Místo 90 dnů až půl roku. Takový je návrh poslanců opoziční KDU-ČSL na prodloužení dlouhodobého ošetřovného. U vlády, která ho má projednat v pondělí, ale asi narazí. Jde podle ní o překlenovaní, nikoli trvalé řešení péče.
Vláda by měla poslat zákonodárcům záporné stanovisko i z rozpočtových důvodů. Výdaje na dlouhodobé ošetřovné by podle lidoveckých předkladatelů vzrostly o 100 až 140 milionů korun ročně.
Dlouhodobé ošetřovatelské volno se v Česku zavedlo před osmi lety. Vzít si ho mohou až na tři měsíce zaměstnanci i živnostníci, kteří si platili nemocenské pojištění. Z něj pak mohou pobírat 60 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Dlouhodobé ošetřovné je možné mít na péči o člověka, který strávil aspoň čtyři dny v nemocnici a podle lékařů potřebuje ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Nemocniční pobyt se nevyžaduje u nevyléčitelně nemocných s paliativní péčí.
Lidovci: Změnu si žádá zhoršující se stav seniorů
Návrh na možnost prodloužení dlouhodobého ošetřovného až na 180 dnů zdůvodňují předkladatelé v čele s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou stárnutím obyvatel a zhoršujícím se zdravotním stavem seniorů. Potřebné by bylo aktuální lékařské potvrzení, že zdravotní stav ošetřovaného člověka vyžaduje další domácí péči.
„Kontinuálně poskytovaná péče opatrovatelem v rodinném prostředí snižuje potřebu umístění nemocného člena rodiny do ústavní péče nebo využití placených služeb. Z ekonomického hlediska se tím také minimalizují náklady na zdravotní a sociální systém,“ napsali lidovečtí poslanci v důvodové zprávě.
Pro delší období má sloužit příspěvek na péči
Delší než 90denní péče by se ale podle vládních podkladů měla řešit jinak. „Hlavní nástroje podpory pak lze spatřovat v oblasti sociálních služeb a příspěvku na péči. Navrhované výrazné prodloužení podpůrčí doby u dávky nemocenského pojištění podle názoru vlády může měnit charakter dávky směrem k dlouhodobé sociální podpoře,“ stojí v předběžném stanovisku, které po schválení dostanou zákonodárci.
Vládní legislativci také upozornili na možné dopady zejména na malé a střední podniky, které by se musely vypořádat s dlouhodobou nepřítomností zaměstnanců.
Volno si mohou vzít příbuzní ošetřovaného člověka, tedy například manželka či manžel, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha. Do okruhu s nárokem patří také druh či družka a osoba žijící ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat. Zaměstnavatel nemá možnost poskytnutí tohoto pracovního volna zaměstnanci odmítnout. Loni se vyplatilo na dlouhodobém ošetřovném z nemocenského pojištění asi 290 milionů korun.
