Novela, která má upravit pravidla paliativní péče a rozhodování na konci života, vyvolala kritiku části odborné veřejnosti. Autorka návrhu, senátorka a lékařka Věra Procházková, proto přepracovala sporný pojem „terminální tišení bolesti“. Nově návrh pracuje s termínem „kontinuální hluboká paliativní sedace“. Procházková už o legislativě jednala s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.

Novela zákona o zdravotních službách, kterou do Senátu předložila Věra Procházková, má upravit právo na paliativní péči. A také stanovit postupy pro situace, kdy další léčba pacientovi nepřináší prospěch. Součástí původního návrhu byl i institut takzvaného terminálního tišení bolesti. Tento pojem se však stal jedním z hlavních bodů kritiky během senátní rozpravy v 1. čtení.

Sama Procházková během projednávání zdůraznila rozdíl mezi eutanázií jako „aktivním činem ukončení života“ a terminálním tišením bolesti. To je podle ní v praxi už dnes běžné, avšak bez jasného zákonného rámce. „Pro mě je to zakuklená eutanázie. To můžeme diskutovat, jak chceme, o pasivní a aktivní, ale je to eutanázie,“ rozporoval to senátor a lékař hospicové péče Lumír Kantor (KDU-ČSL).

Nový pojem: Kontinuální hluboká paliativní sedace

Procházková se rozhodla kritizovaný termín upravit. V přepracované verzi zákona tak pojem terminální tišení bolesti není. Nahrazuje ho formulace, která je podle autorky návrhu běžná v odborné literatuře i praxi paliativní medicíny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kontinuální hluboká paliativní sedace.

Podle návrhu novely se tím rozumí „zdravotní postup spočívající v úmyslném a kontrolovaném snížení vědomí pacienta, které je udržováno kontinuálně podle jeho klinického stavu a stanoveného cíle péče, a to i do jeho úmrtí, za účelem zmírnění jinak nezvladatelného utrpení pacienta v pokročilém nebo terminálním stadiu závažného a nevyléčitelného onemocnění“.

Text návrhu zároveň připouští, že tento postup může být spojen s rozhodnutím nepokračovat v některé léčbě. „Poskytnutí kontinuální hluboké paliativní sedace může být spojeno s nezahájením nebo nepokračováním léčby, pokud je takový postup v souladu s cílem péče a vůlí pacienta,“ uvádí se v novele zákona.

Jak postupovat při neshodě o léčbě

V některých situacích se může podle návrhu sedace zahájit i v případě sporu mezi ošetřujícím lékařem a osobou oprávněnou udělit souhlas. Pokud je to podle ošetřujícího týmu nezbytné k odvrácení nezvladatelného utrpení pacienta, lze začít se sedací, zatímco rozhodnutí o nepokračování v život udržující léčbě by v takovém případě posuzoval soud.

Podle Procházkové nejde o zavádění nové praxe, ale o to, že situace, ke kterým dnes dochází zcela běžně, dostanou jasná legislativní pravidla. „Pokud je pacient při vědomí a trpí, tak se s ním samozřejmě musí vždycky tým domluvit. To je základem všeho. A zapsat to do zdravotnické dokumentace. Pokud pacient řekne, že to nechce, tak mu to nedají,“ zdůraznila senátorka pro Zdravotnický deník.

Kritika zástupců paliativní péče

K návrhu novely se vyjádřily i odborné organizace. Česká společnost paliativní medicíny, Centrum paliativní péče a Fórum mobilních hospiců ve společném stanovisku upozornily, že některé části návrhu počítají s infrastrukturou, která v českém systému zatím neexistuje.

Podle jejich vyjádření například chybí registr dříve vyslovených přání, na který návrh odkazuje. Kritika směřovala také k požadavku na zapojování etických komisí. Ty podle zástupců paliativní péče nemusí být v řadě zařízení realistické, například u praktických lékařů nebo v menších zařízeních následné péče.

Mohlo by vás zajímat

Procházková připouští, že část připomínek je relevantní, samotná novela ale tyto otázky řešit nemá. Zmíněný registr předem vysloveného přání se podle ní připravuje, a pokud by se novela schválila, zveřejnil by se formou vyhlášky.

Podobně je tomu i u etických komisí. Ty by navíc nezasedaly pravidelně, ale ustavovaly by se jen k individuálním případům, kterých podle Procházkové bude minimum.

Podpora ministra zdravotnictví

Procházková už svůj návrh probírala také s ministerstvem zdravotnictví. Jednání se kromě ministra Vojtěcha zúčastnila ředitelka odboru zdravotní péče Venuše Škampová. Oběma se podle senátorky návrh líbí. „Rozebrali jsme to a oba dva řekli, že je to v pořádku,“ podtrhla výsledek jednání.

V polovině dubna proběhne k tématu v Senátu kulatý stůl, předlohou také projedná sociální výbor. Teprve potom plénum rozhodne, zda předlohu pošle do schvalovacího procesu.