyjednávání o přesčasech ve zdravotnictví s kontroverzním požadavkem na výsluhy pro lékaře. Tento návrh ale narazil na velký odpor přímo v ČLK.

Vyšší cena práce pro lékaře

Kubek absolvoval v roce 1992 Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, první atestaci z vnitřního lékařství absolvoval v roce 1995, druhou o čtyři roky později. Do roku 2004 pracoval jako sekundář na interním oddělení a poté jako samostatný ordinář pro angiologii v nemocnici v Praze-Vysočanech. Od roku 2004 má jako cévní specialista soukromou interní ambulanci v poliklinice v Praze 9.

Za své cíle před letošní volbou si Kubek stanovil vyšší cenu práce a slušné profesní podmínky pro všechny lékaře, kvalitní a pro lékaře dostupné vzdělávání a zachování profesní autonomie a důstojnosti lékařského stavu.

Usilovat chce také o proměnu fungování vědecké rady ČLK, hodlá prosazovat i změny ve specializačním vzdělávání lékařů. Uvedl také, že chce s novou vládou vyjednat novelizaci zákona o ČLK, která by dala komoře víc kompetencí, například při disciplinárních řízeních.

Neodpolitizovat správní radu VZP

Kubek ve svém vyjádření po volbě řekl, že je proti obsazení správních rad zdravotních pojišťoven zástupci zaměstnavatelů místo dosavadních politiků. Ty lze podle něj lépe kontrolovat a jsou odpovědní svým voličům. Zástupci vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů přitom ve svém programovém prohlášení mají odpolitizování pojišťoven. O odpolitizování VZP jako jedné ze svých priorit mluvil před volbami i možný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

V orgánech Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dnes sedí kromě nominantů ministerstva zdravotnictví také politici jmenovaní Sněmovnou, v ostatních pojišťovnách jsou to zástupci pojištěnců, tedy nejčastěji zaměstnavatelů.

„Zajištění zdravotní péče je základní úkol vlády a ta vláda moc nástrojů nemá. A jedním z těch nástrojů jsou právě zdravotní pojišťovny a je správné, že zdravotní pojišťovny jsou pod dohledem politiků. Protože politici jsou zase pod dohledem nás všech,“ uvedl Kubek. Pokud by politiky nahradili zástupci firem, hrozí podle Kubka, že budou rozhodovat ve prospěch firem, nikoliv pojištěnců a pacientů.

Volání po vyšších odvodech

Kubek po volbě také řekl, že by se odvody na zdravotní pojištění měly zvýšit z dosavadních 13,5 procenta hrubé mzdy. Zaměstnanec dnes ze své hrubé mzdy odvádí na pojistném 4,5 procenta, zaměstnavatel dalších 9 procent. Osoby samostatně výdělečně činné dávají 13,5 procenta z takzvaného vyměřovacího základu.

Podle Kubka by bylo vhodné změnit odvody na deset procent od zaměstnavatelů a pět od zaměstnanců. „Těch 13,5 procenta se stanovilo přes 30 lety, ale nestanovilo se to žádným sofistikovaným výpočtem. Tehdy se řeklo, kolik se dává na zdravotnictví, jaká je průměrná mzda a tím se to podělilo,“ uvedl. Zvýšení pojistného kvitují i zástupci stran nově vznikající vlády.