Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství je špičkovým pracovištěm Fakultní nemocnice Ostrava, které má k dispozici vysoce erudovaný personál a využívá nejmodernější přístrojové vybavení. V rámci rehabilitační a fyzikální medicíny poskytuje komplexní diagnosticko-terapeutickou péči pro širokou škálu onemocnění u všech věkových skupin pacientů.
Rok 2025 byl pro kliniku velmi důležitý. Na podzim se totiž podařilo dokončit rozsáhlou rekonstrukci terapeutických prostor. Pracoviště díky tomu ještě rozšířilo své možnosti poskytované péče. O tom a mnohém dalším hovoří přednosta kliniky doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA, a vedoucí fyzioterapeut Mgr. Zdeněk Guřan, Ph.D., MBAce.
Ještě, než se dostaneme k velké rekonstrukci – můžeme si vaši kliniku trochu představit? Z jakých částí se vlastně skládá?
Dalibor Pastucha: Má lůžkovou a ambulantní část, která je dominantně věnována fyzioterapii a rehabilitaci. Lůžková část má 25 lůžek, která jsou v rámci FN Ostrava umístěna ve dvou mezioborových centrech. Konkrétně se jedná o pacienty z traumacentra a cerebrovaskulárního centra. Pokud se vrátím k ambulantní části, staráme se tam o pacienty z jednotlivých specializovaných ambulancí, kam jsou zařazováni podle diagnóz.
Zdeněk Guřan: Klinika zaujímá dva hlavní lékařské obory – tělovýchovné lékařství a rehabilitační a fyzikální medicínu. Nelékařské obory fyzioterapie a ergoterapie jsou nedílnou součástí rehabilitace. Diagnosticko-terapeutická péče se poskytuje celému spektru pacientů. A to nejenom našim vlastním z lůžkové i ambulantní části, ale i dalším napříč ostatními klinickými obory. Od jednotek intenzivní péče, Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny až po standardní oddělení klinik.
Zmíním například Kliniku dětského lékařství, Kliniku infekčního lékařství, Kliniku onkologickou nebo Psychiatrickou kliniku. Rehabilitaci tedy poskytujeme na daných odděleních a část pacientů, kteří vyžadují následnou akutní rehabilitaci, míří k nám na lůžkové rehabilitační oddělení.
Klinika provádí prohlídky profesionálních i amatérských sportovců. Jak velký je o ně zájem?
Pastucha: V rámci tělovýchovného lékařství dominantně provádíme prohlídky k posuzování zdravotní způsobilosti tak, jak to u výkonnostních nebo vrcholových sportovců vyžaduje aktuálně platná legislativa. Stále častěji se ale našimi klienty stávají rekreační sportovci, kteří chtějí znát svou výkonnost a některé parametry, jako je VO2max anebo třeba anaerobní práh, což jsou hodnoty, které si mohou nastavovat do svých aplikací nebo je monitorovat v průběhu tréninku.
Můžete se pochlubit klubem, jehož sportovci u vás absolvovali zátěžové testy?
Pastucha: V poslední době to byli vítkovičtí hokejisté, basketbalisté, házenkářky. Je to celá plejáda sportovců, kteří naší ambulancí prošli. Zájem je opravdu velký, o čemž svědčí objednávací doby. V současnosti už objednáváme na leden a únor.
Navíc jako každoročně očekáváme velký nárůst zase po Vánocích, kdy se začnou hlásit uchazeči o studium na vysokých školách se zaměřením na sport. Tito studenti musí mít potvrzené přihlášky na vysokou školu s razítkem odbornosti tělovýchovného lékařství, protože to vyžaduje aktuálně platná legislativa. Zájem je velký, čekací doby jsou ale i tak srovnatelné s okolními pracovišti.
Mohlo by vás zajímat
Kromě toho se ale věnujete i nesportovcům. Je to tak?
Pastucha: Tělovýchovné lékařství stále častěji stejně jako rehabilitace a fyzioterapie zasahuje do preskripce pohybové aktivity také u osob, které nesportují, ale rozhodnou se změnit svůj životní styl. To znamená, že velmi úzce spolupracujeme s obezitologickým centrem v rámci Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava. U těchto klientů provádíme zátěžové testy, stanovujeme rozmezí tepových frekvencí a konzultujeme, které pohybové aktivity jsou pro obézní pacienty vhodné, aby si pohybem neuškodili.
Děláme také konzultační činnost pro různé skupiny onemocnění, u nichž pohyb hraje nenahraditelnou roli při primární, sekundární nebo terciální prevenci. A to včetně onkologických, kardiovaskulárních, metabolických nebo i psychiatrických chorob. Kromě radiologie a patologie mě nenapadá jediný obor, s nímž by rehabilitace nebo tělovýchovné lékařství úzce nespolupracovalo.
Přibývá obézních pacientů, kteří se svým zdravotním stavem chtějí něco dělat a snaží se měnit svůj životní styl?
Pastucha: Je o to poměrně velký zájem, což je dobře, protože obezita se do povědomí lidí dostává jako velmi vážný rizikový faktor pro řadu onemocnění. Stále častěji se hovoří o tom, jaké zdravotní benefity může redukce hmotnosti přinášet. Dnes je v médiích velmi často diskutována také farmakoterapie, především GLP-1 analogy, což jsou různé injekční preparáty, které se používají k léčbě obezity.
Část pacientů se může mylně domnívat, že stačí ležet na gauči, píchat si nějakou injekci a budou zdraví. Přitom je však nutné, aby navyšovali svou pohybovou aktivitu. Pokud by totiž pouze aplikovali injekce, mohlo by to vést ke ztrátě svalové hmoty, což je pro ně nevýhodné. Čili je dobré mít správně nastavený jídelníček a pravidelný pohyb. Jedná se o nedílnou součást léčby obezity, a to i při farmakoterapii.
Kromě prohlídek v rámci tělovýchovného lékařství ale vaše klinika nabízí i další služby. Které to jsou?
Guřan: Jde o zdravotní péči, u níž je část plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Některé služby tam ale nejsou zařazeny a pacient si je musí hradit sám. Nabízíme třeba rázovou vlnu nebo vysokovýkonný laser. Kromě služeb zdravotní péče také poskytujeme služby v regeneračně-rekondiční oblasti. Zájemci si na naší klinice můžou zakoupit pohybové programy – cvičení v bazénu nebo tělocvičně, kondiční trénink, nabízíme i masáže nebo vířivé vany. Tyto služby jsou spíše v odpoledním programu.
Jak velkým progresem klinika prošla v posledních letech?
Pastucha: V ostravské fakultní nemocnici pracuji šest let a pokud bych měl porovnat kliniku před rokem 2019 a po něm, tak největším milníkem je vůbec její vznik. Původně se totiž jednalo o oddělení léčebné rehabilitace a následně s mým příchodem do nemocnice došlo ke transformaci na Kliniku rehabilitace a tělovýchovného lékařství. Za poslední léta je podle mě největší změna v modernizaci přístrojového vybavení.
V současnosti už u nás probíhá také výuka studentů Lékařské fakulty Ostravské univerzity (LF OU) nejen v českém jazyce, ale i v anglické verzi General Medicine. S tím taky úzce souvisí vědecko-výzkumná činnost našich zaměstnanců. Přibyl počet Ph.D. studentů a úspěšně dokončených doktorů Ph.D. A to mezi lékaři i nelékaři.
Rozvíjí se tedy vědecko-výzkumná a pedagogická činnost, modernizace vybavení a zavádíme stále nové metody. Jak se medicína posouvá dopředu, tak i rehabilitace začíná reagovat na moderní technologie, mezi něž se řadí třeba virtuální realita a 3D brýle. To všechno se stává součástí běžné rehabilitace na naší klinice.
Guřan: Změnilo se spektrum pacientů, urychluje se hospitalizace a nároky na rehabilitaci jsou takové, aby intenzivněji a včasněji vstupovala do procesu léčby. Také v rehabilitaci je nutná modernizace přístrojového vybavení a zavedení nových technologií.
Podařilo se nám nastavit spolupráci s LF OU, která nám dává větší možnosti propojení výuky s klinickou praxí, což je velmi důležitý prvek. Výuka totiž u nás funguje od přelomu tisíciletí a má zde dlouhou tradici. Snažíme se to posouvat dále. Není to jenom o modernizaci přístrojů, ale i edukaci zdravotnického personálu. Lidé se totiž musí naučit s moderními technologiemi pracovat a používat je v klinické praxi.
V loňském roce se součástí FN Ostrava stal Rehabilitační ústav Hrabyně a Chuchelná. Promítlo se to nějak do fungování kliniky?
Pastucha: Jde o velmi čerstvou změnu. Sloučení reálně proběhlo před několika měsíci, řada věcí se teprve nastavuje. Věříme však, že to bude mít přínos především pro pacienty. Že se zrychlí administrativní kroky při jejich překládání, tlak na lůžka nebude tak velký, že se cesta pacienta mezi neurologií, naší klinikou a rehabilitačním ústavem zjednoduší a zoptimalizují se některé postupy.
Velmi zásadní je i letos dokončená rekonstrukce terapeutických prostor rehabilitačního oddělení. Jak se podle vás povedla?
Guřan: Rekonstrukci musíme rozdělit na část stavební a přístrojovou. Stavba se týkala téměř celého jednoho patra Diagnostického komplementu. Měli jsme stávající terapeutické prostory, které však už nebyly vyhovující. Vedle nás se nacházela bývalá lékařská knihovna. Tyto prostory připadly nám a díky podpoře vedení nemocnice se je podařilo moderně zrekonstruovat. Vznikly tam nové terapeutické místnosti, dále místnosti pro ergoterapii a pro celou řadu přístrojů.
Jak dlouho rekonstrukce trvala?
Guřan: Bohužel nešlo jen o nějakou dílčí záležitost, kdy se zbourá jedna příčka. Opravdu, postupovalo se od podlahy až po strop. Všechno se dělalo celé znovu, a to včetně stavby nových místností. Projekt byl velice náročný, a to už ve fázi příprav. Stavební firma dodržela plán, rekonstrukce trvala rok a byla rozdělena na dvě etapy.
V této věci musím poděkovat nejen všem, kteří se na rekonstrukci podíleli, ale také i pracovištím, na kterých jsme měli možnost sdílet náš lůžkový fond. Byla to zejména Neurologická klinika a Klinika úrazové chirurgie a ortopedie. Při druhé etapě už pacienti byli zpátky u nás na klinice. Část pokojů jsme museli využít pro terapii a část pro hospitalizaci.
Do zrekonstruovaných prostor jste pořídili i celou řadu přístrojů. Které z nich se řadí mezi ty nejvýznamnější?
Guřan: Zmínit musím 3D robotický závěsný systém Rysen. Zatím kromě FN Ostrava není dostupný v žádné jiné nemocnici v České republice, má ho jen jeden z rehabilitačních ústavů. Pro akutní lůžkovou rehabilitaci dosud není v ČR používán. Umožňuje bezpečný nácvik chůze a různých pohybových prvků v prostoru tak, aby pacient neupadl. Je zavěšen na takovém řízeném aparátu a můžeme s ním nacvičovat celou řadu prvků.
Máme i lokomat Pro Free D, který jsme rozšířili o modul pro dětské pacienty. Zařízení je určeno k roboticky vedené chůzi v časné fázi rehabilitace, kdy pacient ještě není schopen samostatně chodit. Plně to dokážeme nahradit robotickým pohybem přístroje. Jakmile se hybnost obnovuje, můžeme nastavit i míru dopomoci.
Vaše klinika se věnuje i vědě a výzkumu. Můžeme nastínit některé projekty, kterým se v současnosti věnujete?
Pastucha: Je jich několik a souvisí to s tím, jak lékaři a fyzioterapeuti studují své Ph.D. studium. Jedním z nosných projektů, který budeme v letošním roce končit, je prehabilitace. Garantuje ho bývalá primářka oddělení MUDr. Irina Chmelová, Ph.D., MBA, a přináší řadu nových poznatků. Probíhá ve spolupráci s Chirurgickou klinikou a Klinikou onkologickou. Do projektu jsou zařazeni pacienti s karcinomem horní a dolní části trávicí trubice. Jde především o karcinom jícnu a rekta.
doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA: Tělovýchovný a dětský lékař. Pracoval jako primář na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve Fakultní nemocnici Olomouc. Od roku 2019 působí jako přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava. Věnuje se tělovýchovnému lékařství a implementaci pohybových aktivit do primární, sekundární a terciární prevence civilizačních onemocnění s hlavním zaměřením na léčbu dětské obezity.
Jsou to lidé, u nichž byl karcinom diagnostikován a jsou indikováni k neoadjuvantní terapii. Tedy terapii, která předchází chirurgické léčbě. Jde o přípravu před operačním výkonem. Pacientům je proveden zátěžový test a nastavena určitá pravidelná pohybová aktivita. Mají stanovenu kontaktní osobu, kterou může být lékař nebo fyzioterapeut. V pravidelných intervalech jsou s pacientem v kontaktu, komunikují spolu a vše vyhodnocují. Po konci testu se analyzuje, jak se změnil jeho zdravotní stav a do jaké míry se zlepšila kvalita života.
Další vědecko-výzkumnou oblastí je využívání virtuální reality a 3D brýlí v neurorehabilitaci, kde je garantkou paní primářka MUDr. Šárka Baníková, MBA. Sleduje využití těchto moderních technologií u pacientů po cévní mozkové příhodě anebo u lidí, kteří mají Parkinsonovu chorobu. Další oblast se týká roztroušené sklerózy, kde se sleduje vliv pohybové aktivity na některé z komplikací, které toto onemocnění provází. Je to únava, hybnost a podobně.
Věda a výzkum může být velkým lákadlem nejen pro mladé lékaře. Máte v plánu rozšířit svůj tým?
Pastucha: V současné době jsme tomu určitě otevřeni. Rádi bychom přijali lékaře, kteří mají primárně zájem o specializaci v oblasti rehabilitace a také tělovýchovného lékařství.
Mgr. Zdeněk Guřan, Ph.D., MBAce: Na Zdravotně-sociální fakultě Ostravské univerzity (dnešní Lékařské fakultě OU) vystudoval bakalářský obor zaměřený na fyzioterapii a rehabilitaci. Později pokračoval v magisterském studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Nedávno dokončil doktorský studijní program hygieny, preventivního lékařství a epidemiologie, který, jak sám říká, mu umožnil podívat se na oblast rehabilitace z jiné stránky. Má více než dvacetiletou praxi ve svém oboru. Ve FN Ostrava působí od roku 2008 a v současnosti je vedoucím fyzioterapeutem Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství.
Guřan: Co se týče nelékařských profesí, máme mezi sanitáři a všeobecnými sestrami úvazky naplněné. Určité volné kapacity k přijetí nových kolegů aktuálně máme v oblasti fyzioterapie a částečně i ergoterapie. Pozice jsou vhodné pro absolventy a také kolegy, kteří už za sebou mají nějakou klinickou zkušenost. I v případě, že se věnují nějaké specifické klinické oblasti, je možné se domluvit, aby své znalosti uplatnili i u nás. Zajišťujeme totiž celé spektrum specializované péče, která se týká složky ambulantní i lůžkové. Každý si najde svou oblast, ve které se dokáže profilovat a působit.
U absolventů, kteří někdy mají obavy z nástupu do tak velkého pracoviště, jako je FN Ostrava, je výhodou, že u nás funguje nástupní adaptační proces. Absolvent má svého mentora nebo zkušeného specialistu v oboru. Kdykoliv se na něj může obrátit a řešit s ním klinické otázky.
