Oční klinika FN Ostrava je špičkovým pracovištěm, které používá moderní technologie, pracuje s umělou inteligencí a patří mezi průkopníky v zavádění vizualizačních chirurgických metod do běžné praxe. Její přednosta, doc. MUDr. Jan Němčanský, Ph.D., je pyšný na to, že jde o první pracoviště v Evropě, které v operativě používá mikroskop Beyeonics One, aktuálně nejmodernější 3D zobrazovací systém na trhu.
Do ostravské fakultní nemocnice jste nastoupil v roce 2003. Je velký rozdíl v diagnózách, které jste řešil ve svých začátcích a teď?
Podle mě jsou určité diagnózy, které jsou takovým evergreenem. Například šedý zákal. To je ve světě, v Česku i u nás v nemocnici asi nejčastější operace. V České republice se provádí přes 100 tisíc těchto výkonů za rok. U nás to vychází na 1 500 operací ročně. A pak jsou další diagnózy, které jsou velice časté a trápí naše nemocné, protože jim způsobují těžkou ztrátu zraku a slepotu. Když jsem nastoupil, tak se léčit nedaly.
Často napoví už rozhovor s pacientem
Které z nich to jsou?
Jednou z nich je věkem podmíněná makulární degenerace, což je nejčastější příčina těžké ztráty zraku v rozvinutých zemích, mezi něž také patříme. Když k nám pacient přišel s takovou diagnózou před dvaceti lety, nemohli jsme pro něj nic udělat. Postihovalo to zejména seniory. Kvůli tomu například spadli, zlomili si nohu, nezřídka dostali komplikaci jako zápal plic a jejich život tím byl velice ovlivněn. Dnes je to diagnóza, kterou jsme schopni úspěšně léčit a stovkám pacientů zachováme vidění.
Mohlo by vás zajímat
Jak se makulární degenerace projevuje?
Je to onemocnění centra sítnice, onemocnění žluté skvrny, které postihne zrakovou ostrost. Dotyčný to pozná tak, že hůře vidí, má pokřivený obraz. Důležitá je hlavně kvalita zrakové ostrosti, kterou choroba zhoršuje.
Při určování diagnóz vám ale asi přesnou odpověď dávají až odborná vyšetření na přístrojích. Je to tak?
Častokrát nám napoví už rozhovor s pacientem. Pokud lékaři popíše, že špatně vidí, rozmazávají se mu písmenka, špatně se orientuje v prostoru, tak to už něco napoví. Samozřejmě je důležité, aby ho vyšetřil oční lékař. A to je záležitost, která se za dobu, co jsem v praxi, dramaticky změnila. Před dvaceti lety jsme měli k dispozici určité přístroje, ale ty současné jsou o řád jinde. Jak se rozvíjí IT technika, všechno jde do mikra, proto i u nás jdeme na čím dál menší struktury a bez přístrojů si dnes diagnostiku ani neumíme představit.
Na co se hodí 3D mikroskop
Dnes naštěstí máte k dispozici nejmodernější techniku. Zmínit je nutné hlavně 3D mikroskop Beyeonics One. Tato technologie přenáší obraz operovaného oka do 3D brýlí, které má chirurg na hlavě. Loni jste měl možnost si toto zařízení vyzkoušet jako první Evropan, letos už na něm běžně operujete. Jak se přístroj ovládá?
Jednoduchým stisknutím tlačítka mám před sebou operační pole přenášené dvěma 8K kamerami, anebo přepnu a vidím skrz brýle normálně. Výhodou je, že headset nezabírá celé zorné pole. Je to jako u hokejistů, kteří mají plexisklo na helmě do půlky obličeje. Díky tomu mohu při výkonu podhlédnout na některé detaily anebo na podávání nástrojů.
Už jste nový přístroj použili na všechny typy očních operací?
Zatím to byly všechny druhy výkonů v lokální anestezii, například operace čočky, rohovky, sítnice, zeleného zákalu. Pokračovat budeme okuloplastickými operacemi a dalšími výkony.
Na které typy výkonů se 3D mikroskop hodí nejvíce?
Jedná se hlavně o složitější a komplikované případy, kdy do oka není dobře vidět. Například když má nemocný poškozenou rohovku nebo u rekonstrukcí po úrazech. Využít ho ale můžeme i při odstraňování běžného šedého zákalu, zvlášť u citlivějších a hůře spolupracujících pacientů. Využívá totiž naprosto převratného osvětlení operačního pole infračerveným světlem – to lidské oko nevnímá, neruší jej a operace tak probíhá v podstatě „za tmy“.
Operace jako ve ve 3D kině
Nové zařízení tedy rozšiřuje možnosti lékařů?
Přináší větší komfort pro chirurga a bezpečí pro pacienta. Je skvělé mít nejmodernější 3D vizualizační zobrazovací systém pro oční chirurgii. Zvlášť když jsme první v Evropě. Naše klinika se řadí mezi pracoviště, která se snaží zavádět nové moderní technologie, ať jde o umělou inteligence či zobrazovací metody. Patříme i mezi průkopníky v zavádění těchto vizualizačních chirurgických metod do běžné praxe. Začali jsme mezi prvními v roce 2017 a od roku 2019 vlastníme první generaci 3D vizualizačního systému.
Nový mikroskop vznikl v Izraeli a výrobce se při jeho vývoji inspiroval helmami stíhacích pilotů F-35. Loni jste měl možnost si mikroskop vyzkoušet. Věděl jste od první chvíle, že ho na kliniku chcete?
Měli jsme možnost vyzkoušet všechny nové generace 3D vizualizačních mikroskopů a exoskopů. A jsme rádi, že jsme získali právě tento, který má nejvyšší rozlišení a přináší úplně nové možnosti zobrazení a vůbec práce se systémem. Tím, že to je headset s helmou, může se chirurg zcela ponořit do operačního pole. Je to stejné, jako když jste ve 3D kině. Jde asi o takový rozdíl, jako kdybyste srovnávali běžné 3D kino a IMAX kino nebo planetárium. V takovém prostředí dneska operujeme s použitím headsetu.
Kolik pacientů ročně chcete na tomto přístroji odoperovat?
Za rok bychom měli zvládnout výkony u přibližně dvou tisíc pacientů.
Trendem je omezování počtu lůžek
Je po výkonech na vaší klinice nutná hospitalizace?
U naprosté většiny není. Pacient k nám přijde na kliniku, je vyšetřen a může jít rovnou na operační sál. Dvě až tři hodiny po výkonu pak odchází domů, a to i po akutní operaci. Mladší generace pacientů takový přístup chce a stejný postoj mají pacienti v Evropě čím dál více. Naopak někteří senioři, kteří k nám přijíždějí zdaleka, uvítají, že tady několik lůžek máme.
Je to tedy trend, který se projevuje i v zahraničí?
Když jsem v roce 2008 byl na své první zahraniční stáži v největší oční nemocnici v Londýně, kde pracovalo zhruba 80 očních lékařů konzultantů a další desítky lékařů v postgraduální přípravě, měli tam osm centrálních očních operačních sálů a pouhá čtyři lůžka. Podobně to funguje třeba i ve Spojených státech amerických. Na druhou stranu, na podobně velkých klinikách v Německu jsem zaznamenal až 150 lůžek.
Na naší oční klinice jsme už za dob mého předchůdce přistoupili k reorganizaci lůžek jako jedni z prvních v Česku. Lůžka jsme významně omezili. V současnosti jich máme devět, což je na kontinentální Evropu tak akorát. Podle mě je výhodnější lůžka nemít a poskytovat péči ambulantně. Je k tomu ale potřeba řada věcí. Buď musíte operovat v lokální anestezii, anebo mít anesteziology, kteří jsou schopni uspávat ambulantně. Celý systém na to musí být nachystaný. Máme štěstí, že u nás to tak funguje.
Některé výkony ale hospitalizaci vyžadují.
Ano, v některých případech pacienty hospitalizujeme, zpravidla na dva nebo tři dny. Máme totiž pacienty nejen z Moravskoslezského kraje, ale i ze Zlínska, výjimečně i Jihomoravského kraje nebo Vysočiny, případně ze Slovenska. Často jsou u nás s komplikovanými diagnózami, proto je dobré, že jim lůžko můžeme poskytnout.
Obohatit vzdělávací systém o další aktivity
Jak jste na tom stran zdravotnického personálu? Přijali byste třeba nové lékaře?
U lékařů v tuto chvíli máme volná dvě místa. Kromě toho bychom přijali také sestry, biomedicínského inženýra nebo optometristu.
A co mladí lékaři, kteří jsou čerstvými absolventy lékařských fakult? Máte pro ně připraven systém postupného zapracování?
Každý lékař, který nastoupí, začíná na oddělení, potom se posouvá na stacionář kataraktové chirurgie, pak na všeobecnou ambulanci a následně do specializovaných poraden. Jde o zaučení a také o to, aby prošel celou klinikou.
Doc. MUDr. Jan Němčanský, Ph.D., MBA, je rodákem z Opavy. Po maturitě na tamním Mendelově gymnáziu ho přijali na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kterou ukončil v roce 2003 a vrátil se na severní Moravu do Fakultní nemocnice Ostrava. Jako sekundární lékař působil na oční klinice do roku 2010, poté se stal jmenován zástupcem přednosty. Přednostou kliniky je od září 2017. Jeho specializací je nitrooční chirurgie čočky a sítnice. Docentem v oboru oční lékařství byl jmenován na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové letos v červnu.
Dohlíží při tomto procesu na nastupující lékaře nějaký školitel?
Ano, ke každému je školitel přiřazen. Vzdělávací systém se snažíme obohatit o nějaké aktivity navíc. Je to například Journal Club, kde si každý týden mladí lékaři nachystají zajímavý článek, jenž si přečetli a v rychlosti ostatní seznámí s tím, co se naučili a jaké jsou nové trendy, které lze využít i u nás. Dále pořádáme vzdělávací semináře pod patronací zkušených lékařů, kde si jejich mladí kolegové nachystají určité téma. Je to důležité, protože se naučí samostatně pracovat a také to využijí k přípravě na kmenovou zkoušku atestace. Zároveň máme k dispozici přístrojové vybavení nejenom pro léčebnou péči. Díky spolupráci s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity můžeme v Simulačním centru SIMLEK využívat i výukové pracoviště, kde jsou simulátory.
Vstřícnost vůči lékařkám na mateřské nebo rodičovské dovolené
Mohou se zájemci zapojit také do vědecko-výzkumných aktivit?
Možnosti pro vzdělávání a výzkum jsou široké. Když jsem před více než dvaceti lety nastupoval do ostravské fakultní nemocnice, pracovalo tady jen několik atestovaných lékařů. Teď je u nás dvaadvacet lékařů, z nichž je patnáct atestovaných. Mimochodem atestované lékaře máme v každé subspecializaci, do budoucna bychom ale chtěli, aby byli vždy alespoň dva.
Když jsem nastupoval, mohl si lékař vybrat odbornost, které by se chtěl věnovat, a téměř každou dělat mohl, a to včetně vědy a výzkumu. Dnes už si vybírat tolik nelze, protože je třeba obsadit specializace, které nejsou pokryty. Máme tu vlajkové lodi, na něž se soustředíme. Je to třeba péče o sítnici a sklivec, dětská oftalmologie, okuloplastika a také neurooftalmologie, zobrazovací metody a nové technologie v očním lékařství, jako je například umělá inteligence. Spolupracujeme i s Vysokou školou báňskou a ostatními lékařskými obory.
Vycházíte vstříc také lékařkám na mateřských nebo rodičovských dovolených? Například zkrácenými úvazky?
Naše pracoviště je ke kolegyním na mateřské nebo rodičovské dovolené velmi vstřícné. Máme spoustu lékařek, které mají první dítě už před atestací. Následně atestační zkoušku udělají a není s tím problém. Jsme rádi, když v souvislosti s péčí o dítě pak nastane doba, kdy se chtějí vrátit do práce. Máme lékařky, které pracují jeden, dva nebo tři dny v týdnu a postupně úvazek navyšují. Snažíme si vzájemně vycházet vstříc.
