Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) plánuje od nového roku zvýšit maximální úhradu za jídlo a ubytování v sociálních službách. To se ovšem nelíbí odborům, podle kterých polyká úhrada služby čím dál větší část důchodů. Podle nich by se také neměla odlišovat úhrada za jedno a vícelůžkové pokoje. Zaměstnavatelé zase žádají, aby ke zvýšení maximálních cen došlo i v chráněném bydlení.
Zvýšení maximálních úhrad za ubytování na 335 korun za den ve vícelůžkovém pokoji a 290 korun za celodenní stravu navrhuje vyhláška, která nyní prošla připomínkovým řízením. Proti zdražení se v něm ale postavily odbory.
„Uvědomujeme si potřebu zajistit udržitelnost systému sociálních služeb a kvalitní péče o klienty. Současně však odmítáme, aby se tíha těchto rostoucích nákladů přenášela na klienty sociálních služeb, tedy na osoby, které patří z hlediska sociální a ekonomické situace mezi nejzranitelnější skupiny obyvatel,“ uvádějí odboráři.
Podle nich přitom náklady na stravu a ubytování v pobytových sociálních službách ukusují z důchodů v posledních letech čím dál větší část. Zatímco v roce 2023 to bylo přibližně 76 %, příští rok to má být téměř 86 %.
Mohlo by vás zajímat
| Rok | Průměrný důchod (Kč) | Celodenní strava (30 dní) | Ubytování (30 dní) | Součet nákladů (strava + ubytování) | Podíl nákladů na důchodu (%) |
| 2023 | 20 233 | 7 050 | 8 400 | 15 450 | 76,4 |
| 2024 | 20 653 | 7 650 | 9 150 | 16 800 | 81,3 |
| 2025 | 21 063 | 7 800 | 9 450 | 17 250 | 81,9 |
| 2026 | 21 839 | 8 700 | 10 050 | 18 750 | 85,9 |
Odbory zároveň připomínají, že podle zákona musí klientům zůstat alespoň 15, respektive 25 % jejich příjmů. Ve výsledku tak u části klientů beztak nepůjde maximální výši úhrady uplatnit.
Zbyde lidem na věci osobní potřeby?
„I kdyby klient pobíral starobní důchod na úrovni průměrného důchodu, tedy pro rok 2026 ve výši 21 839 korun, nebude-li mít k dispozici jiné prostředky, nebude schopen uhradit náklady na stravu a ubytování v plné výši, neboť součet maximálních (a obvyklých) částek za tyto služby pro rok 2026 činí 18 750 korun. A když odečteme od výše průměrného důchodu částku, která musí klientovi po úhradě těchto nákladů zůstat, tedy 15 %, zbyde klientovi s průměrným důchodem k dispozici 18 563,15 korun. Tedy částka o 186,85 korun nižší, než je cena poskytovaných služeb,“ argumentují odbory.
A protože vzhledem k inflaci zdražují i věci osobní potřeby, odboráři se obávají, že si je klienti nebudou moci podle svých potřeb pořídit. Jde třeba o hygienické potřeby, doplatky za léky a pomůcky, oblečení, pochutiny či služby pedikérky, které jsou nezbytné u diabetiků.
Budou mít jednolůžkové pokoje vyšší standard?
Vedle toho se odborářům nezdá, že by měl vzniknout rozdíl mezi úhradou za pobyt v jednolůžkovém a vícelůžkovém pokoji. Zatímco vícelůžkový má mít maximální úhradu 335 korun, u jednolůžkového půjde o 380 korun.
„Rozhodování o jejich přidělení je ve většině případů v kompetenci ředitelů nebo vedoucích pobytových zařízení, kteří současně nesou odpovědnost za hospodaření poskytované sociální služby. Existuje proto riziko, že ekonomická hlediska převáží nad potřebami klientů (například zdravotními, psychickými, hygienickými). Jednolůžkový pokoj by měl být přidělován na základě individuálních potřeb klienta, nikoliv pouze podle finanční schopnosti hradit vyšší úhradu,“ domnívají se odbory. Stejnou připomínku vznesl také Středočeský kraj.
Rozlišení úhrady za jednolůžkový pokoj se nezdá ani ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). „Tuto úpravu považujeme za problematickou, jelikož není odkazováno na materiálně technický standard, jenž jednolůžkový pokoj definuje. Zejména v objektech, které původně (historicky) nebyly určeny k poskytování sociálních služeb, může být podoba ‚jednolůžkového pokoje‘ velmi problematická (průchozí pokoje, pokoje bez dostatečného denního osvětlení, nedostatečné podlahové plochy, pokoj se sociálním zařízením a bez něj a podobně),“ poukazuje ministerstvo.
Proto požaduje doplnit odkaz na vyhlášku o požadavcích na výstavbu. V ní zároveň doporučuje nastavit vyšší standard pro jednolůžkový pokoj.
Jiná pravidla pro chráněné bydlení
Ministerstvo také navrhuje upravit nově stanovovanou maximální úhradu za dobu poskytování služeb v denních stacionářích nebo odlehčovací služby v ambulantní formě, která má být 145 Kč za hodinu. Podle MMR jde ale o čas, v němž je klient ve službě bez ohledu na to, zda zrovna dostává nějakou podporu. Podle něj tak má být hodinová sazba nižší než za hodinu přímé intervence služby. Například ve výši 2/3 sazby odvozené od sazby úhrady za služby podle skutečně poskytovaných úkonů.
Také Pardubický kraj navrhuje částku snížit. A naopak v chráněném bydlení by podle něj měla být částka za celodenní stravu či oběd stejná jako v jiných typech služeb, tedy 290 či 135 korun. Nikoliv o pětikorunu nižší, jak navrhuje MPSV.
Unie zaměstnavatelských svazů zase žádá, aby se zvedla maximální úhrada za ubytování také u chráněného bydlení .
„Jelikož příjmy v podobě invalidních důchodů jsou valorizovány i uživatelům těchto služeb, bylo by logické a správné navýšit úhradu za ubytování i u této sociální služby. Důvodem je trvalý nárůst souvisejících nákladů. Stejně tak by mělo být zohledněno ubytování v jednolůžkových pokojích, podobně jako je to navrhováno u jiných sociálních služeb. V této souvislosti zároveň upozorňujeme na již dnes existující neodůvodněnou disproporci, jelikož maximální výše úhrady je právě u chráněného bydlení již dnes o 10 Kč nižší než u jiných sociálních služeb,“ poukazují zaměstnavatelé.
