Dramatické zlepšení. Tak předseda Kooperativní lymfomové skupiny profesor Marek Trněný popisuje pokrok v léčbě lymfomu za poslední roky. Riziko úmrtí u pacientů ve druhé a třetí linii léčby kleslo o 30 %. A to díky inovativním terapiím, mezi něž spadají také CAR-T terapie. Nejnovější data představil na sympoziu Zdravotnického deníku s názvem Genové a buněčné terapie v Česku.
Počet pacientů s krevními nádory stoupá. Dobrou zprávou ale je, že úmrtnost stagnuje. V roce 2022 tak bylo naživu čtyřikrát více lidí s krevními nádory než v roce 1994 – z 11 tisíc jejich počet narostl na 46 tisíc.
„O příčinách můžeme dlouze diskutovat. Osobně jsem ale přesvědčen, že zavádění inovativní terapie je jedním z důležitých faktorů, proč naši pacienti přežívají a pracují v podstatně větším počtu, než tomu bylo o tři dekády dříve,“ načrtává Marek Trněný.
7 center pro dospělé a 2 pro děti
Problém krevních nádorů je, že unikají imunitní kontrole. V imunoterapii proti tomu lékaři bojují buď za pomocí takzvaných nahých protilátek, imunitních chceck-point inhibitorů, bispecifických protilátek a konečně také CAR-T terapie. Při ní jsou pacientovi odebrány lymfocyty, které se odešlou do laboratoře a geneticky upraví. Vpraví se do nich informace pro tvorbu takzvaného chimérického antigenního receptoru, který dokáže rozpoznat a zničit nádorové buňky. Upravené buňky pak dostane pacient formou infuze zpět.
Dnes už mají lékaři v Česku k dispozici pět molekul CAR-T terapií a šestá by měla dorazit v horizontu týdnů. Vedle toho pak mohou využívat ještě ty v klinických studiích. Jejich volba se přitom liší jak podle diagnózy, tak podle linie léčby. Lékaři tedy musí přemýšlet o celkové strategii léčby u každého pacienta.
V současnosti u nás funguje už sedm center intenzivní hematologické péče o dospělé a dvě centra pro aplikaci CAR-T u dětí. Loni v nich terapii dostalo 132 pacientů s úhradou pojišťovny, 17 v rámci klinických studií a 2 zahraniční pacienti ze Slovenska a Bulharska. Nejvíce, 105, se jich léčilo s lymfomem, 16 s akutní lymfoblastovou leukémií a 28 s mnohočetným myelomem.
Mohlo by vás zajímat
Připomeňme, že vůbec první pacient u nás dostal CAR-T terapii v roce 2019. K nárůstu počtu léčených došlo v roce 2023, kdy lékaři začali indikovat léčbu lymfomu už ve druhé linii. Loni pak vstoupil na trh přípravek, který díky příznivějšímu profilu toxicity umožnil aplikaci většímu počtu pacientů. A minulý rok také mezi pacienty léčenými na pojišťovnu poprvé přibyli i ti s mnohočetným myelomem.
Podíl pacientů na moderních terapiích roste
Je přitom patrné, že podíl pacientů, kteří těží z moderních terapií, se u nás zvyšuje. Pokud se podíváme na třetí linii léčby lymfomu (což je první indikace, na kterou byla CAR-T terapie určena), měli jsme v letech 2018 až 2020 celkem 25 pacientů léčených inovativními a CAR-T terapiemi. Což je 19 % z celkového počtu pacientů. V letech 2021 až 2023 jich už bylo 97, tedy 54 %. Pokud bychom pak vybrali jen pacienty splňující indikaci pro CAR-T, šlo v prvním časovém období o 21 nemocných (24 %), zatímco ve druhém to bylo 73 (63 %).
„Když jsme se podívali na všechny pacienty, kleslo riziko úmrtí v letech 2021 až 2023 o 30 %. Pravděpodobnost přežití ve dvou letech byla 43 % versus 29 % v předchozím období. To je dramatické zlepšení. Jsou v tom přitom všichni pacienti. Menší část těch, kteří dostali CAR-T terapii, tedy měla takovou sílu, že ovlivnila výsledky celé populace pacientů,“ shrnuje výsledky Trněný.
Pokud se pak podíváme jen na pacienty, které by lékaři mohli indikovat k CAR-T terapii, je pokles rizika úmrtí 34 %. Pravděpodobnost přežití ve dvou letech byla 50 % versus 31 % v letech 2018 až 2020.
CAR-T stále nedostávají všichni, kdo by z ní mohli těžit
V případě druhé linie léčby u pacientů s lymfomem dostalo v letech 2023 a 2024 inovativní a CAR-T terapie 94 nemocných (33 %). Ve skupině lidí s rychlým relapsem do jednoho roku, tedy s velmi špatnou prognózou, to bylo 55 pacientů (35 %). Pokud bychom se přitom podívali na roky 2020 a 2021, dostalo nějakou formu záchranné terapie (tedy léčby podané po selhání léčby předchozí, například po relapsu nebo progresi choroby), 56 % pacientů (61 % těch s časným relapsem), zatímco v letech 2023 a 2024 tento podíl klesl na 20 % (17 % u časného relapsu).
Přežití pacientů léčených v letech 2023 a 2024 bylo zároveň výrazně lepší oproti těm léčeným v letech předešlých. Riziko úmrtí celkově kleslo o 29 %, u nemocných s nejhorší prognózou pak o 24 %.
„Jako vedlejší nález to ovšem vypovídá o tom, že ne všichni pacienti, kteří by k nové terapii měli být indikováni, se k ní skutečně dostanou. U části choroba běží tak agresivně, že se terapie ani nejsou schopni dočkat. Zůstává to ale problém a výzva, a to nejen u nás. Nicméně nová éra CAR-T terapie a inovativní léčby má signifikantní dopad na zlepšení přežití celé populace nemocných. Byť ji zatím nedostanou všichni,“ dodává Trněný.
