Způsob řešení ekonomické situace menších pojišťoven je krizové účetnictví, ne systémové řízení. A ani v jiných oblastech zdravotnictví to nevypadá, že by vláda měla nachystané propracované reformy, myslí si pirátská poslankyně Eva Šrámková. Při jednání o důvěře Babišově vládě označila programové prohlášení za papírový optimismus.
„Když se podívám na programové prohlášení vlády, vidím na papíře ambiciózní plán. Slibuje moderní, dostupné a spravedlivé zdravotnictví. Mluví o prevenci, digitalizaci, dostupnosti, péči v regionech a dlouhodobé finanční stabilitě. To jsou cíle, se kterými bychom se jako Piráti v principu dokázali ztotožnit. Jsou to velmi líbivé věty. Jenže realita, kterou vidím v ordinacích a nemocnicích, je v přímém rozporu s tímto papírovým optimismem,“ řekla na plénu Šrámková.
Podle ní si programové prohlášení v některých bodech odporuje. Vláda totiž na jedné straně chce seškrtat kapacity na ministerstvech, na straně druhé se ohání reformami – které ovšem někdo musí odpracovat. Že vláda spíše improvizuje než dělá systémové kroky, podle ní nasvědčuje i přerozdělení rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny mezi zaměstnanecké pojišťovny.
„Místo toho, aby vláda řešila strukturální problémy financování zdravotnictví, tedy nastavení úhrad, přerozdělení pojistného a plateb za státní pojištěnce, sahá k jednorázovým přesunům miliard z rezerv pojištěnců. Rezervy, které mají sloužit ke stabilizačnímu polštáři tohoto systému, se používají jako rychlá záplata špatných rozhodnutí. To není systémové řízení, to je krizové účetnictví,“ míní Šrámková.
Mohlo by vás zajímat
Správci veřejného systému, nebo manažeři Babišova byznysu?
Dalším tématem je podle ní personální krize. A ačkoliv české zdravotnictví stojí z velké části na ženách, je „organizace práce stále nastavena podle modelu z minulého století bez respektu k rodičovství a částečným úvazkům“.
Kapitolou samou pro sebe pak je tristní situace v oblasti duševního zdraví. I když poptávka po péči roste, síť dětských psychiatrů, psychologů a návazných služeb zůstává nedostatečná.
Všechno podle Šrámkové korunuje otázka, jakými zájmy se bude rozhodování o zdravotnictví řídit. „V programovém prohlášení se mluví o změnách v centrové péči, v úhradách moderních léků, v onkologické prevenci či v reprodukční medicíně. To jsou oblasti, kde se točí obrovské prostředky z veřejného zdravotního pojištění. A zároveň oblasti, kde má předseda vlády přímé podnikatelské zájmy. Tady vzniká zásadní otázka. Bude ministr a vláda jednat jako správci veřejného systému, nebo jako manažeři jeho byznysu?“ ptá se Šrámková.
