Geopolitické napětí, návrat protekcionismu a sílící tlak ze Spojených států se milionům evropských pacientů mohou promítnout do vyšších cen léků. Evropská unie ale není bezbranná. Jak na schůzi Evropského parlamentu ujistil komisař pro zdraví Olivér Várhelyi, klíčovým nástrojem má být Akt o kritických léčivech, který má ambici posílit evropskou soběstačnost a snížit závislost na dovozu.

Debata europoslanců o dopadech geopolitické situace na zdravotnictví ukázala nebývalou shodu napříč politickými frakcemi. Farmaceutický sektor je podle nich strategickou oblastí a Evropa si nemůže dovolit být závislá na dovozu léčiv a účinných látek ze zahraničí. Zvlášť v době, kdy Spojené státy otevřeně prosazují vlastní zájmy a dávají najevo, že chtějí změnit globální cenovou rovnováhu ve svůj prospěch.

USA tlačí, Evropa platí?

„Máme tu naprosto novou situaci, geopolitickou situaci, kde jsou vztahy velice napjaté. A to má samozřejmě vliv i na investice do oblasti farmak,“ upozornil europoslanec Tomislav Sokol (EPP). Připomněl, že Evropská unie je extrémně závislá na dovozu – zhruba 75 procent aktivních léčivých látek se vyrábí mimo EU. „To nás činí zranitelné a stejně tak jsou pak zranitelní naši pacienti,“ dodal Sokol.

Ještě ostřeji situaci pojmenoval španělský europoslanec Nicolás González Casares (S&D). „Trump stojí přede dveřmi a říká, že ceny ve Spojených státech jsou příliš vysoké a že za to může Evropa. A my za to budeme platit,“ varoval. Zatímco v USA podle něj ceny léků diktuje trh, Evropa staví na sociálním státě a kolektivním vyjednávání. „Trump může klást sankce, může omezovat očkování ve Spojených státech a pak se kvůli tomu spalničky šíří dál, může zakazovat, co chce, ale tady u nás nebude stanovovat ceny, protože tady, kde začíná Evropa, končí Trump,“ varoval Caseras.

Evropa by podle něj měla asertivněji hájit své zájmy. „Nikdo nám nevnutí platit víc za léčiva jenom proto, aby se uspokojil americký partner,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Riziko zdražování léků v EU

Obavy europoslanců se soustředí na to, že americká protekcionistická opatření – ať už formou tlaku na ceny, přesunu výroby nebo obchodních bariér – mohou vést k tomu, že farmaceutické firmy kvůli referencování cen přepíší cenovky pro evropské pacienty. Výsledkem by pravděpodobně bylo zdražování léků nebo omezení jejich dostupnosti.

Už tak v Evropě přetrvává problém dvoukolejnosti, pokud jde o dostupnost některých – zejména inovativních – léčiv. Na tento problém tradičně upozorňují zejména reprezentanti ze zemí, kam se léky dostávají pomaleji. Jde o východní a jižní Evropu. Není proto divu, že se proti tomu znovu ohradil právě chorvatský europoslanec Sokol. „Neměli bychom mít v Evropě pacienty první a druhé třídy,“ řekl. EU podle něj musí reagovat posílením vlastních výrobních kapacit, což označil za „správnou reakci na míru protekcionismu pocházejícího z Washingtonu“.

Podobně hovořila i europoslankyně Marie-Luce Brasier-Clainová (Patrioti pro Evropu). „Americká agresivní strategie… ztěžuje přístup k léčivům na našem území,“ uvedla a varovala, že Evropa se tím zároveň dostává „do rukou libovůle čínské výroby“. Přesun evropských firem do USA podle ní oslabuje bezpečnost Unie stejně jako v jiných strategických odvětvích.

Metoda protiútoku: Akt o kritických léčivech

Evropská komise si podle komisaře pro zdraví Olivéra Várhelyiho rizika uvědomuje. Připomněl, že právě proto Komise prosazuje Akt o kritických léčivech, který má snížit závislost na třetích zemích a vrátit výrobu klíčových léků zpět do Evropy. „Akt o kritických léčivech sníží naši zranitelnost v rámci globálních dodavatelských řetězců,“ konstatoval Várhelyi. Zároveň má vytvořit pobídky pro evropské firmy, aby investovaly doma, nikoli v zahraničí, což je trend posledních let. Podle komisaře by měl být finální legislativní návrh Aktu schválen už v prvním čtvrtletí příštího roku.

Várhelyi rovněž připomněl, že Komise připravuje balíček zaměřený na biotechnologie a inovace (Akt o biotechnologiích). Ten má za cíl posílit konkurenceschopnost Evropy v biotechnologiích tím, že zjednoduší regulace, zrychlí vývoj léků a inovací a přiláká investice. „Musíme postupovat tak, aby inovace dospěly k lidem rychleji a ještě jednodušším způsobem,“ řekl Várhelyi.

Sokol: Nebuďme jen posluhovači

„Výroba léčiv je naprosto zásadní proto, aby Evropská unie přežila. Měli bychom tedy i upřednostňovat naše vlastní zájmy a nejen posluhovat někomu jinému,“ shrnul Tomislav Sokol. V sázce podle europoslanců není jen konkurenceschopnost průmyslu, ale především to, zda evropští pacienti v příštích letech zaplatí za geopolitické konflikty vyšší cenu.