Fakultní nemocnice Motol a Homolka patří k největším zdravotnickým zařízením v zemi a je klíčovým článkem systému při řešení hromadných neštěstí. Zdravotnický deník zjistil, že zatímco na jednorázové katastrofy je připravena, při dlouhodobé krizi – například válečném konfliktu s trvalým příjmem raněných – by se její zásoby rychle vyčerpaly. Nejzranitelnějšími položkami by byly krevní deriváty a infuzní roztoky.

Fakultní nemocnice Motol a Homolka ročně ošetří přes milion pacientů a v krizových situacích by tak logicky sehrála roli hlavního přijímacího centra. V případě extrémního zatížení systému by ale i tato nemocnice narazila na limity.

V krizi se přepne na jiný režim

„Při dlouhodobější krizové situaci, například při válečném konfliktu s trvalým příjmem raněných, bychom museli zásadně změnit organizaci péče,“ sdělila Zdravotnickému deníku vedoucí Oddělení externí komunikace a PR Pavlína Danková.

Nemocnice by podle ní uvolnila lůžkové kapacity, omezila elektivní výkony a upravila spektrum používaných léčiv“. A především: „V takovém scénáři by bylo nezbytné zajistit krizové zásobování v horizontu několika dní. Protože zejména objemově náročné přípravky, jako jsou infuzní roztoky nebo krevní deriváty, by se rychle vyčerpaly.“

Právě krevní deriváty a infuze patří k základním prostředkům při ošetřování těžkých úrazů, střelných poranění či masivních krvácení. Nemocnice sice počítá se spoluprací s dalšími zařízeními, především s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a Ústřední vojenskou nemocnicí, přesto dodává, že „délku soběstačnosti v zásobování transfuzními přípravky nelze jednoznačně stanovit, protože by závisela na počtu pacientů a jejich aktuálních potřebách“.

Mohlo by vás zajímat

Zvláště kritická by mohla být situace při chemických incidentech nebo hromadných otravách. „Jsou při nich zapotřebí specifická antidota. Jejich dostupnost je v České republice zajišťována centrálně a není dimenzována na desítky či stovky pacientů současně,“ upozorňuje Danková. Dodává však, že pro běžné traumatologické události jednorázového charakteru má nemocnice dostatečné zásoby léčiv.

Válečný scénář podle traumaplánu

Ačkoli je Motol a Homolka součástí kritické infrastruktury státu, samostatný plán výhradně pro případ ozbrojeného konfliktu zatím nemá. „Probíhá však sjednocování plánu krizové připravenosti a práce na dalších krizových scénářích,“ uvádí Danková.

V praxi se nemocnice zatím opírá především o svůj traumatologický plán, který je určený pro situace hromadného neštěstí a masového příjmu pacientů. Pokrývat má i extrémní scénáře včetně válečného konfliktu.

Vodu zajišťují dva zdroje

Jedním ze základních předpokladů připravenosti na krize je schopnost fungovat při výpadku infrastruktury. V případě elektrické energie má nemocnice k dispozici 17 dieselagregátů. Zásoby pohonných hmot jí vystačí zhruba na 48 hodin provozu. To znamená, že při delším blackoutu potřebuje rychle doplnit palivo z vnějších zdrojů.

U zásobování vodou je situace o něco stabilnější. Nemocnice má k dispozici dva na sobě nezávislé přívody. „Pro situaci, kdy by selhaly oba vodní zdroje současně, však v současnosti neexistuje ucelený krizový scénář,“ podotýká Danková.

Bez balistických vest

Na rozdíl od nemocnic například v Litvě, není FN Motol a Homolka vybavené osobními ochrannými prostředky pro personál v podobě balistických vest či přileb. Prioritou je podle Daňkové jiná oblast – ochrana zdravotníků před chemickými, biologickými, radiologickými a nukleárními hrozbami v rámci programů WHO zaměřených na takzvaná CBRN rizika.

To odpovídá spíše scénářům průmyslových havárií či teroristických útoků s použitím nebezpečných látek než přímému ozbrojenému konfliktu.

Cvičení i reálné testy

Nemocnice však deklaruje, že krizové scénáře pravidelně nacvičuje. „Několikrát ročně probíhají zkoušky svolání personálu v rámci aktivace traumatologického plánu,“ uvádí Daňková.

V loňském roce se Motol s Homolkou zapojily do rozsáhlého cvičení HRAD 25. Během něj přijaly „desítky dětských i dospělých pacientů s různými typy střelných poranění a poraněními způsobenými výbuchem“. Taková cvičení testují nejen medicínské postupy, ale i schopnost koordinace s integrovaným záchranným systémem a armádou.

Součástí příprav byla také odborná konference s experty z Izraele. Ta se zaměřila na zvládání příjmu většího počtu zraněných, včetně pacientů zasažených chemickými látkami.