Najděte si onkologa – to je věta, kterou by již pacienti od lékařů neměli slýchat. A to díky novince, kterou má mít od začátku tohoto roku každé komplexní onkologické centrum: totiž koordinátorům péče. Ti by měli pomoci zkrátit čekací lhůty a snížit stres pacientům, kteří se ve zdravotnickém systému neorientují.  

„Koordinátoři péče jsou nová pozice v českém zdravotnictví. Jdou ruku v ruce s trendem, kdy vytváříme nové pozice a chceme posilovat kompetence nelékařského – a v tomto případě i nezdravotnického – personálu. Koordinátor totiž nemusí být zdravotník, jeho role je čistě organizační. Cílem je, aby se pacient dostal ke správné léčbě co nejdříve. To je klíč k úspěchu. Bohužel ne vždy to tak funguje,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Data totiž ukazují, že naprostá většina pacientů s rakovinou plic se do doporučované doby osmi týdnů nedostane k léčbě. A to by měl změnit právě koordinátor. Od začátku roku přitom platí, že každé z 15 komplexních onkologických center v Česku musí mít svého koordinátora – jinak by nedostalo akreditaci. V tuto chvíli je koordinátor alespoň jeden (a některá centra ho měla už před zavedením této povinnosti), do budoucna by jich ovšem mohlo být více.

Nejvíc bodů ztrácíme na začátku onemocnění

Jak to funguje? Mezi první kroky, které by měl koordinátor ve své pozici udělat, je zmapování a kontaktování lékařů v jeho spádové oblasti. Ti by se pak na něj měli obracet ve chvíli, kdy budou potřebovat dostat některého ze svých pacientů k onkologické léčbě.

„Chceme, aby zmizely věty typu: ‚Pane Novák, sežeňte si bronchoskopii, onkologa nebo CT.‘ Spoustě lidí to může ublížit, protože třeba ani neví, co to je a jak si to v systému zařídit. Koordinátor by tomu měl předejít,“ přibližuje datový analytik ministerstva zdravotnictví Marián Rybář. „Bude vědět, kde objednat jaké lhůty. Půjde to rychleji, než když dá někdo panu Novákovi žádanku, ať si sežene onkologa,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

Koordinátor tak zajistí návaznost vyšetření, domluví termíny, propojí praktické lékaře, specialisty a onkologická centra a pomůže pacientovi orientovat se v náročné situaci. Výsledkem by měly být kratší čekací lhůty, snížení stresu nemocných i eliminace duplicitních vyšetření. „Jde o změnu, která má potenciál každoročně zachránit stovky lidských životů,“ konstatuje Vojtěch.

„Nejvíc bodů ztrácíme v začátku onemocnění. Tam musíme napřímit naše síly. Pro praktické lékaře a ambulantní specialisty je velké ulehčení, že už vědí, kam se mají obrátit,“ přitakává místopředsedkyně organizace Hlas onkologických pacientů Michaela Tůmová.

Pacienti mají komu zavolat

Ministerstvo rozlišuje tři typy koordinátorů – zaměřené na průchod systémem před léčbou, během ní a po terapii. Nyní klade hlavní důraz na prvního z nich, který má dovést právě zachyceného pacienta k léčbě co nejrychleji. Z větší části tak koordinuje péči, která se neodehrává přímo v onkologickém centru.  

„Ke mně se pacienti dostávají přes lékaře, ideálně praktického, potažmo ze zdravotnického zařízení, které diagnostikuje onkologické onemocnění. Předá mi všechny informace ohledně pacienta a já organizačně pomáhám, aby se co nejrychleji dostal na multidisciplinární tým. Tam se určí další postup a pacient se tak co nejdříve dostane k léčbě, ať už chirurgické nebo onkologické. Pacientům pomáhám, aby nebyli v systému sami – mají se na koho obrátit, komu zavolat,“ přibližuje koordinátorka onkologické péče z FN Bulovka Klára Vaňková.

Koordinátoři by se zároveň měli zprvu soustředit hlavně na takzvané fast-track diagnózy, u nichž otálení s léčbou obvykle znamená progresi onemocnění do těžko léčitelného stadia. Jde třeba o rakovinu slinivky nebo plic.

V tuto chvíli by přitom měli koordinátora kontaktovat primárně lékaři, aby noví koordinátoři nebyli zahlceni. Na webu Hlasu onkologických pacientů je ale záložka Bludišťák určená pro pacienty, kteří se v systému ztratili. Po zadání okresu se tu pacienti či jejich blízcí dozví, kde mohou hledat pomoc.

Třítýdenní objednací doba na CT u rakoviny slinivky je neslušnost

Novinku přitom ministerstvo razí pod heslem „Koordinovat je slušnost“. „U pacienta, který má rakovinu plic nebo pankreatu, je podle nás třítýdenní objednací doba na CT až neslušnost. Chtěli bychom proto, aby se všichni zamysleli, jestli nejsou pacienta schopni provést systémem co nejrychleji,“ načrtává Rybář.

Koordinátor nemusí být zdravotník, stačí mu středoškolské vzdělání. „Je to klíčem k řešení nedostatku lékařů a sester. Zpočátku k tomu byli lékaři ostražití, nicméně když pochopili, že část péče mohou předat, kvitují to,“ konstatuje Vaňková, která na Bulovce koordinuje onkologickou péči už pět let.

Na vyškolení stávajících kapacit už ministerstvo uspořádalo dva turnusy kurzu určeného právě pro tuto profesi. Nyní navíc vzniká odborná společnost, která by měla koordinátory sdružovat. A to nejen ty v onkologické péči, ale také třeba z oblasti vzácných onemocnění nebo následné péče o cévní mozkové příhody.

K ruce by ale koordinátor měl mít také adekvátní nástroje. „Nepůjde o člověka vyzbrojeného tužkou a papírem. V některých onkologických centrech už pilotujeme koordinační software, který by měl pomáhat pacienty navádět a prioritizovat tak, aby byl posun v systému efektivní,“ načrtává Rybář.

Pětice pilířů pro lepší péči

Koordinátoři jsou jedním z pěti principů, na nichž stojí koncepce onkologické péče. Těmi dalšími jsou včasný záchyt, zkracování čekacích lhůt, rozumné rozdělení péče mezi centra a regiony a systematické vyhodnocování kvality.

„V tomto roce máme řadu novinek, které jsou spojeny zejména s novou reakreditací komplexních onkologických center v České republice. Vedle zavedení koordinátorů péče budou centra sledována na základě ukazatelů kvality, abychom sledovali běh pacientů systémem – například kolik jich projde posouzením multidisciplinárním týmem,“ dodává Vojtěch.

Ten také při příležitosti středečního Světového dne boje proti rakovině apeluje na všechny, aby chodili na screeningová vyšetření.