Ačkoli ve veřejné debatě o sociálních systémech v Německu jasně dominuje téma nutnosti hledat úspory nebo dodatečné zdroje pro veřejné zdravotnictví, problém s nedostatkem financí probublal i do systému dlouhodobé péče. A vedle nutnosti hledat úspory ve zdravotnickém systému nebo zvyšovat pojistné se nyní v Německu otvírá diskuse o nutnosti provést strukturální i finanční reformu právě dlouhodobé péče, informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Přestože na začátku letošního roku došlo k navýšení dodatečné sazby zdravotního pojištění (z něhož se v Německu hradí i dlouhodobá péče), výdaje na dlouhodobou péči u našich západních sousedů stále převyšují příjmy tohoto systému.
Podle Spolkové asociace zákonných zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) se systém dlouhodobé péče ocitl za první tři letošní čtvrtletí ve schodku 550 milionů eur (v přepočtu asi 13,3 miliardy korun).
První návrh reformních bodů
Vznikla proto pracovní skupina pro dlouhodobou péči složená jak ze zástupců spolkové vlády, tak jednotlivých spolkových zemí, uvedl Deutsches Ärzteblatt. Jejím úkolem je připravit reformu, která by zajistila návrat systému do černých čísel.
První návrh klíčových bodů takové strukturální a finanční reformy už pracovní skupina předložila a Deutsches Ärzteblatt jej má k dispozici. V návrhu se mimo jiné uvádí, že klíčová opatření mají být provedena na straně výdajů.
Mohlo by vás zajímat
Důraz se má klást na posílení prevence tak, aby se „co nejvíce zabránilo potřebě dlouhodobé péče nebo aby se tato potřeba co nejvíce oddálila“. Tím má dojít k razantnímu zbrzdění nárůstu výdajů na dlouhodobou péči v budoucnu.
Plány zahrnují například zavedení preventivní zdravotní prohlídky v souvislosti s přechodem z pracovního života do penze. Ale také soustředění se na strategie, programy, financování a služby zdravotních pojišťoven zaměřené na specifické potřeby osob vyžadujících péči a jejich příbuzných.
Částečně i z vlastní kapsy
Počítá se s tím, respektive se zdůrazňuje, že v rámci systému částečných dávek musí lidé vyžadující péči i nadále nést část nákladů na péči. Plánovaná reforma si však klade za cíl omezit nárůst výdajů hrazených z vlastní kapsy, zejména v případě lůžkové péče.
V návrhu se počítá se dvěma variantami. První je zavedení měsíční základní částky pro lůžkovou péči. Osoby vyžadující péči by pak platily tuto základní částku a veškeré výdaje ji přesahující by hradilo pojištění dlouhodobé péče.
Druhá varianta navrhuje pravidelnou úpravu výše dávek pojištění dlouhodobé péče tak, aby odrážela skutečný nárůst nákladů na ambulantní a lůžkovou péči. Tím by se zabránilo postupnému snižování dávek a omezil by se nárůst výdajů na péči hrazených z vlastní kapsy. Součástí tohoto systému by bylo doplňkové pojištění.
Posílení příjmů
V návrhu se rovněž hovoří o příjmové straně systému dlouhodobě péče a jejím „významném posílení“. A to prostřednictvím výrazně vyšší kapitálové dotace. Dále má být trvale zaručeno „účelové vyčlenění, profesionalita a ochrana před politickým zneužitím“. Celkově pak mají opatření na straně příjmů významně přispět k zacelení finanční mezery mezi příjmy a výdaji. A to bez ohledu na plánovaná opatření na straně výdajů.
Jedním z nich je zvýšení stropů pro odvody na dlouhodobou péči na úroveň stropů pro odvody na důchodové pojištění. Toto navýšení, respektive vyrovnání, má být platné od počátku roku 2027.
Pro generace takzvaných babyboomerů má být stanoven odstupňovaný dodatečný příspěvek na dlouhodobou péči. Pokrýval by dočasný nárůst potřeb dlouhodobé péče způsobený demografickými faktory (důsledek silných generací 70. let minulého století).
