V souvislosti se stále se zvyšujícími výdaji na systém zákonného zdravotního pojištění, který je tažen mimo jiné výdaji na léky na předpis, sílí v Německu debata, jak tento trend zvrátit. Zdravotní pojišťovny přišly s modelem, který by do léků na předpis vnesl větší konkurenci. Připomíná předepisování účinné látky namísto konkrétního léku. Farmaceutické společnosti nápad rezolutně odmítají, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Nejstarší německá zdravotní pojišťovna DAK-Gesundheit přišla s nápadem, jak přispět ke zbrzdění růstu výdajů na léky. Chce do systému vnést větší konkurenci, která by měla pomoci tyto výdaje brzdit, či dokonce tlačit dolů.

Podle DAK-Gesundheit má být v systému na každé onemocnění identifikován jakýsi preferovaný cílový lék. Na ten by pojišťovny mohly získat slevu a část vydaných receptů by směřovala právě na něj. V podstatě jde o systém podobný tomu, kdy se namísto konkrétního léku předepisuje účinná látka.

V navrhovaném modelu by zmíněné cílové léky sloužily jako určitý benchmark, respektive jako ekonomický standard mezi terapeuticky srovnatelnými možnostmi léčby. Výjimky by ale zároveň zůstaly zachovány například pro případy, kdy by cílový lék konkrétnímu pacientovi z nějakého důvodu nevyhovoval.

Více konkurence, pomalejší růst nákladů

Takový systém by podle DAK-Gesundheit vedl k vyššímu stupni konkurence, protože by větší příležitost dostaly i generické léky. To by tlačilo ceny patentově chráněných léků dolů, respektive brzdilo nárůst jejich ceny.

Zmíněná zdravotní pojišťovna svůj návrh opírá o studii, ve které simulovala systém s cílovými léky na léčbě revmatoidní artritidy, migrény nebo v oblasti dermatologie.

Mohlo by vás zajímat

A ukázalo se, že všude existuje několik cenově dostupných cílených možností terapie. Vhodnost zvoleného modelu léčby přitom nezávisela na farmakologické identitě účinných látek obsažených v konkrétních lécích, ale spíše na terapeutické srovnatelnosti v klinické praxi.

Model cílových léků je podle DAK-Gesundheit obzvláště vhodný tam, kde se jich v podobných klinických situacích používá několik jako alternativní možnosti léčby. I když se třídy léků mohou lišit svým molekulárním mechanismem účinku, lze je použít jako alternativy cílené terapie v rámci specifických léčebných linií.

Úspora ve výši stovek milionů eur

„Logika modelu proto nepředpokládá libovolnou záměnu léků, ale spíše konkurenci mezi takovými možnostmi terapie, které jsou v klinické péči v zásadě dostupné vedle sebe,“ píší autoři studie z dílny pojišťovny DAK-Gesundheit.

Rovněž odhadli, jak velkou úsporu by aplikace tohoto modelu veřejnému zdravotnictví v Německu přinesla. Potenciální úspory jen u léčby revmatoidní artritidy se pro referenční rok 2024 odhadují na 62 až 230 milionů eur. To je v přepočtu 1,5 až 5,6 miliardy korun. A to v závislost na výši slevy, kterou by model stanovil pro cílové léky.

„Výdaje na patentované léky nadále prudce rostou, a proto naléhavě potřebujeme nové kontrolní nástroje. Finanční komise pro zdravotnictví by měla ve svých reformních návrzích zvážit potenciál seznamů zaměřených na danou problematiku,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Andreas Storm, generální ředitel DAK-Gesundheit.

Ohrozí to pacienty, tvrdí výrobci léků

Se závěry studie, ani s představeným modelem ovšem kategoricky nesouhlasí zástupci farmaceutického průmyslu. „Pokud upřednostníme cenu léku před jeho přínosem, riskujeme horší výsledky léčby,“ uvedla Dorothee Brakmannová, generální ředitelka společnosti Pharma Deutschland. Podle ní by představený model de facto znamenal zavedení přídělového systému na léky.

„Pacienti by riskovali, že už nedostanou lékařsky vhodnou terapii, ale že zdravotní pojišťovna zaplatí nejlevnější léky. O nejlepší terapii by už nerozhodoval lékař, ale zdravotní pojišťovna na základě nákladů,“ dodala Brakmannová. Nejvíce negativně by se to podepsalo na pacientech s chronickým a závažným onemocněním, kde je zapotřebí klást důraz na individuální volbu vhodné terapie.