Cílem nového návrhu nařízení Evropské unie je zpřísnění sledování a kontroly takzvaných prekurzorů drog. Jde o chemické látky, které mají legitimní využití v průmyslu či medicíně, ale jsou zneužívány k výrobě nelegálních omamných látek. Debata na středeční schůzi senátního výboru pro zdravotnictví ukázala očekávané přínosy modernizace i obavy z dopadů na národní bezpečnost.

Návrh nařízení, který má nahradit zastaralou legislativu, se snaží sjednotit pravidla, zavést digitalizaci a rychleji reagovat na nové chemické struktury. „Cílem návrhu je na jedné straně omezit dostupnost látek využitelných pro nelegální výrobu drog a na straně druhé zjednodušit a zprůhlednit podmínky pro jejich legitimní, průmyslové, výzkumné a zdravotnické využití,“ vysvětlila náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková.

Klíčovými prvky návrhu jsou zejména:

  • Sjednocení a zjednodušení legislativního rámce, včetně snížení počtu kategorií prekurzorů a jejich přehlednější kategorizace.
  • Zavedení regulace, a to i prostřednictvím generického zařazování látek, které umožní pružně reagovat na nové chemické struktury mimo tradiční seznamy. 
  • Digitalizace procesů zahrnující elektronické licence, registrace, hlášení a vznik databáze látek, spravované agenturou Evropské unie pro drogy.
  • Modernizace vnějšího obchodu prostřednictvím systému Quality Management, který umožní lepší přehled o povolených a realizovaných dopadech a vývozech.
  • Posílení vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Podle dopadové studie se očekává významné omezení pašování prekurzorů a snížení administrativní zátěže pro státy i podniky.

Hrozí méně kontroly?

Navzdory nepopiratelným přínosům vyjádřila Maříková jménem resortu vůči evropskému návrhu i několik výhrad. „Rizikem je zrušení monitoringu látek kategorie 2 (méně citlivé prekurzory, které se sice často používají k nedovolené výrobě drog, ale mají rozsáhlé legitimní využití, pozn. red.). Může to omezit přehled o jejich pohybu na vnitřním trhu a může dojít ke zvýšení rizik jejich zneužití,“ varovala náměstkyně.

Dodala, že omezení možností členských států přijímat přísnější národní opatření může oslabit schopnost reagovat na specifická bezpečnostní rizika v jednotlivých zemích. Existuje tak podle ní riziko volného pohybu vysoce rizikových látek bez odpovídající evidence, což mohlo oslabit preventivní funkci regulace.

Mohlo by vás zajímat

„Nejasné a oficiálně slabé regulace celních orgánů by mohly komplikovat praktickou vymahatelnost pravidel. Návrh rovněž neřeší dostatečné požadavky na jazykovou způsobilost odpovědných osob a může mít negativní dopady na státní rozpočet zejména v oblasti personálních a technických kapacit,“ doplnila.

Celní správa v boji s lavinou e-commerce

Zásadní pohled na situaci přinesl Jiří Trousil, zástupce generálního ředitele Celní správy, který poukázal na dramatický nárůst e-commerce, a s tím související riziko. „Nejvíce nás trápí rozsah. Množství zboží, které přichází na základě on-line prodeje, je obrovské,“ konstatoval. Svá slova podepřel čísly. Zatímco v roce 2023 vstoupilo do EU 1,3 miliardy položek, v roce 2024 to už bylo 4,6 miliardy a loni dokonce 6 miliard.

Kontrola miliard drobných zásilek představuje velký problém. Celní správa se v této věci spoléhá zejména na mezinárodní spolupráci, analýzu rizik a digitalizaci – tedy na nástroje, které má zajistit evropský návrh. Situaci bude částečně řešit i manipulační poplatek, který má být zavedený letos v listopadu.

Trousil ocenil rovněž celní reformu EU, kterou tato iniciativa podporuje a jejímž cílem je zřízení nového evropského Celního úřadu, který bude udržovat celní datové centrum celé unie. To má nahradit roztříštěnou celní IT infrastrukturu v členských státech a posílit interoperabilitu se souvisejícími oblastmi politiky. Údaje o prekurzorech drog pak mají být začleněné do datového centra. „Dostatek dat je pro nás nejdůležitější,“ konstatoval Trousil.