Klíšťata v Praze útočí už od března. A každé čtvrté přenáší nebezpečnou nemoc. Hygienici varují, že riziko boreliózy či encefalitidy hrozí i při obyčejné procházce v městských parcích.
Obyvatelé Prahy by už v těchto dnech neměli brát na lehkou váhu možnost nákazy lymeskou boreliózou ani klíšťovou encefalitidou. V městském prostředí se totiž klíšťata kvůli takzvanému efektu tepelného ostrova probouzejí dříve než v jiných oblastech – jejich aktivita obvykle začíná už v březnu a může trvat až do listopadu. Vhodné podmínky jim přitom poskytují pražské parky, lesoparky i vnitrobloky, kde nacházejí ideální mikroklima.
Kontrola a repelenty
Klíšťata se začínají objevovat ve chvíli, kdy se venkovní teploty stabilně drží nad hranicí sedmi stupňů Celsia. „Riziko nákazy je tak pro obyvatele metropole reálné již při běžné procházce. Právě březen je z epidemiologického hlediska kritickým zlomem. S rostoucími teplotami evidujeme první případy infekcí,“ vysvětluje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.
Jak se proti nákaze klíšťaty chránit? „Kromě očkování proti encefalitidě včasná bariérová ochrana a důsledná kontrola kůže po návratu z přírody,“ radí Marešová. Hygienici zároveň doporučují používat repelenty i při pohybu ve městě.
Nemoc přenáší každé čtvrté klíště
Loni zaznamenali pražští hygienici 32 případů klíšťové encefalitidy – šlo o meziroční pokles. Velmi výrazně ale přibylo lidí, kteří loni onemocněli lymeskou boreliózou – celkem 836, tedy přibližně čtyřnásobek oproti roku 2024. „Nárůst může být částečně způsoben změnou způsobu hlášení onemocnění. V roce 2023 se počet případů pohyboval okolo stovky,“ doplnila mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók.
„Ačkoliv statistiky nemocnosti v Praze dlouhodobě vykazují nižší hodnoty ve srovnání s celorepublikovým průměrem, naše data získaná při sběru klíšťat potvrzují vysokou míru promořenosti klíšťat lymskou boreliózou přímo v městské zeleni,“ varovala Marešová. Aktuální údaje za rok 2025 by měli hygienici zveřejnit až v následujících týdnech, analýzy z minulých let ale ukazují, že bakterii způsobující boreliózu nese v průměru každé čtvrté klíště.
Klíšťata jsou nejčastějšími přenašeči klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Zatímco boreliózu lze léčit antibiotiky, u encefalitidy dosud neexistuje specifická léčba. Naopak vakcína existuje zatím jen proti encefalitidě.
