Změnili jste praktika, absolvovali hospitalizaci nebo ukončili léčbu u specialisty? Vaše zdravotnická dokumentace tím nezmizí. Právní předpisy přesně určují, jak dlouho ji musí poskytovatelé zdravotních služeb uchovávat i jak postupovat při jejím vyřazení a zničení. Lhůty se přitom výrazně liší podle typu péče i oboru, upozornila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v tiskové zprávě.

Dobu uchování zdravotnické dokumentace, postup při jejím vyřazování a způsob jejího zničení po uplynutí doby uchování upravuje vyhláška o zdravotnické dokumentaci. Obecně se dokumentace uchovává po dobu pěti let. Konkrétní lhůty se však liší podle formy péče a oboru.

Jak se počítá doba uchování

Vyhláška stanoví, že doba uchování počíná běžet dnem 1. ledna následujícího kalendářního roku po dni, v němž se provedl poslední záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta, není-li stanoveno jinak.

Pokud dokumentace nebo její jednotlivé části podléhají různým dobám uchování, určí se podle nejdelší stanovené lhůty. U jednotlivých částí dokumentace lze určit běh lhůty samostatně.

„Před uplynutím doby uchování nesmí být zdravotnická dokumentace zničena. Po jejím uplynutí provede poskytovatel posouzení její potřebnosti a vypracuje návrh na její vyřazení, podle kterého je zdravotnická dokumentace vybrána buď za archiválii a předána do archivu, nebo je zničena. Poskytovatel pořídí záznam se soupisem zničené dokumentace, který se uchovává po dobu 40 let,“ informuje VZP.

Mohlo by vás zajímat

Registrující poskytovatelé a ambulantní péče

U registrujících poskytovatelů se lhůty liší podle oboru:

  • Všeobecné praktické lékařství – dokumentace se uchovává 10 let od změny registrujícího poskytovatele nebo 10 let od úmrtí pacienta.
  • Praktické lékařství pro děti a dorost – dokumentace se uchovává 10 let od změny registrujícího poskytovatele, 10 let od úmrtí pacienta nebo 10 let od dosažení 19 let věku pacienta.
  • Zubní lékařství a gynekologie a porodnictví – dokumentace se uchovává 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb.

U ostatní ambulantní péče se dokumentace uchovává 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb. Pokud to bylo v souvislosti s léčbou duševních poruch a poruch chování, činí doba uchování 10 let. U pacienta s nařízeným ochranným léčením v souvislosti s léčbou duševních poruch a poruch chování je doba uchování 30 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb.

Informace o průběhu a výsledku vyšetření zobrazovací metodou se uchovávají 5 let po předání informace poskytovateli, který vyšetření vyžádal. Zprávy z laboratorních a dalších pomocných vyšetření se uchovávají 5 let od provedení vyšetření.

Lůžková, jednodenní a lázeňská péče

U lůžkové péče se zdravotnická dokumentace uchovává 40 let od ukončení poslední hospitalizace pacienta nebo 10 let od úmrtí pacienta. V případě následné a dlouhodobé lůžkové péče činí doba uchování 20 let od ukončení poslední hospitalizace nebo 10 let od úmrtí pacienta.

U jednodenní péče se dokumentace uchovává 10 let od jejího posledního poskytnutí nebo 10 let od úmrtí pacienta. U lázeňské léčebně rehabilitační péče pak 5 let od ukončení péče.

Když dokumentaci převezme krajský úřad

V případě, že zdravotnickou dokumentaci převezme krajský úřad, například při zániku poskytovatele zdravotních služeb, odvíjí se doba jejího uchování od původního oboru péče. Konkrétně jde o:

  • 10 let – od jejího převzetí od poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie.
  • 2 roky – od převzetí zdravotnické dokumentace od registrujícího poskytovatele v oboru zubní lékařství.
  • 5 let – od převzetí zdravotnické dokumentace v ostatních případech.

Jak dokumentaci zničit?

Zdravotnickou dokumentaci nelze zlikvidovat před uplynutím stanovené lhůty uchování. Ani po jejím skončení však nesmí být zničena automaticky. Nejprve musí poskytovatel zdravotních služeb posoudit, zda není nadále potřebná pro další poskytování péče. Pokud se nevybere jako archiválie, je určena k vyřazení a poskytovatel ji musí zlikvidovat.

Způsob zničení se liší podle formy dokumentace. Listinné záznamy je třeba fyzicky znehodnotit tak, aby nebylo možné rekonstruovat jejich obsah ani identifikovat údaje. U dokumentace vedené v elektronické podobě se provádí její úplné odstranění z informačního systému poskytovatele i z dalších úložišť.