Epidemie žloutenky typu A pokračuje a nemusí v dohledné době skončit. Kdo je očkován automaticky, v čem je situace kritická mezi bezdomovci a proč je obyčejné mytí rukou účinnější než nošení rukavic, popisuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník epidemioložka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Kateřina Fabiánová.
Mimořádné očkování blízkých kontaktů člověka nakaženého žloutenkou typu A již při současné epidemii probíhá automaticky. Koho lze do takových kontaktů počítat?
Mezi blízké kontakty určitě lze počítat lidi, kteří s nakaženým žijí ve společné domácnosti. A pak záleží na podmínkách na jeho pracovišti, ve škole a podobně. Pokud s ním někdo sedí 8 hodin denně ve společné kanceláři, měl by být určitě očkován.
Funguje to v praxi i u lidí bez domova?
To je velký problém, který všichni vnímáme. Nakažení žloutenkou z populace bezdomovců totiž často tvrdí, že žádné kontakty nemají a na ulici žijí sami. To samozřejmě není pravda. A když už jejich kontakty pracovníci krajské hygienické stanice složitě najdou, nemá cenu jim odebírat vzorky a zvát je, aby si přišli pro výsledky a případné naočkování. Nepřijdou. Takže je jednodušší zkusit je naočkovat hned. I kdyby měli protilátky, očkování na ně nebude mít žádný negativní efekt.
Jaká je v populaci bezdomovců ochota nechat se očkovat?
Podle toho, co vím z terénu, jich s očkováním souhlasí zhruba polovina. A pokud nesouhlasí, nedonutíte je.
Zvýšený výskyt žloutenky typu A v Praze tedy, předpokládám, souvisí s tím, že je tu hodně bezdomovců.
Rozhodně. Praha je zlatá loď. Je v ní hodně záchytných sociálních zařízení. Bezdomovci tam mají větší možnosti přežít v zimě.
Ze stejného důvodu se rozjíždí epidemie i v Brně, což asi ještě bude velký problém.
Ochrana rukavicemi? Jen iluze
Myslíte si, že pokud bude vlna epidemie žloutenky typu A ještě kulminovat, začne se diskutovat o dalších přísnějších opatřeních – třeba ve školách?
Nedokážu si takové omezení představit, myslím si, že to vůbec nepřipadá v úvahu.
Lidé by především měli používat zdravý rozum. Mýt si ruce a dodržovat další hygienická opatření. A pokud to lze, nechat se očkovat. Paradoxně mají některé hygienické návyky lépe zažité děti než jejich rodiče.
Chápete strach některých Pražanů jezdit kvůli nebezpečí žloutenky městskou hromadnou dopravou?
Pokud dbáte na hygienu, nejsou přehnané obavy na místě. Sama pražskou MHD denně normálně jezdím. Každý by měl především dbát na mytí rukou pod tekoucí vodou a mýdlem. Případně používat dezinfekci, když není po ruce tekoucí voda a mýdlo.
Jak nebezpečná jsou ohledně šíření žloutenky dětská hřiště?
Na nich jsou kovové studené předměty, na nichž může virus vydržet dlouho. Rodiče by měli hlídat hygienu. Bohužel často vidím, že maminky uklidňují neklidné děti v autobuse tím, že jim strčí do špinavé ruky jablíčko nebo sušenku. Totéž na hřišti. Ruce by prostě měly být čisté, tím se riziko výrazně sníží.
Jak se díváte na použití rukavic jako ochranného prvku?
Záleží na materiálu. Na látkové rukavici může virus vyschnout. Ale třeba kožená rukavice trochu imituje lidskou pokožku, takže na ní může virus přežívat déle.
Rukavice jsou obecně dobré v tom, že si chráníte své ruce. Nicméně nejsme chirurgové, kteří si umějí sundat rukavice bez toho, aby se kontaminovali.
Zdravá játra rozhodují
Hodně lékařů říká, že v současné epidemii žloutenky typu A jsou průběhy nemoci obecně horší v minulosti. Existuje pro to podle vás nějaké vysvětlení?
Vysvětlení zatím hledáme. Může to být tím, že dříve byly průběhy zejména v populaci náctiletých a mladých, nyní hepatitida postihuje populaci, která je středního věku a starší. (Dříve byli starší lidé z velké části imunní kvůli tomu, že už hepatitidu prodělali, její epidemie totiž byly do 60. let běžné. A žloutenka typu A je nemoc, jejíž prodělání zajišťuje doživotní imunitu, pozn. red.)
U střední a starší generace už mají játra „něco odžito“ vzhledem k různým alkoholovým excesům, užívání léků, infekcím. Játra jsou narušena. A když do takového „terénu“ přijde virová infekce, průběh může samozřejmě být obecně závažnější.
Mohlo by vás zajímat
Děti mají průběh nemoci lehčí – případně zcela nerozeznatelný – právě proto, že mají v pořádku játra?
Je to tak. Zdravá játra rozhodují.
A má na šíření hepatitidy typu A nějaký vliv počasí?
Určitý sezónní index onemocnění pozorujeme. Jeho výskyt většinou narůstá směrem k zimě, kdy je chladněji, virus nevysychá a vydrží. Nemoc se ale objevuje v průběhu celého roku.
Trend lze odhadnout jen stěží
Obáváte se nárůstu nemoci kvůli předsvátečnímu a svátečnímu období, kdy se budou lidé více scházet, ať už v kruhu rodinném nebo na svátečních trzích?
Ano, setkává se spousta lidí dohromady, na trzích ochutnávají spoustu dobrot. A to znamená, že může dojít k nákaze virem hepatitidy A.
Zvýšený nárůst, především kvůli vánočním trhům, tedy hrozí – pokud nebude vyslyšen apel na dodržování hygieny.
Jaká je vaše osobní predikce, jak se bude epidemie v příštích týdnech a měsících vyvíjet? Bude ještě kulminovat?
Pokud se podívám na data, která máme z minulosti, trvala každá epidemie dva nebo tři roky, než se počty nakažených vrátily k normálu. Pokud by to platilo i nyní, bude epidemie pokračovat i v roce 2026, ale snad už bude její trend klesající.
A zůstane výskyt i nadále tak regionálně nevyrovnaný?
To nikdo neví. Nevíme ani to, proč v některých krajích – třeba na Vysočině a v Královehradeckém kraji – téměř nemají hlášené případy.
