Záchranáři v Praze čelí dlouhodobě náročné dopravní situaci, kterou komplikují přibývající uzavírky a rostoucí počet aut. Mluvčí Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Praha Jana Poštová a její zástupce Karel Kirs pro Zdravotnický deník popisují, proč pro záchranáře není současný stav na silnicích nijak výjimečný, čemu musí pražské posádky denně čelit a jaké komplikace jim způsobují nejen řidiči, ale i chodci.
Dopravní peklo, kolaps, katastrofa. Právě to hlásají titulky médií v posledních týdnech v souvislosti s dopravou v hlavním městě. Prahu trápí komplikace spojené mimo jiné s četnými uzavírkami. Jak současná situace ovlivňuje provoz pražské záchranné služby?
Doprava jako trvalý protivník záchranářů
Podle mluvčí Poštové patří dopravní situace mezi faktory, které zásadně formují práci záchranné služby – a rozhodně nejde o novinku posledních týdnů. „Doprava je dlouhodobě jedním z hlavních specifik práce nejen záchranné služby, ale celého integrovaného záchranného systému,“ upozorňuje.
Je tedy aktuální dopravní situace v Praze „nejhorší v historii“, jak hlásají novinové titulky, i pro záchranáře? Podle Poštové nikoli – komplikace provází výjezdy sanitek dlouhodobě. „Můžeme asi říct, že se to zhoršilo, ale není to nic, co by pro nás bylo velkým překvapením. Že by to před tím bylo v pořádku a najednou máme velký problém – to určitě ne,“ odpovídá.
Někdy můžete houkat, jak chcete
Houstnoucí proud aut, rekonstrukce, zatravňování tramvajových pásů i stále větší počet vozidel v ulicích – to vše vytváří prostředí, ve kterém je každý výjezd záchranářů logistickým oříškem. „Tyto faktory mohou průjezdnost komplikovat. Na druhou stranu jsme na to zvyklí,“ dodává Poštová.
Záchranáři pracují s detailní znalostí svých rajónů a hledají alternativní trasy. „Vždycky říkáme, že k jednomu cíli existuje více cest. Záchranáři vědí, kdy je dopravní špička, a tak se k tomu snaží přistupovat,“ popisuje Poštová.
Řadě situací lze předcházet. Jsou ale místa, kdy podle mluvčí často nezbývá než doufat, že se kolona pohne. „Na zacpané Jižní spojce můžete houkat, jak chcete,“ poznamenává. Zmiňuje také problémy při vytváření uličky pro sanitku. Tu totiž řidiči a řidičky často tvoří až v momentě, kdy chce záchranka projet. A to je pozdě.
Mohlo by vás zajímat
Když řidiči nepomáhají
Podobně problematické podle Kirse je, když řidiči začnou tvořit záchranářskou uličku i v situaci, kdy nevzniká kolona. To může vést k nechtěnému „vybrždění“ sanitky v levém pruhu, místo aby osobní vozidla plynule uhýbala doprava.
„Častým faktorem je také nedostatečná pozornost věnovaná řízení. Řidiči si všimnou sanitky až na poslední chvíli a pak provádějí zbrklé, nepředvídatelné manévry, které mohou být nebezpečné jak pro ně, tak pro posádky záchranné služby,“ popisuje Kirs.
Nezapomínat na chodce
Nejsou to ovšem jen řidiči, kteří umí záchranné službě situaci zkomplikovat. S podceňováním základních pravidel bezpečnosti se posádky často setkávají i u chodců. Například kvůli tomu, že se nerozhlédnou na přechodu, když mají zelenou.
„Je třeba pamatovat na to, že přestože má chodec ‚přednost‘, je stále důležité vnímat okolní dění, třeba z důvodu, že se k němu může blížit vozidlo s právem přednostní jízdy,“ zdůrazňuje Kirs.
Nebezpečný přístup chodců ilustruje témět tři roky staré video z Pelhřimova:
Pražská zdravotnická záchranná služba je proto vděčná za jakoukoli příležitost zlepšit povědomí veřejnosti a přispět k bezpečnějšímu prostředí. „Ať už jde o řidiče, chodce nebo kohokoliv jiného, edukace, která může přispět k vyšší bezpečnosti nejen na silnicích, není nikdy dost,“ dodává Kirs.
