V lese nedaleko Kyjeva vznikl prostor, kde se vojáci vracející z fronty pokoušejí zpracovat posttraumatickou stresovou poruchu, úzkosti i deprese. Na stabilizaci mají pouhé tři týdny, než se znovu zapojí do bojů. Příběh prvního ukrajinského centra svého druhu ukazuje, jak složité je léčit trauma v podmínkách pokračující války. Formou dokumentu o něm informuje deník The Guardian.

Sanatorium ukryté mezi borovicemi severně od Kyjeva vzniklo v 70. letech jako tajné zařízení pro politické elity sovětské Ukrajiny. Dnes nese název Forest Glade a slouží jinému účelu – rehabilitaci vojáků trpících posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), úzkostmi, depresemi či adaptačními poruchami.

Režisérka Ksenia Savoskina, která pro The Guardian o centru natočila dokument No Time to Heal, popisuje kontrast mezi exteriérem a interiérem zařízení. Zvenčí jde o strohou budovu pozdního sovětského modernismu, působící institucionálně a chladně. Uvnitř jsou však světlé chodby, zeleň a otevřenější prostředí, které se snaží vytvořit pocit bezpečí a klidu pro pacienty.

Lukostřelba, péče o zeleň i jóga

Forest Glade kombinuje psychiatrickou, psychologickou, fyzickou i sociální podporu. Každý voják zde má standardně tři týdny, pak se většina vrací zpět do služby. Zvolený časový rámec není terapeutickou volbou, ale důsledkem reality války.

Program v centru je na první pohled neobvyklý: Tango, jóga, lezecká stěna, lukostřelba, péče o zahradu, hudba, dokonce i inscenované středověké boje. Všechny aktivity ale mají svůj význam.

Mohlo by vás zajímat

Lukostřelba učí kontrolovanému dechu a soustředění na jeden bod. Při práci s rostlinami si vojáci znovu osvojují trpělivost a jemnou motoriku. Kontrolovaný fyzický kontakt při práci se zvířaty obnovuje narušené vnímání dotyku. A středověké bitvy převádějí bojovou energii do rituálu, kde agresivita nepůsobí škodu.

Centrum nabízí také individuální terapii, práci s pamětí a léčbu somatických symptomů. I tak však zůstává otázka: co lze za tři týdny skutečně změnit?

Časový harmonogram určuje válka

Savoskina přiznává, že její vztah k centru se změnil ve chvíli, kdy se pacientem stal její otec. Během pobytu se mu zmírnily fyzické symptomy – ustoupilo zvonění v uších, polevilo napětí, zlepšila se plynulost řeči. Po návratu do služby se však spouštěče rychle vrátily.

„Tři týdny jsou neuvěřitelně krátká doba na to, aby se vyřešilo kumulativní trauma. Lékaři to vědí. Vojáci to vědí. Ale časový harmonogram diktuje válka,“ píše režisérka ve svém komentáři.

Přesto Forest Glade funguje jako „ostrov bezpečí“. Strukturovaný den, jasný program a sdílené porozumění mezi pacienty vytvářejí vzácný prostor předvídatelnosti. A právě předvídatelnost je v podmínkách permanentního ohrožení terapeutická.

Česká stopa: Ketamin v tří­týdenním režimu

Podle odhadů trpí PTSD přibližně třetina vojáků a podobné procento civilistů v oblastech přímých bojů. „Posttraumatická stresová porucha se špatně léčí, přibližně polovina pacientů neodpoví na léčbu, byť by byla sebe lepší a modernější,“ upozornil už dříve v podcastu Perspektivy zdraví ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček.

Český psychiatr navštívil Ukrajinu v roce 2023 jako součást vládní delegace s cílem identifikovat oblasti, kde může Česká republika pomoci v oblasti duševního zdraví. PTSD byla jednou z klíčových.

Jiří Horáček v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví. Foto: Zdravotnický deník

Protože využití MDMA je v současných podmínkách nerealizovatelné, rozhodl se tým pro ketamin, který je na Ukrajině schválen jako léčivo. Vznikl unikátní protokol ketaminem asistované psychoterapie pro veteránské centrum, časově sladěný se standardním tří­týdenním pobytem vojáků.

Terapie počítá se třemi podáními ketaminu během léčebného cyklu. Projekt zároveň sbírá data o efektivitě. Cílem je ověřit, zda je možné během tří týdnů dosáhnout významného zmírnění symptomů – nebo dokonce remise. Jednotlivé kazuistiky podle Horáčka ukazují nadějné výsledky. Studie však stále probíhá.