Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) se aktivně snaží o komplexní revitalizaci své rozsáhlé infrastruktury s důrazem na energetické úspory. Klíčovým nástrojem se proto pro ni stávají projekty energetických služeb se zárukou úspor (EPC). Přestože nemocnice vítá odbornou podporu a transparentnost, naráží na systémové překážky, zejména v oblasti vnějšího financování. O své zkušenosti se podělil investiční náměstek ředitele FN Brno Radoslav Basel na nedávné konferenci Právo, EPC a úspory, kterou uspořádaly Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice.
FN Brno dnes spravuje 65 samostatných budov ve třech areálech a provozuje několik zdrojů tepla včetně vlastní kotelny. „Z pozice investora a provozovatele infrastruktury, která má zajistit zázemí pro to hlavní – tedy co nejkvalitnější zdravotní péči – proto intenzivně řešíme agendu energetických úspor, správy budov a jejich revitalizace,“ uvedl Basel.
Krůček od realizace
Přiznal přitom, že nemocnice v minulosti pouze minimálně využila dostupné nástroje, které měla k průběžné obnově infrastruktury k dispozici. Jde například o podporu ze Státního fondu životního prostředí. „Je to přitom jeden z nejstabilnějších a nejtransparentnějších správců evropských fondů a my s ním velmi rádi spolupracujeme,“ řekl.
Slova chvály na Státní fond životního prostředí za jeho férovost a efektivní přístup pěli i další účastníci konference. „Velký dík patří státnímu fondu a ministerstvu životního prostředí, že se podařilo najít cestu, jak projekty EPC skloubit s dotační podporu, která kryje ne zrovna nízké náklady,“ poznamenal Radim Kohoutek, ředitel poradenské firmy DS Energy Consulting.
V posledních letech se však situace ve FN Brno mění. Vedle projektů realizované takzvanou konzervativní cestou, kde se provádí komplexní revitalizace objektů s dotací na energetické úspory jako nástavbou, sází FN Brno čím dále více na EPC. V rámci operačního programu Životní prostředí má dnes nemocnice zasmluvněných zhruba 280 milionů korun, z nichž část už šla například na kompletní obnovu stravovacího provozu nebo na modernizaci prádelny.
Další objekty zatím na realizaci energeticky úsporných opatření čekají. „Chybí už jenom to, abychom na základě sestavené zadávací dokumentace mohli tuto zakázku vyhlásit a pak už doprojektovat a postavit. Předpokládám, že se to v brzké budoucnosti podaří,“ dodal náměstek.
Mohlo by vás zajímat
EPC projekty šetří i zhodnocují
Vysvětlil i další z důvodů, proč je pro nemocnici realizace formou EPC výhodná. Komplexní revitalizace totiž klade vysoké nároky na technické know-how, a to nelze zvládnout pouze interními silami. A díky EPC získá spolehlivé profesionální partnery.
„Všude, kde to jenom trochu jde – i díky tomu, že do jisté míry nemáme moc na co navázat – jsme chtěli jít cestou EPC projektů. Získáme tím partnera z řad profesionálů, který se pod tlakem tendru zaváže k tomu, že něco udělá dobře,“ jmenuje Basel výhodu tohoto typu investice.
Jak na konferenci prezentoval člen rady Asociace poskytovatelů energetických služeb Eduard Paulík, EPC projekty za poslední tři dekády dokázaly ušetřit více než 10 miliard korun. „Lídrem v jejich využívání je sektor zdravotnictví,“ konstatoval.
Doplnil jej obchodní ředitel společnosti Veolia Energie Česká republika Jakub Tobola, která se intenzivně zabývá realizací EPC projektů v nemocnicích. „Nejde pouze o nějaká energetická opatření. EPC projekty znamenají, že ušetříme nejen energii, elektřinu, teplo a vodu, ale že také renovujeme a zhodnocujeme majetek kraje, města, případně státu,“ řekl.
Pozitivní role ministerstva
Pozitivně náměstek Basel hodnotí spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a meziresortní pracovní skupinou, která se agendou EPC a financování zabývá. „Probrali jsme všechna témata a já ji informoval o tom, jak se vyvíjejí naše myšlenky a plánované kroky. Se členy pracovní skupiny jsme byli ve shodě a velmi dobře se nám pracuje i na úrovni komunikace. Na úřednické úrovni jsou vztahy a procesy naprosto bezchybné,“ pochválil Basel.
Dodal však, že problém někdy nastává v praktickém zakončování plánů. „Přestože máme metodiku a lidi, kteří jsou schopní to odpracovat, ve finále není ten proces zcela dotažený do konce,“ řekl.
Překážka podle náměstka tkví v „neprošlapanosti cesty vnějšího financování“, tedy komerčních úvěrů. „Zákon, který nám umožnil brát si komerční úvěry, platí několik let. Nicméně prakticky se zatím nevyužívá,“ konstatoval Basel.
Že je takřka nemožné tento způsob financování využívat, si FN Brno vyzkoušela například v souvislosti s výstavbou nové Gynekologicko-porodnické kliniky, což je projekt za zhruba 4,5 miliardy korun (včetně vybavení a DPH). „Nakonec jsme to vyřešili tak, že kliniku financujeme z vlastních prostředků,“ dodal Basel.
Foto: Radek Čepelák
