Musíme posílit kompetence nelékařských zdravotníků. Ať už se to lékařům líbí, nebo ne. Klíčové je to podle kandidáta na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zejména v dlouhodobé péči, která jinak zkolabuje. Řekl to na konferenci Efektivní nemocnice 2025.
„Efektivitě by pomohlo, kdyby všechno nedělali doktoři, kteří jsou v systému nejdražší. Měli bychom posílit kompetence nelékařského zdravotnického personálu. Náš model, kdy je všechno koncentrováno na indikaci lékaře, je mimořádně neefektivní a drahý,“ poukazuje Vojtěch.
I na samotné konferenci Efektivní nemocnice 2025 se ovšem jasně ukázalo, že takový úkol nebude lehký. Prezident České lékařské komory Milan Kubek ve své úvodní prezentaci podtrhl usnesení sjezdu ČLK, podle kterého bude jednou z výzev ve zdravotnictví „boj o zachování integrity lékařské profese“. S ním podle něj souvisí „riziko převádění kompetencí na levnější a snáze ovladatelné pracovníky“. Což je nepřekvapivě tvrzení, které leckomu hýblo žlučí.
Lékaři nerespektují suverenitu sester
Bývalý ministr zdravotnictví v letech 2006 až 2009 Tomáš Julínek připomíná, že mnozí lékaři odmítají své kompetence pouštět dlouhodobě. Navíc často sestrám zasahují do ošetřovatelské péče.
„Doktoři se jim do toho montují, pořád něco v systému narušují a nerespektují jejich suverenitu. Kdyby páni primáři a doktoři dokázali respektovat svou vrchní sestru, která řídí ošetřovatelskou péči na oddělení, bylo by to o mnoho lepší. Především pro pacienty,“ zdůrazňuje Julínek.
Mohlo by vás zajímat
Jako konkrétní příklad uvádí provádění ranní hygieny. Ta se v nemocnici obvykle dělá mezi pátou a šestou hodinou.
„Pacientům nevyhovuje, když s vámi ráno třesou. Vyhovuje to doktorům. Vždyť to může dělat v devět ranní, ne noční směna. Pak ale vážení páni doktoři dobíhají na vizity a tuto péči narušují. Když jsem řekl, že budou chodit včas a jen určení ošetřující lékaři, byl to hrozný boj. Nakonec jsem to v jedné nemocnici prosadil, ale jakmile jsem odešel, bylo to v tu ránu zpátky. Přitom taková hloupost. A pak se zkuste bavit o uvolnění výkonu,“ pozastavuje se Julínek.
V dlouhodobé péči to jinak nepůjde
Některé oblasti medicíny si ovšem kompetenční změny vysloveně vynucují. Jinak hrozí, že vzhledem k demografickému vývoji péče zkolabuje. „Mluvím zejména o dlouhodobé péči, kde dnes žádný mladý lékař pracovat nechce. Najít nového geriatra je iluzorní. Přitom počet pacientů bude v dalších 15, 20 letech dramaticky stoupat. Budou to polymorbidní, velmi standardizovaní pacienti. Sestry budou podle klinického protokolu schopny se o ně velmi dobře postarat, aniž by tam musel být lékař. Hlavně v dlouhodobé péči se tak bez posílení kompetencí sester neobejdeme,“ konstatuje Vojtěch.
Pro posílení role nelékařských zdravotníků jsou i plátci péče. „Z hlediska kompetencí není nižší zdravotnický personál zcela vytěžován a určitě tu je prostor pro jeho větší zapojení. Podobně jako je to v západních zemích. Na druhou stranu některé postupy například v Anglii, kde je využívání nižšího zdravotnického personálu mnohem častější než v České republice, mohou způsobovat i problémy. Je to tedy na odbornou diskusi, které se za VZP rádi zúčastníme,“ konstatuje náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár.
S tím souhlasí i prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. „Nějakých drobných změn se dočkáme už po novém roce – velká zdravotnická novela prvky již přináší. A do budoucna bychom se tomu neměli bránit. Vidíme v tom i potenciál úspor,“ dodává.
Beztak už práci dělají
I když se v poslední době vede kolem rozšiřování kompetencí (a to nejen u sester, vzpomeňme třeba na emoce kolem očkování v lékárnách) vášnivá diskuse, v řadě oblastí už je nelékařští zdravotníci beztak vykonávají.
„K delegování kompetencí na nelékařský personál už dávno došlo. My se jen musíme přizpůsobit praxi. To znamená doškolit střední zdravotnický personál tak, aby byl certifikovaný. Dnes už běžně sestry indikují pacienty ke specializovaným vyšetřením a v terénu vypisují eRecepty. Je tedy třeba přizpůsobit legislativu,“ domnívá se primář Kardiovaskulárního oddělení FN Ostrava Miroslav Homza.
Skončeme s časovým fetišem u lékařů
Na druhou stranu je ale třeba zamyslet se i nad vzděláváním a kompetencemi lékařů. „Dříve měl lékař po 30 měsících první atestaci a mohl samostatně sloužit. Teď je to po pěti, šesti letech. Jestli bude sestra se stejnými kompetencemi jako lékař L2, tak proč vůbec studoval? Pojďme tedy uvolnit kompetence napříč. Lékaři by měli být puštěni k výkonům a být zodpovědní dříve,“ navrhuje ředitel královéhradecké fakultní nemocnice Aleš Herman.
Jeho názor sdílí i Vojtěch. „Měli bychom vést debatu o specializačním vzdělávání – zda má být vázáno pouze na čas, nebo na kompetence, které má lékař získat. Dnešní fetiš s časem, že někde lékař musí být pět, šest let, ale nikdo neřeší, co se reálně naučí a jaké kompetence získá, bychom měli změnit,“ zdůrazňuje Vojtěch.
Zapojme nezdravotníky a hodnocení efektivity
Součástí zefektivnění českého zdravotnictví ale musí být také zapojení nezdravotnických profesí. A to ať už v oblasti administrativy, nebo organizační činnosti. „Dnes začínají fungovat třeba koordinátoři péče v rámci komplexních onkologických center. Je to jen o organizaci, kam má pacient směřovat,“ podtrhává Vojtěch fakt, že ne vždy je nezbytné zdravotnické vzdělání.
A když už jsme u zvyšování efektivity, má kandidát na ministra zdravotnictví ještě jeden záměr.
„Problém českého zdravotnictví je, že příliš neposuzuje nákladovou efektivitu toho, co hradí. Systémově je to nastaveno v případě léků, u výkonů ale nic takového není. Právě proto chci na ministerstvu sekci, která se bude věnovat HTA (health technology assessment čili hodnocení zdravotnických technologií, pozn. red.), a to včetně výkonů. To nám zoufale chybí. Nikdo nad daty nevyhodnocuje, co nám hrazené intervence reálně přinášejí jak do systému zdravotního, tak sociálního,“ dodává Vojtěch.
