Cílem digitalizace není technologie, ale spokojení pacienti i zdravotníci. Méně papírů, kratší čekání a lepší dostupnost informací. Jak se nové standardy elektronického zdravotnictví postupně promítnou do každodenní péče, popisuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník Jan Kupka, ředitel společnosti Medicalc software. Ta nové funkcionality spustila jako úplně první v Česku.
Medicalc provozuje nemocniční informační systémy v mnoha tuzemských zdravotnických zařízeních. Kolik jich v současnosti je a jak jsou regionálně rozvrstvené?
V loňském roce jsme oslavili sté zařízení, přičemž jubilantem byla Nemocnice Šumperk.
Dá se říci, že pokrýváme všechny kraje České republiky, v některých je ovšem to pokrytí silnější. Těmi jsou především Středočeský, Plzeňský, Liberecký a Královéhradecký kraj. Naše ambice jsou ale regionálně neomezené.
Jak pestré je složení té stovky zdravotnických zařízení, pro něž jste dodavatelem informačních systémů?
Pestré je dost. Většina našich klientů jsou nemocnice – od malých až po dvě velké fakultní v Plzni a v Hradci Králové. Mezi naše klienty patří ale například i několik hospiců a několik soukromých ambulancí.
Medicalc jako první v prosinci úspěšně spustil ve svém informačním systému funkcionality podporující nové standardy podle metodiky ministerstva zdravotnictví. Jak toto spouštění pokračuje?
Vůbec první spuštění v České republice proběhlo v Bohumínské městské nemocnici. Ještě v prosinci následovaly nemocnice v Ostrově, Roudnici nad Labem, Vrchlabí, Vršovicích, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a aktuálně se přidávají Fakultní nemocnice Plzeň a Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Interoperabilita nemůže skončit jenom tím, že se ‚zapne‘ několik fakultních nemocnic.
Určitě máme radost z toho, že jsme byli první. Ale je to velmi pomíjivé vítězství, protože situace na trhu se, myslím, v horizontu týdnů nebo měsíců srovná. Věřím, že ostatní dodavatelé to zvládnou taky. Nebo minimálně ti relevantní dodavatelé, kteří definitivně nerezignovali na strategické inovace.
Že jsme proběhli pomyslnou cílovou páskou jako první, nicméně nebylo samozřejmé. Bylo to dáno tím, že jsme začali včas budovat robustní tým odborníků z oboru, a to s vizí, že jsou projekty interoperability míněny vážně a že se do konce roku uskuteční.
Je ambicí vaší společnosti postupné spouštění nových funkcionalit u všech sto zařízení, která používají váš informační systém?
Naše ambice vycházejí z toho, kdy si od nás nemocnice mohou některé tyto funkcionality pořídit. Ty funkce, které jsou ze zákona povinné, už byly dodány všem našim klientům k 1. lednu.
Co se týče funkcionalit, které se týkají některých dotačních titulů, u nich probíhá dodávka – často společně s nějakými dalšími produkty digitalizace – v termínech vyplývajících z daného dotačního titulu. To se týká letošního a příštího roku, kdy dobíhá výzva č. 22 Národního plánu obnovy a výzvy IROP 78 a 79.
Mohlo by vás zajímat
Ambici spuštění funkcionalit u všech našich klientů, i těch, kteří nespadají pod dotace, ale určitě máme. Ideální konečný stav je, že všichni budou mít všechno. Interoperabilita nemůže skončit jenom tím, že se ‚zapne‘ několik fakultních nemocnic, které si mezi sebou budou posílat několik standardizovaných zpráv. Kolikrát například v praxi předáváte pacienta k navazující péči z FN Ostrava do FN Plzeň? Musíme myslet na menší zařízení. A potažmo by měl někdo následně myslet i na primární sféru, tedy praktiky a další ambulantní specialisty bez nemocničních informačních systémů.
Vy to nebudete?
Náš informační systém Medicalc není v tuto chvíli úplně připraven na to, aby ho masivně používaly tisíce jednotlivých soukromých praktiků. Je to enterprise-level systém, který je na ně zbytečně komplexní a dimenzovaný na velké objemy dat. Raději si vypomohou nějakým jednodušším systémem, který je vysloveně mířený na ambulantní sféru. Není to ale tak, že bychom ambulantní sféru chtěli úplně opominout. Do budoucna připravujeme varianty, jak být dostupní i menším klientům, ať už cestou cloudového řešení, nebo něčím, co pracovně nazýváme „Medicalc Light“. Zatím ale nechci prozradit víc.
Mezi novými standardy jsou prioritní kategorie EHR, kmenové registry a dočasné úložiště pro výměnu zdravotnické dokumentace. Co jejich zavedení zdravotníkům a pacientům v praxi přinese?
Všichni známe neveselé prognózy pana profesora Duška (ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška, pozn. red.), do jaké situace míří české zdravotnictví a jeho kapacity. My jako dodavatel informačních systémů nevyprodukujeme chybějící lékaře a zdravotní sestry. Naše úloha je vytvořit pro ty stávající nástroje, které jim umožní pracovat co nejefektivněji. Tak aby se především věnovali pacientovi a ne klávesnici.
Cestu pacienta a lékaře jsme obohatili tím, že jsme vyrobili dvě zbrusu nové nativní mobilní aplikace.
Podobně jako se někdo chce stát učitelem, protože chce učit, ne protože neodbytně touží vyplňovat třídní knihy a učební plány, tak analogicky chce správný zdravotník především léčit, ne být vazalem administrativy. Dnes zdravotníci tráví stovky hodin tím, že přepisují papíry do elektronické formy. A ty se pak tisknou, aby se zase na jiné straně přepisovaly.
Co se týče pacientů, je odpověď trochu složitější. Řekněme, že celý projekt interoperability je jako kostičky stavebnice. A výsledná stavba – tedy velká přidaná hodnota pro pacienta – se začne rýsovat, až když do sebe kostičky zapadnou. Některé změny pocítili pacienti pozitivně už teď od nového roku. Ale konečným cílem je interoperabilita, kterou pozná pacient až později – nejen, že ubydou papíry a potažmo se zkrátí doba v čekárně či v ordinaci, ale především bude jeho elektronická zdravotnická dokumentace vždy k dispozici těm, kteří ji potřebují, aby mu zajistili tu nejkvalitnější péči. A to v konečném důsledku nejen v ČR, ale i v rámci EU.
Nakolik vám při nastavování nových funkcionalit pomohla spolupráce s Národním centrem pro elektronické zdravotnictví?
Bez té by to vůbec nešlo. Jde o oblast velice složitou a komplexní. Naštěstí ministerstvo – potažmo Národní centrum pro elektronické zdravotnictví – velmi intenzivně komunikuje a dává dohromady řešení společně s dodavateli.
Vnímáme, že nasazení pana Foltýna a celého jeho týmu bylo opravdu velké. A chtěli bychom velmi ocenit veškerou metodickou pomoc a veškeré nasazení a odhodlání, s jakým k tomu problému přistupovali. Nikdo z dodavatelů nebyl z debat vynecháván, pro všechny byli úředníci k dispozici. Přistupovali velmi konstruktivně k veškerým jednáním a vnímali potřeby dodavatelů. Nabyli jsme z toho dojmu, že přesně takto by se digitalizace měla dělat.
Přinesl vám uplynulý rok i nějaké další výrazné změny?
V souvislosti se zmíněnou snahou o digitalizaci se nám v průběhu roku 2025 povedlo dodat na trh tři nové produkty. Předně jsme přišli s novou, robustnější verzí naší integrační platformy (mEx), která bezpečně propojuje nemocniční informační systém s okolním světem. V dnešní době, kdy nemocnice používají desítky různých softwarových produktů, musí odolávat útokům hackerů a zároveň musí komunikovat a odesílat data a výkazy pojišťovnám a na centrální služby státu, už prakticky není možné bez nějaké takové platformy efektivně fungovat. I díky ní jsme získali již zmíněné prvenství při napojení na standardy elektronického zdravotnictví.
Cestu pacienta a lékaře jsme obohatili tím, že jsme vyrobili dvě zbrusu nové nativní mobilní aplikace, které jsou přímo integrované do nemocničního systému Medicalc – mMobile pro zdravotníky a mZdraví pro pacienty. Pacient tak může mít služby elektronického zdravotnictví doslova na dosah ruky společně s přehledem o svém zdravotním stavu, medikaci a s možností komunikovat s lékařem v rámci telemedicíny.
Lékaři a sestry zase získali nástroj, ve kterém vedle kalendáře, přehledu pacientů, medikace a pořizování obrazové dokumentace mohou díky nástrojům umělé inteligence digitalizovat přímo svým mobilním telefonem – například pořizovat nahrávkou strukturovanou zprávu z vizity, návštěvy ordinace, operace nebo pitvy, případně převádět už vytištěné texty do elektronické podoby.
