Evropská unie se snaží zajistit si dodávky léčiv v době, kdy se zrychlují jednání o zákonu o kritických léčivech (CMA). Podle chorvatského europoslance Tomislava Sokola je tato změna pro budoucnost průmyslu i geopolitiky kontinentu klíčová. Evropa totiž nechala svoji farmaceutickou základnu erodovat a stala se nebezpečně závislou na dovozu, uvedl politik v podcastu EU Perspectives.
Sokol varuje, že evropská závislost na Asii už není udržitelná. EU je podle něj „silně závislá na dovozu antibiotik z Číny a Indie, zejména z Indie“, přičemž výroba účinných látek se soustředí jen do několika zahraničních závodů. Tuto zranitelnost odhalila pandemie covid-19 a dále ji zvýraznil nedávný průmyslový tlak ze Spojených států. „Americká vláda, zejména Trump, vyvíjí enormní tlak, aby se investovalo v USA,“ říká politik. Připomíná také, že několik společností už podepsalo „miliardové smlouvy a závazky k investicím v USA“.
Pro europoslance Sokola jde o otázku suverenity. Jedním z cílů má být proto posílení strategické autonomie. Evropa podle něj už nesmí spoléhat na to, že globální dodavatelské řetězce budou v době krize fungovat bez problémů.
Nový model zadávání veřejných zakázek
Jádrem CMA je změnit způsob, jakým veřejné orgány nakupují léky. Sokol vysvětluje, že tradiční model založený na nejnižší ceně vystavil Evropu riziku. Cílem zákona je zvýhodnění společností, které vyrábějí v Evropě, nikoli mimo ni. Návrh zavádí takzvaný přístup „Kupuj evropské“ (buy European), v jehož rámci budou mít firmy investující do evropských výrobních kapacit přednost při veřejných zakázkách.
Podle zákonodárce nejde o protekcionismus, ale o nezbytný krok. Bez pobídek nemůže Evropa očekávat, že si průmysl na kontinentu udrží výrobní kapacity.
Podpora menších členských států
Zákon také posiluje společné zadávání veřejných zakázek – mechanismus, který je podle Sokola zásadní pro země s omezenou vyjednávací silou. „Velké členské státy mají silnou vyjednávací pozici…Malé členské státy jsou opomíjeny a vyloučeny,“ podotýká europoslanec.
Dodává, že menší státy často čekají na nové léky výrazně déle. CMA umožní skupinám zemí vyjednávat společně a má zabránit tomu, aby menší trhy dostávaly nové produkty až jako poslední.
Řízení nedostatku přes hranice
Třetí součástí zákona je mechanismus přerozdělování zásob. Ten má EU umožnit směrovat léky tam, kde jsou nejvíc potřeba. „V České republice, Chorvatsku a Bulharsku je nedostatek, zatímco v Německu a Francii jsou zásoby. Pokud všechny členské státy postavíte na stejnou úroveň a zajistíte rovný přístup, situace se zlepší,“ říká Sokol.
CMA by EU umožnila zasáhnout a přerozdělení usnadnit, což europoslanec považuje za nutné pro zachování spravedlnosti v rámci jednotného trhu. Pokud se EU zakládá na solidaritě, pak podle Sokola nesmí přístup k základním lékům záviset na velikosti země nebo její kupní síle. Cílem je zabránit vzniku „občanů první a druhé kategorie“ v přístupu k léčbě.
Mohlo by vás zajímat
Geopolitický zlom
Europoslanec opakovaně zdůrazňuje, že CMA není jen otázkou zdravotní politiky, ale také konkurenceschopnosti. Je zřejmé, že Evropa čelí mnohem silnějšímu globálnímu tlaku než v minulých desetiletích. ZA CMA podle něj stojí snaha EU ochránit svoji dlouhodobou schopnost vyrábět léky a účinné látky.
Sokol a další zastánci tvrdí, že zákon má posílit evropský farmaceutický průmysl a zároveň zajistit, aby pacienti po celé Evropě – bez ohledu na místo, kde žijí – měli přístup k potřebným lékům.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
