Očkování proti chřipce, covidu nebo pásovému oparu u seniorů snižuje riziko těžkého průběhu a hospitalizace. Nové výzkumy ale ukazují, že vakcíny mohou přinášet i další benefity. Od nižšího rizika srdečních onemocnění až po možnou ochranu před demencí. Odborníci tak mluví o očkování jako o nástroji zdravého stárnutí, informuje deník The New York Times.

Očkování má zabránit nemoci nebo alespoň zmírnit její průběh. U starších lidí to platí dvojnásob. Právě senioři mají vyšší riziko hospitalizací, komplikací i dlouhodobých následků infekcí, jako jsou chřipka, covid-19 nebo respirační syncytiální virus (RSV).

V posledních letech se ale v odborné literatuře stále častěji objevuje pojem vedlejší přínosy očkování. Jde o pozitivní účinky, které přesahují původní cíl vakcíny – tedy ochranu před konkrétní infekcí. Podle odborníků, které deník The New York Times oslovil, se důkazy o těchto efektech hromadí zhruba poslední dekádu a výsledky různých studií jsou překvapivě konzistentní.

Chřipka: Menší riziko infarktu i mrtvice

Nejlépe zdokumentované jsou kardiovaskulární přínosy očkování proti chřipce. Výzkumy sledující seniory už více než 20 let ukazují, že očkovaní lidé mají:

  • nižší riziko hospitalizace pro srdeční selhání,
  • nižší výskyt infarktu myokardu,
  • nižší riziko mozkové mrtvice,
  • méně závažné průběhy zápalů plic a dalších respiračních infekcí.

Zajímavé je, že řada těchto studií vznikla ještě před zavedením dnešních účinnějších „seniorských“ vakcín proti chřipce, které jsou cílené na slabší imunitní odpověď ve vyšším věku.

RSV a covid: Méně hospitalizací a dlouhodobých následků

U novějších vakcín se data teprve sbírají, ale první výsledky vypadají slibně. Například očkování proti RSV snižuje u seniorů riziko hospitalizace v prvním roce po vakcinaci až o desítky procent. Velká dánská studie navíc ukázala, že očkovaní senioři byli méně často hospitalizováni nejen kvůli respiračním, ale i kardiovaskulárním potížím. I když zatím nejde ve všech ukazatelích o statisticky průkazné výsledky, odborníci očekávají, že se při delším sledováním obraz zpřesní.

U očkování proti covidu-19 je zase dobře doložen nižší výskyt dlouhého covidu, který může výrazně zasáhnout fyzické i duševní zdraví – a u starších lidí zvyšuje riziko ztráty soběstačnosti.

Pásový opar a demence: Překvapivá souvislost

Největší pozornost v poslední době přitahují studie o očkování proti pásovému oparu (herpes zoster). Několik velkých analýz naznačuje, že lidé, kteří byli očkováni, mají výrazně nižší riziko rozvoje demence. The New York Times upozornil na meta-analýzu zahrnující více než 100 milionů osob z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Ta ukázala, že:

  • očkování proti pásovému oparu bylo spojeno s přibližně čtvrtinovým snížením rizika demence,
  • očkování proti chřipce snižovalo riziko o zhruba 13 %,
  • pneumokoková vakcína byla spojena s nižším rizikem Alzheimerovy choroby,
  • přeočkování proti tetanu, záškrtu a černému kašli souviselo s výrazně nižším výskytem kognitivního úpadku.

Vědci upozorňují, že většina těchto studií je observačních. Nelze tedy s jistotou tvrdit, že vakcíny demenci přímo „zabraňují“. Přesto se výsledky opakují napříč zeměmi i typy očkování.

Proč by očkování mohlo chránit mozek i srdce?

Jedním z hlavních vysvětlení je zánět. Infekce spouští v těle imunitní reakci, jejíž důsledky mohou přetrvávat dlouho po odeznění nemoci. Chronický nebo opakovaný zánět je spojován s poškozením cév, tvorbou krevních sraženin i s urychlením neurodegenerativních procesů.

Dalším faktorem je samotná hospitalizace. Pobyt v nemocnici představuje pro starší lidi velkou zátěž a může vést ke ztrátě kondice, deliriu a následnému kognitivnímu úpadku. Vakcíny, které snižují riziko těžkého průběhu a hospitalizace, tak mohou nepřímo chránit i mozek.

Mohlo by vás zajímat

Proč se senioři málo očkují?

Navzdory rostoucím důkazům zůstává proočkovanost starších lidí nízká. Mnozí očkování odkládají, podceňují riziko infekcí nebo se obávají vedlejších účinků. Odborníci upozorňují i na vliv veřejné debaty, která očkování někdy zpochybňuje bez ohledu na data. Výsledkem je, že část seniorů přichází nejen o ochranu před infekcí, ale i o možné dlouhodobé zdravotní benefity.

V očkování rizikových skupin zaostává i Česko. „V dětské proočkovanosti to ještě jde, ale co se týče dospělých, zejména seniorů a rizikových chronických nemocných lidí, je to slabé,” uvedl loni na konferenci Zdravotnického deníku předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Zatímco doporučovaná proočkovanost seniorů se u pneumokoka či chřipky pohybuje okolo 70 až 80 %, v Česku je třetinová.