V mnoha ohledech patří česká kardiologie ke světové špičce. Má však i velké mezery. A jednou z nejviditelnějších je dostupnost péče. Jak tuto mezeru zacelit, řešili u kulatého stolu Zdravotnického deníku Organizace kardiologické péče zástupci kardiologů, plátců i politiků.
Že v Česku existují v kardiologické péči obrovské regionální rozdíly mezi některými kraji, potvrdil v diskusi místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. „Jak správně říká profesor Dušek (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, pozn. red.), rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími kraji v ČR jsou zhruba stejné jako rozdíly mezi Albánií a Francií,“ konstatoval Linhart.
Tento stav se ovšem podle dat neodvíjí od počtu velkých kardiovaskulárních center vysoce specializované péče, ale od rizikovosti populace a od socioekonomického zázemí. „Tento faktor neovlivníme. Ale jsme přesvědčeni, že je třeba kultivovat nastavení systému,“ řekl.
Investovat do stávajících center
Systém má totiž podle Linharta kromě ne vždy hladkého financování totiž ještě jedno úskalí – a to personální kapacity. „Centra vysoce specializované péče potřebují, aby v nich pracovali skuteční specialisté. A aby vychovávali další generaci kardiologů. A pokud budeme péči nadále tříštit a budeme tvořit další a další centra, tak péči v ČR nestihneme personálně zabezpečit,“ vysvětlil Linhart, proč podle něj nelze počet center „nafukovat“ donekonečna.
K tématu:
- Kdo nemá dyslipidemii, není Čech. Kardiovaskulární zátěž roste, varuje Linhart
- Kardiologická péče je u nás špičková, i tak ji ale můžeme zlepšit, říká Bodnár z VZP
- Kdo zaplatí kardiovaskulární plán: Miliardy jako strašák, nebo drobné?
Podle Linharta je smysluplnější než otevírat nová centra vysoce specializované péče, investovat do center stávajících. A v tomto směru pochválil situaci v Plzeňském kraji. „V plzeňské fakultní nemocnici pomohly investice vzniknout úžasné koronární jednotce, krásnému novému oddělení. Tým plzeňské nemocnice má a funguje velmi dobře,“ popsal Linhart.
Centrum? Výhoda pro kraj i nemocnici
Podle hejtmana tohoto kraje a poslance Kamala Farhana (ANO) je ale otevírání nových kardiologických center napříč regiony jednoznačnou cestou ke zlepšení péče. „Vede nejen k lepší péči, ale například i k prodlužování věku pacientů. Přínosy rozšiřování počtu center jsou nezpochybnitelné,“ řekl. A jak poznamenal, provoz center (nejen kardiologických) pomáhá i nemocnicím, protože dostávají více peněz od pojišťoven. „Vyjednávání s pojišťovnami je nicméně složité,“ dodal Farhan.
Mluvil také o prioritách, které aktuálně řeší hejtmani v Asociaci krajů – mezi které dostupnost kardiologické péče v současné době nepatří. „V poslední době jsme se zaměřovali především na pohotovosti nebo na navyšování mzdových prostředků pro nemocnice. Vnímáme ale samozřejmě regionální rozdíly v kardiologické péči,“ řekl. A naznačil tím, že by se pro asociaci mohla dostupnost kardiologické péče stát jedním z nosných témat budoucnosti.
Klíčovým faktorem ambulantní péče
Co se dostupnosti péče týče, je podle Linharta zcela klíčová také fungující návazná ambulantní péče. „Pacient opustí akutní lůžko, dostane do ruky propouštěcí zprávu a zpravidla si má sám za úkol najít nějakého ošetřujícího kardiologa. A my víme, že toto začne být problém. Řekl bych, že jde o největší slabinu stávajícího systému. A že bychom na jejím odstranění měli intenzivně pracovat,“ upozornil.
Že se situace v ambulantní sféře již zlepšuje, zmínil v diskusi náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jan Bodnár. „Podle našich dat je dnes ambulantních kardiologů více, než jich bylo v roce 2020. V jiných oborech přitom vidíme spíše pokles počtu specialistů a lékařů obecně. V kardiologii máme z našeho hlediska poměrně dostačující síť ambulantních specialistů. Na druhou stranu se určitě můžeme bavit o změně organizace péče,“ uvedl.
Problematický LDL cholesterol
V průběhu diskuse několikrát padlo, jak je pro některé diagnózy v kardiologické péči zásadní snižování hladin LDL cholesterolu. To skutečně vede k dramatickému poklesu výskyty nefatálních i fatálních cévních příhod, vysvětlil předseda České společnosti pro aterosklerózu profesor Michal Vrablík.
A přestože účinná léčba v této oblasti dnes existuje, velká část pacientů se k ní nedostane z úplně prozaického důvodu – prostě o ní nevědí a ošetřující lékař je na ni nepošle. „Monoklonální protilátky proti PCSK9 inhibitorům protilátky proti PCSK9 inhibitorům máme dnes zatím stále uzavřeny v systému center. Většina z nich se kryje se systémem akutních kardiovaskulárních center. Ale hovoříme o velkém počtu pacientů, řádově v nižších desetitisících. A pro velkou část z nich je z více důvodů obtížné se k léčbě dostat,“ upozornil Vrablík, proč se dnes léčí jen 4,5 tisíce pacientů, přestože by to podle propočtů VZP potřebovalo 18 až 30 tisíc lidí.
Ztráty na cestě pacienta
Proč se k léčbě často nedostanou pacienti, jejichž stav by výrazně zlepšilo snížení hodnot LDL cholesterolu, vysvětloval v diskusi Aleš Linhart. „Pacient, který projde kardiocentrem s nějakým akutním koronárním syndromem nebo iktovým centrem s mozkovou cévní příhodou, skončí následně v ambulantní péči. A v ní potřebuje řadu terapeutických opatření. LDL cholesterol se stává jednou z priorit a management pacienta bývá komplikován řadou dalších komorbidit – například diabetem, astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí,“ sdělil.
V takové chvíli je podle Linharta klíčové dostat pacienta zpátky do lipidového centra. A s tím část pacientů, kteří už jsou v péči ambulantní, nesouhlasí. „Složitost komplikovaného preskripčního systému tak zablokuje pacienta na určité úrovni i za cenu toho, že je jeho LDL cholesterol daleko od cílových hodnot,“ upozornil.
„Problém může ale být i na straně lékařů. Když se totiž pacient octne v ambulanci zavalené prací, může u lékaře chybět ochota ho někam dál distribuovat. Spokojí se s tím, že cílové hodnoty LDL cholesterolu sice dosaženy nejsou, ale zbytek managementu pacienta je v pořádku. A u části pacientů vyhodnotí jejich komorbidity jako tak závažné, že management lipidů nemá reálně šanci prodloužit jejich život,“ vysvětlil Linhart. A shrnul, že popsanými problémy se v průběhu cesty pacienta ztrácejí desítky procent lidí, kteří by teoreticky byli k dané léčbě indikováni.
Jak tyto ztráty minimalizovat a systém péče v této oblasti zefektivnit, se dočtete v dalším článku Zdravotnického deníku.
Mohlo by vás zajímat
Poděkování za podporu kulatého stolu patří Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Amgen a Bristol.
