Nová nemocnice v Praze, silnější role praktických lékařů a stát, který chce mít větší kontrolu nad duševním zdravím i prevencí. Premiér Andrej Babiš při úterním projednávání důvěry vládě ve Sněmovně sdělil, jaké zdravotnické projekty považuje za klíčové a které chce osobně řídit. Velmi ostře pak kritizoval vzhled areálů fakultních nemocnic v centru metropole.
Za hlavní zdravotnický projekt označil premiér zahájení výstavby nové supermoderní fakultní nemocnice v Praze. Podle jeho slov by měla vzniknout na státních pozemcích v Letňanech a postupně převzít část péče z několika dnes přetížených a technicky nevyhovujících pražských nemocnic.
Nová nemocnice místo „pekla“ pražských areálů
Nový komplex by měl kompletně nahradit Fakultní nemocnici Bulovka a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, částečně by měl převzít provoz i Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí.
Vy dobře víte, vážení spoluobčané, kteří žijete v Praze, jak vypadá Bulovka, Královské Vinohrady, Thomayerka, Karlák, tak to je tedy taky jako peklo.
Premiér se netajil kritikou současného stavu pražských nemocničních areálů. „Vy dobře víte, vážení spoluobčané, kteří žijete v Praze, jak vypadá Bulovka, Královské Vinohrady, Thomayerka, Karlák, tak to je tedy taky jako peklo,“ poznamenal. Projekt nové nemocnice chce osobně řídit a nastavit tak, aby se už nedal zrušit, ani v případě změny politických poměrů.
Podle Babiše bude v tomto směru klíčová i spolupráce s Prahou, která by se měla na projektu finančně i organizačně podílet.
Praktičtí lékaři jako páteř systému
Vedle velkých investic premiér zdůraznil potřebu stabilizace každodenního fungování zdravotnictví. Vláda chce podle něj zajistit dostupnou a finančně udržitelnou péči s důrazem na primární sektor. „Posílíme roli praktických lékařů a rozšíříme síť sdružených praxí,“ uvedl Babiš. Součástí změn má být i zavedení finančních bonusů za účast pacientů na preventivních programech.
Personální politiku chce vláda podpořit navýšením kapacit lékařských fakult a zvýšením počtu rezidenčních míst. Cílem je především motivovat mladé lékaře k práci mimo velká města. „Chceme motivovat mladé lékaře k práci v regionech,“ zaznělo v premiérově vystoupení.
Mohlo by vás zajímat
Pozornost věnoval také dostupnosti léků, kterou chce stát posílit tvorbou rezerv a přísnějším postupem proti nelegálním reexportům.
Stát přebírá iniciativu v péči o duševní zdraví
Silný důraz kladl premiér na oblast duševního zdraví, kterou chce mít přímo ve své gesci. Vláda už dříve schválila obnovu Rady vlády pro duševní zdraví a příslušného samostatného odboru na Úřadu vlády. „Ta rada předtím byla pode mnou a teď znovu na to budu dohlížet, protože je to naše a moje osobní priorita,“ řekl k tomuto kroku premiér. Během úterního projevu zmínil plán zavést národní monitoring čekacích dob.
S prevencí duševních obtíží souvisí i školství. Vláda chce podle Babiše zajistit dostupnost školních psychologů a posílit prevenci šikany.
Dalšími opatřeními má být rozšíření telemedicíny a systematické zveřejňování dat o kvalitě poskytované péče. Podle Babiše je nutné také lépe propojit zdravotní a sociální služby, zejména v oblasti dlouhodobé péče o seniory, a posílit paliativní a domácí péči.
Zubní péči trápí nedostatečná prevence
Premiér se dotkl i dlouhodobě problematické dostupnosti stomatologické péče. Připomněl, že značná část populace – 40 % – navštěvuje zubaře až při akutních potížích. Problémem je také nedostatek stomatologů.
Vláda proto plánuje více podpořit zubní lékaře, kteří poskytují péči hrazenou ze zdravotního pojištění. Premiér také zdůraznil potřebnost sítě zubních pohotovostí.
Když školní oběd končí v koši
Zdravotní témata premiér propojil i s oblastí školního stravování. Vláda chce rozšířit program bezplatného stravování pro děti z nízkopříjmových rodin a otevřít diskusi o úpravě výživové vyhlášky.
„Školní jídelny musí vařit zdravě a chutně,“ uvedl Babiš a kritizoval současná pravidla pro nakládání s nespotřebovaným jídlem. „Není normální, když dítě nedojí oběd, aby to, co zůstane na talíři, nemohl sníst ani bezdomovec, ani sežrat prase,“ řekl s tím, že školy přitom za likvidaci jídla platí statisíce korun ročně.
Podle premiéra se o změnách povede další jednání s resorty zdravotnictví a školství i se zástupci školních jídelen. Cílem má být úprava pravidel, která podpoří zdravé stravování dětí a zároveň odstraní zbytečné administrativní a finanční zátěže.
